Ratibořské Hory-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Obec Ratibořské Hory je v jižních Čechách, 9 km severovýchodně od Tábora ve směru na Mladou Vožici a dále na Kutnou Horu. Bývalé městečko sdružuje pod společný název 6 dříve samostatných obcí Dub, Malenín, Podolí, Ratibořice, Ratibořské Hory a Vřesce, které mají dohromady 747(2005) obyvatel, z toho samostatná obec Ratibořské Hory má 457 obyvatel. Nevýrazný Zámek je na severní straně náměstí. V katastru obce je také přírodní park „Polanka".
Za svůj vznik vděčí Ratibořské Hory okolním bohatým nálezům stříbra na začátku Českomoravské vrchoviny, které se táhnou od Tábora až do okolí Kutné Hory. O založení vsi Ratibořice nejsou známé přímé písemné zprávy. První nepřímá zprava o vsi je z r.1526, kdy král Ludvík Jagellonský udělil bratrům Měděncům z Ratibořic a Podolí právo na těžení rud a tímto privilegiem začal rozmach hornické činnosti v okolí Ratibořic. Podle této zprávy zde již v té době byl místní vladycký rod, který zde měl svůj opevněný panský dvůr, případně tvrz, která posléze sloužila k ochraně rozrůstajících stříbrných dolů. Rozvoj hornictví byl příčinou zvýšené kolonizace oblasti v okolí Ratibořic a k zakládání nových osad u cesty z Tábora do Kutné Hory. Tak byla založena pravděpodobně v r.1528 osada Nové Ratibořice a časem i tvrz na ochranu stříbrných dolů a tvrz ve „starých"Ratibořicích ztratila na významu a zůstal jen hospodářský dvůr. S rozvojem dolování vzrůstal i význam nové obce, vládl zde čilý obchodní ruch a rozvoj řemesel, která zde měla i vlastní cechy. Rozvoj nové obce dosáhl té úrovně, že již v r.1652 byla povýšena kněžnou Annou z Eggenbergu na horní město a o dva roky později byl městu Ratibořské Hory přidělen i erb a právo pečeti, na náměstí byl postaven kostel sv.Vojtěcha. Podle odhadů odborníků, kteří dělali bilanci těžby pro majitele panství, knížata ze Schwarzenberku, se v okolních dolech vytěžilo od poloviny 16. stol. do poloviny 19. stol. 90 tun stříbra. V r.1730 byla tvrz přestavěna na renesanční, jednopatrový, dvoukřídlý Zámek bez architektonických detailů. Zásoby stříbrných rud byly postupně vyčerpány a hornictví postupně zaniklo a s ním pustlo i městečko, až z něj zůstala malá obec. Živým dokladem tohoto dolování jsou haldy v okolních lesích. V 19.stol. byl východně od náměstí postaven malý barokní zámeček. Velká, ale nezajímavá zámecká budova na náměstí dnes slouží jako obytný dům.