Rohle • Nejsvětější Trojice

K oblíbeným sochařským tématům, které zdobí exteriéry i okolí našich měst a vesnic patří bezesporu různé sloupy se svatými postavami. Ačkoliv řada z nich vzala časem za své, pořád je i u nás k vidění poměrně značné množství mariánských nebo trojičních sloupů. Ty většinou vznikaly na památku nějaké neblahé události nebo pohromy. Bývalo to tak po zažehnání válečných událostí, ale také po překonání různých epidemií, ale klidně i nějaké těžké živelní katastrofy. Velkou oblibu si takové památky získaly hlavně v barokní době a v různých obměnách i v pozdějších dobách, kdy už baroko nahradily jiné styly.

Na centrální místě v Rohli, kterou obklopuje Úsovská pahorkatině objevíme pěkně vyvedený sloup s vrcholovou Nejsvětější Trojicí, takže jde o sloup Trojiční.

Nakonec to prozrazuje i nápis na čelní straně podstavce:

„Heiligste Dreissaltigkeit/ein einiges Gott/, dole již nečitelné….“

Sloup spočívá na čtvercovém základě dvoustupňovým soklem, na něj navazuje zvonovými ústupky hranolový podstavec s reliéfy světců. Čelní strana je zdobena reliéfem Panny Marie Immaculaty, na pravé straně sv. Antonín Paduánská, vlevo patrně Markéta Antiochijská.

Na zadní straně je pak dedikační nápis:

„Diese Bildni..? der/heiligsten Dreyeinig../keit wurde zur all../gemeinen verehrung/von den Wohlthätern/ Franz und Susanna/Urbaschek zu ihrem/Andenken im Jahre/1835 errichtet“.

Tím známe i jména donátorů, počeštěně tedy František a Zuzana Urbáškovi.

Nad hranolem je výraznější římsa, která nese iónskou patku a pokračuje štíhlým zužujícím se sloupem. Pod volutovou hlavicí je andělská hlavička. Vrchol dekoruje tradičně pojatá skulptura sedícího Boha otce, mezi koleny s krucifixema u paty holubice Ducha svatého.