Řím – bazilika sv. Petra v řetězech (Roma - San Pietro in Vincoli)

Chrám San Pietro in Vincoli je jedním z nemála míst Věčnáho města, které za nenápadnou slupkou skrývá velké překvapení a „duševní hodokvas“. Zde je tento kontrast ještě mnohonásobně vyšší než například u kostela Santa Maria sopra Minerva. Kostel Sv. Petra v řetězech je možná tou nejméně přitažlivou stavbou na stejnojmenném náměstí a vysloveně neoslní ani jeho interiér. A přesto sem denně míří tisíce návštěvníků italské metropole. Tím magnetem, který je sem táhne, je nádherná Michelangelova socha Mojžíše, zdobící náhrobek papeže Julia II. Ale začněme „od Adama“.

Římský kostel San Pietro in Vincoli (Svatý Petr v řetězech) je trojlodní renesančně-barokní bazilikou, členěnou dvaceti antickými sloupy s dórskými hlavicemi. Část z nich snad pochází z původní raně křesťanské stavby. Bazilika byla založena v roce 442 a postupně prošla mnoha přestavbami a úpravami, tou největší v letech.1471-1484. Renesančně –barokní stavba se nachází na místě, kde byl sv. Petr - dle legendy - císařem Neronem odsouzen k trestu smrti. Od počátku byl kostel stavěn jako „schránka“ na řetězy, kterými byl Svatý Petr spoután v jeruzalémském žaláři. Tyto řetězy dostal papež Lev I. od císařovny Eudoxiány (kostel byl údajně vystavěn na její přání, takže opět zde platilo ono „cherchez la femme), manželky císaře Valenciána III. O něco později byly z Konstantinopole dovezeny ještě jedny okovy, kterými byl sv. Petr spoután přímo v Římě. Podle legendy se pak tyto řetězy zázračně spojily a v současnosti je můžete vidět ve skříňce pod hlavním oltářem.

Jak jsem již uvedl výše, hlavní „reklamou“ pro tento stánek boží je přítomnost díla božského Michelangela Buonaroti. Michelangelo měl původně pro hrobku papeže Julia II. vytvořit celkem 42 soch, ale nakonec byla dokončena pouze jediná z nich (i když se dochovalo několik dalších fragmentů). Michelangelo byl zaneprázněn výzdobou Sixtinské kaple a po papežově smrti již neměl nikdo zájem plýtvat penězi na jeho oslavu. Michelangelo tedy z první sochy pro náhrobek vytvoří monumentální postavu Mojžíše. Tak vzniklo jedno z největších mistrovských děl celých dějin umění. Hlava Mojžíše je zde ozdobena rohy, které mají představovat paprsky světla (o něco dál zmiňuji i jinou možnost), a v jeho vousech prý můžete objevit Michelangelovu podobu.

Socha má představovat Mojžíše poté, co sestoupil s deskami Desatera z Hory Sinaj. Výraz jeho obličeje se při pohledu z různých stran mění. Díváme-li se zleva, vidíme nadšenou tvář osvíceného muže, který právě hovořil s Hospodinem. Při čelním pohledu nabývá Mojžíšova tvář bolestných rysů a při pohledu zprava v ní lze spatřit hněv a zlobu (mám dojem, že jsem se díval jen zprava), protože Mojžíš ví, že lid opustil Boha. Na hlavě má Mojžíš dva rohy, které možná Michelangelo vytesal na podkladě nesprávného překladu Vulgáty (latinský překlad bible), kde je uvedeno slovo rohatý místo zářící. Jiný výklad říká, že se jedná o roh orientální, tedy symbol síly a moci.

Vedle Mojžíše vidíme postavy Leah a Rachel, tedy symbolů aktivního a vnitřního života. Práci na těchto sochách zahájil Michelangelo a dokončil jeho žák Raffaello da Montelupo. Mezi další pozoruhodná díla v interiéru kostela patří napříéklad makabejský sarkofág v kryptě nebo krásná byzantská mozaika ze 7. století, zobrazující sv. Sebastiána.

V kostele s pětiobloukovým průčelím jsou také pohřbeny mnohé osobnosti, zejména z období středověku, například německý humanista Mikuláš Kusanský (1401-1464), italští umělci – a bratři – Antonio a Piero del Pollaiuolo, kardinál Cinzio Aldobrandini, německý filozof, matematik a astronom Nicholas Cusa a další.

Kostel je součástí klášterního komplexu, který původně údajně navrhoval Vasari. Po sjednocení Itálie je klášter, jehož podoba je nakonec připisována Giulianovi da Sangallo, využíván strojní fakultou římské university. Dnešní podoba interiéru baziliky je dílem restaurátorských prací Francesca Fontany, autora návrhu dřevěného stropu, které proběhly v 18. století.

Římský Kostel Sv. Petra v řetězech bývá přístupný v období od dubna do září v čase 8:00 - 12:30 a 15:30 - 19:00 a v období říjen až březen v čase 8.00 - 12.30 a 15.00 - 18.00. Vstup je bezplatný.