Rybník Šárovec

Původně se v těchto místech nacházel rozsáhlý stejnojmenný lesní masiv, jehož zbytek se dodnes nachází mezi Třebechovicemi pod Orebem, Jeníkovicemi a Polánkami nad Dědinou. První zmínky o něm pocházejí stejně jako o všem v okolí ze 16. století, kdy byl zapsán v tehdejších urbářích. Právě on také stojí za pojmenováním současné vodní plochy, jež by mělo upomínat to, že i v této lokalitě býval les, jehož majitelem býval rytířský rod Šárovců ze Šárova, který vlastnil ledecké a srubské zboží a stál také u zrodu řady vodních děl.

Sám les Šárovec přešel v roce 1947 do vlastnictví města, ale v tu dobu se již nenacházel v místech, kde vznikl stejnojmenný rybník, což můžeme zjistit již z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA350018400). Lesní pozemky velkostatku byly v těchto místech až do pozemkových reforem, což lze zjistit jak z reambulace stabilního katastru z roku 1871, tak z dalších mapových děl z počátku 20. století. Později tu zbyla jen jejich část a ze zbytku se stala pole a louky, přičemž těmito místy vždy protékal Pavlovský potok, dříve zvaný podle přilehlé třebechovické lokality jako Smetka, aniž tu měla být nějaká vodní plocha založena.

Ta se podle řady autorů nacházela až výše nad v roce 1914 rozšířenou cestou přes Pavlovský potok, ale v 18. století již neměla existovat. Některými badateli bývala občas spojována s rybníkem Krulichem, který byl zmíněn v roce 1598 v urbáři opočenského panství, ale ten se nacházel blízko Ledců, kde se dnes říká Grulich. Jak se původně nazývala, to rovněž prý nelze jednoznačně prokázat. Dnes se jí říká podle lokality "Nedržal" nebo "Na Nedržale" (od toho, že hráz netěsnila a voda z rybníka ji protrhla, takže rybník zanikl) a zůstal z ní pouze v louce dosud viditelný zbytek protržené vysoké hráze, k jejíž obnově již nikdy nedošlo. Když však nahlédneme do mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768 a do jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), tak zjistíme, že se řada soudobých autorů velmi mýlí, protože v lese Šárovci existovaly rovnou tři lesní rybníky - Perný (též psán jako Perní, na severu), Lipský a Nový, z nichž posledně jmenovaný byl zmíněn již ve smlouvě mezi Vilémem z Pernštejna a Mikulášem Trčkou z Lípy ze 27. listopadu 1507, z čehož můžeme dovodit to, že jejich zřízení měli na svědomí Pernštejnové a k jejich zřízení došlo na přelomu 15. a 16. století. Zrušeny pak byly až na přelomu 18. a 19. století, kdy byla část zalesněna a ze zbytku se stala pole. Z tohoto důvodu je tedy již nenajdeme v mapě II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX), kde je zaznamenána pouze hráz Perného rybníka.

Dlouhou dobu se tu tedy nic jiného nenacházelo, pouze výše jmenovaný potok, což se změnilo až ve 20. století. Při rozšiřování třebechovického rybářského spolku, jenž byl založen již roku 1923 (podle některých pramenů se třebechovičtí rybáři sdružili již o 2 roky dříve) a v roce 1950 získal rybolov na Orlici od mostu ve Svinárkách až po most ve Štěnkově a na Dědině až k Českému Meziříčí, o okolní rybáře se začalo uvažovat o vybudování nové vodní nádrže, na níž by mohly být chovány ryby. V roce 1952 byla vybrána právě současná lokalita, kde se již od 40. let 20. století nacházela trojice malých sádek, a tak byl osloven třebechovický MěstNV, zda by tyto pozemky propůjčil k tomuto účelu.

Ten vyšel ve spolupráci se svým poláneckým "kolegou" rybářům vstříc (z toho důvodu, že vodní dílo se nachází převážně na poláneckém katastru, naopak sám areál je již na tom třebechovickém), a tak byl nový chovný rybník záhy vybudován, což lze vidět z leteckého měřického snímku z roku 1953 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1953.HKRA11.06023), aby byl o rok později téměř v dnešní velikosti, do níž se rozšířil počátkem následujícího desetiletí. K jeho kolaudaci však došlo již v lednu 1953 a jeho odtok vede do Dědiny. Krásně je zaznamenán ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 10 000 z roku 1966, kterou v originále vyhotovil podporučík J. Brož již v roce 1961 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-69-A-c-3). Odtěžená zemina pak byla použita zejména k družstevnímu kompostování. Roku 1968 došlo k opravě hráze rybníka. Později k němu přibyl současný areál, který byl v 70. letech 20. století rozšířen o klubovnu čp. 1081, jež je dnes rovněž pronajímána veřejnosti. K jeho dalším úpravám došlo v následujícím desetiletí.

Od té doby je toto místo centrem třebechovických rybářů a konají se zde různé rybářské závody (od roku 1993 i dětské) a jiné kulturní a společenské akce. Příkladná je péče o sám rybník, lidově zvaný jako Šárovák (oficiálně by měl nosit pojmenování Na Smetce), jenž má dnes výměru 1,36 ha. Z těchto prací je nutné zmínit zejména opravu hráze roku 2009. V roce 2020 také rybáři odkoupili od státu pozemky, jež jsou jeho součástí (viz https://www.uzsvm.cz/uzsvm-prodal-pozemky-ktere-jsou-soucasti-vodni-nadrze-v-trebechovicich-pod-oreb). Více o rybníku i zdejších rybářích lze najít zde: http://www.crs-trebechovice.cz.

Rybník Šárovec na mapě