Rybník Kníže v Jičíně

O tomto rybníku a jeho zřízení se dochovala řada písemností, takže jeho vývoj můžeme popsat skoro od jeho vzniku, k němuž mohlo dojít v roce 1478, což dosvědčuje listina z 29. června téhož roku, v níž kníže Hynek z Poděbrad (též Jindřich mladší nebo Hynek Minsterberský) povolil jičínským měšťanům jeho zřízení:

„My Hynek, Boží milostí svaté říše kníže, vévoda Minsterberský, hrabě Kladský, pán z Kunštátu a na Poděbradech i tudíž pán panství Velíšského, oznamujem tímto listem obecně přede všemi, kdež čten neb čtouce slyšán bude, že jsou předstoupili před nás moudří a opatrní purkmistr a rada města Jičína, naši věrní milí žádajíce nás od sebe i ode vší obce abychme k jejich dobrému dopustili jim dělati rybníky nějaké na jejich obcích k témuž městu Jičínu příslušejících. My shledavše jejich k nám poddanou povolnost i ustav(-ič-)né služby, kterak jsou se nám po vše časy věrně a právě zachovávali, jako na dobré lidi sluší, i chtějíce jim také k jejich dobrému a užitečnému i tudíž té vší obci Jičínské učiniti dobrého, což bychme mohli nejvíc, aby nám v časích budoucích tím lépe i snažněji sloužiti mohli, s dobrým naším rozmyslem i radou obdarovali jsme a dali a tímto listem mocně dáváme týmž purkmistru a radě i tudíž vší obci Jičínské, našim věrným milým nynějším i budoucím, povolení naše plné, aby sobě rybník dělati mohli v obci jich u Vrbky na silnici i nad tím rybníkem na jiné rybníky, kteréž jsou na své náklady udělali, tak aby jich požívali a je k svému užitku obracovali, jakž by nejlépe věděli a měli bez naší, dědicův i budoucích našich neboli náměstkův potomních všelijaké překážky. Na potvrzení i budoucí pamět toho pečet naši větší kázali jsme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán léta od Narození Syna Božího tisícího čtyrstého padesátého osmého v pondělí den svatých Petra a Pavla apoštolův božích.“

Následně byl tento rybník vybudován (jeho existence je doložena k roku 1480) a nejprve pojmenován jako „Nový“ a později jako „Kníže“, a to na počest výše zmíněného Hynka z Poděbrad. Některé zdroje však tvrdí, že rybník existoval jako farský majetek již v roce 1360, kdy připadl vrchnosti, jež místo něj vykázala faráři jiné příjmy. Dalším důkazem o jeho existenci má být zápis z roku 1459, kdy jičínská obec odevzdala roli „za ribnikem knieze mezi Holinem a luku pod Ohawczem“. Navíc v roce 1483 „Jana nebožce Šimonova střelcova zapisuje nivu role nad rybníkem „knieze“ ležící vedle role Jonkovy a vedle role Čeřovského Martina, kterýžto Martin odevzdal téhož roku dva kusy dědiny a lúčku nad rybníkem Ondráčkovi.“ Tuto teorii by mohlo podporovat také to, že v latinských textech je označován jako farský a ještě v roce 1512 byl zapisován jako „Knyeze“. Roku 1520 byla zmíněna niva rolí nad Knieze rybníkem, v roce 1531 nad rybníkem Knížetem a roku 1556 se hovořilo o chobotu rybníka „Kniežete“.

Je tedy pravděpodobné, že rybník Kníže byl pouze obnoven nebo radikálně rozšířen, a ne založen „na zelené louce“. Od svých počátků však nebyl používán pouze k chovu ryb, ale rovněž jako zdroj vody pro město. Důkaz o tom pochází z roku 1502, kdy Mikuláš starší Trčka z Lípy přislíbil jičínským měšťanům, že i nadále bez jakýchkoliv poplatků mohou vést vodu do města z jeho rybníka Knieze. O 10 let později přešel rybník do vlastnictví jičínské obce. Listina o tom pochází z 1. prosince 1512. Toto obdarování bylo potvrzeno 19. prosince 1526 Zdeňkem Trčkou z Lípy, pánem na Velíši a města Jičína. 3. června 1536 Mikuláš Trčka z Lípy a na Velíši uzavřel smlouvu s jičínskou obcí, v níž jí vrátil Špitálský rybník před Velišskou bránou, který s ní předtím směnil za rybník Kníže nad městem. Jičínští ponechali pak louku nad Špitálským rybníkem tomuto šlechtici a navíc mu zaplatili 250 grošů českých za náklad na rozšíření rybníka Knížete nad městem. 11. srpna 1556 potvrdil Jičínským všechna obdarování Vilém Trčka z Lípy a na Velíši. Takto to pokračovalo i v budoucnu. Zmínit je třeba obdobný dokument Albrechta Václava Eusebia knížete Valdštejnského z Frýdlantu z roku 1628.

Ferdinand Menčík ve svém díle „Dějiny města Jičína. Díl I. Svazek I. Od založení Jičína až do roku 1620“ však tvrdí o rybníku Knížeti něco jiného: „Rybník, jenž se rozprostírá na severozápad od města, zmiňuje se již ve XIV. století, a nesl alespoň od polovice XV. století jméno „Kníže“. Roku 1459. přichází o něm zmínka: za rybníkem „knieze“ mezi Holínem, a byl tak pojmenován tuším podle blízského dvoru farářova; nazývá se také vůbec rybníkem kněžským. Z pouhého genitivu stalo se později podstatné jméno. Roku 1512. daroval pan Mikuláš starší Trčka rybník městu, ale později vyměněn byl opět za rybník špitálský, načež roku 1536. dostal se opětně městu v ten způsob, „což jest koli luk Jeho Milosti páně týmž rybníkem zaděláno a zatopeno, ty přece tam býti a zůstati mají na časy věčné a budúcí. A oni Jičínští dali sú svú lúku, kterúž měli nad rybníkem špitálským. Jeho Milosti panu Mikulášovi k jmění a užívání dědičnému. A což Jeho Milost pán Mikuláš na dělání téhož rybníka naložiti ráčil, to oni Jičínští mají Jeho Milosti zase dáti a navrátiti, kteréhožto nákladu jest summa puol třetího sta gr. č.“ Z toho jest patrno, že značně na počátku XVI. století byl rozšířen.“

Na rozdíl od jiných rybníků dokázal Kníže přežít složité období přelomu 18. a 19. století, kdy byla zrušena řada vodních ploch v celém kraji. V roce 1845 byla na rybníce otevřena zásluhou místní vojenské posádky plovárna, na níž mohla chodit i veřejnost. Roku 1863 byla při silnici postavena občanská plovárna, jež byla v roce 1890 převzata obcí. V té době však byl rybník z poloviny zarostlý rákosím. V letech 1887-1888 probíhala na městském zastupitelstvu jednání o jeho regulaci. Její projekt prozkoumala zemědělská technická kancelář a následně vypracovala plán, podle něhož by výdaje na regulaci rybníka dosáhly výše 24 297 zlatých 42 krejcarů. Později byly některé položky vyškrtnuty z rozpočtu a náklady se snížily na 15 375 zlatých. Ani na tento návrh nemohlo městské zastupitelstvo přistoupit, neboť nemělo dostatek peněz a navíc chystalo projekt výstavby školy na Novém Městě a zavedení elektrického osvětlení města. Projekt tak byl nakonec omezen pouze na vyčištění a odbahnění rybníka z jeho středu k okrajům.

Podobně probíhala péče o rybník, jenž měl v roce 1897 plochu 23 jiter 1027 čtverečných sáhů, i v pozdějších obdobích. Více se město věnovalo přilehlému koupališti, na něž bylo hrdé. To prokazuje krátká zmínka v „Krakonoši“ z 22. srpna 1909: „Z plovárny. Od silnice sobotecké k Jičínu na hrázi rybníka krásný pohled. Selanka, jakých málo v našich městech. Krásná rozlehlá zrcadlová plocha rybníka otevírá pohled v pravdě vábný do vůkolí na daleký, chlumy zarostlý obzor z levé strany, z prava již přilehlé fronty domů jakoby hráz samu tvořily a v zadu za plovárnami tichá, vábivá zeleň Čeřovky s rozhlednou. Na plovárnách jako v úle; mladá svižná těla hochů svítí na slunci bíle jako nesčetné plamínky a na dámské plovárně barvy koupacích úborů hrají a mihotají se ve všech odstínech. Klidný rybník, majestátné „Kníže“ i dnes po jeho omezení chladí příjemně a lísá se k tělu. Jen hlavy plavců jsou nad povrchem, v předu roztomilé hlavičky dam, jichž veliké koupací klobouky jak lekníny po hladině plujou, a na mužské vedle mladé kučeravé hlavy zříte vážné plešaté hlavy starých pánů. Všude ruch, smích, život. A bodrý „Kníže“ od rána do večera hostí v chladném milém svém klínu všecky, kteří hledají osvěžení. Jediné, co můžete ne vytknouti, ale konstatovati, jest nedostatečné opatření sprchové. A bude prý mu brzy odpomoženo. Po dokončení úpravy Jarošovské ulice, až vodovodní roury budou kladeny, zřízeny budou moderní sprchy pramenité vody na plovárnách rybníka.“

V roce 1911 byla hráz rybníka na několika místech protržena a po jeho výlovu bylo místní vodní družstvo vyzýváno místními občany a tiskem k její opravě. Jak to nakonec dopadlo, se mi nepodařilo dohledat. O 2 roky později byl rybník opět napuštěn, neboť se v něm 12. listopadu 1913 pokusila utopit manželka zdejšího kominíka M. Soukupová. Byla však včas zachráněna, takže alespoň jedné z řady tragédií bylo zabráněno. Od roku 1919 míval v zimě pronajat rybník Sportovní klub Jičín, který zde učil lidi bruslit. Vedení těchto kursů měl na starosti jeho člen Jožka Halíř. Roku 1932 byl Václavem Šťastným vypracován technický plán koupaliště, a to podle situačního plánu Čeňka Musila. Na západní a východní straně vznikly v roce 1933 kabinky, byl vybudován oblouk nesoucí čtvercové hodiny, skokanský můstek a skluzavka. Roku 1936 byla navíc podle Musilova návrhu postavena restaurační budova. V tomto stavu fungovalo chátrající koupaliště ještě v předlistopadovém období. Za německé okupace se zase na rybníku dvakrát uskutečnilo protektorátní mistrovství v krasobruslení. Od roku 1941 se stal rybník jediným revírem nově vzniklé místní organizace Českého rybářského svazu.

Rybník byl naposledy vyloven v roce 1969, roku 1975 do něj rybáři vypustili velkého sumce a počátkem 90. let 20. století došlo také k zpevnění hráze podél silnice. Dno rybníka však uviděli lidé až o 40 let později, kdy byl Kníže 3. října 2009 znovu vyloven, a to v souvislosti s rekonstrukcí koupaliště. Tehdy byla stávající hráz mezi rybníkem a plovárnou zbourána a nahrazena novou zemní hrází, na niž byla umístěna stezka pro pěší a cyklisty. V roce 2007 byly pokáceny jasany na břehu rybníka a z jejich kmenů vytvořil sochař Ivan Šmíd o 3 roky později čtveřici dřevěných soch – vílu, vodníka, rybáře a čerty. V letech 2009-2010 byl rybník vypuštěn v souvislosti s rekonstrukcí sousedního koupaliště (viz https://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/10807-rybnik-knize-v-centru-jicina-bude-na-suchu). Roku 2010 se uskutečnil na rybníku 1. ročník soutěže zimních plavců „Jičínský knížepán“. V letech 2014-2015 byla navíc provedena revitalizace aleje a náhonu do rybníka Kníže. Na samotný rybník dosud nedošlo a jeho stav není dobrý. Kvůli kvalitě jeho vody a zamoření sinicemi byly odsud například odvolány v roce 2019 závody Českého poháru v zimním plavání. Roku 2022 bylo opraveno pouze dřevěné molo a ještě předtím došlo k odstranění výše jmenovaných dřevěných soch, jež byly ve špatném stavu (viz https://www.mujicin.cz/sochy-vedle-cyklostezky-u-rybniku-knize-dozily-a-budou-odstraneny/d-1306681). O blízké vodní věži lze najít více zde: https://www.vezjicin.cz/historie/.