Loading...
Rod Lichtenštejnů (počeštěně),nebo Liechtensteinů originálně, bývá někdy mylně řazen mezi pobělohorské zbohatlíky. Není to ale zcela skutečností. Ačkoli v současnosti bychom hlavní rodové sídlo našli v samostatném knížectví, ministátečku mezi Rakouskem a Švýcarskem, to čemu dnes říkáme Lednicko-Valtický areál byl skutečně po dlouhá léta, přesněji staletí centrem jejich majetku a držav. Lichtenštejnové se v našich dějinách objevovali již od vrcholného středověku. Právě takový Jindřich I. z Lichtenštejna působil ve službách Přemysla Otakara II. I díky jeho službám se králi železnému a zlatému podařilo na nějakou dobu ovládnout některé rakouské země (Korutany). Jenže Jindřichovi potomci se raději postavili později na stranu císaře Rudolfa Habsburského. A po Přemyslově pádu tak nemuseli mít strach již na své získané majetky právě na pomezí Dolních Rakous a Moravy.
Nakonec jeden z dalších příslušníků rodu (Jan I.) se stal na dvoře Albrechta II. Habsburského něčím jako ministrem financí. Sice v tehdejší době ještě nebylo moc zvykem, aby feudálové „pracovali“ v oboru finančním (to přenechávali židům), právě Jan I. se projevil jako schopný finančník. I díky této postavě tak můžeme sledovat nebývalý majetkový vzestup rodu. Další majetkový rozkvět rosu nastal v druhé polovině 16. století a hlavně postava Karla z Lichtenštejna je počátkem dalšího vzestupu rodu. Ten celkem pragmaticky postřehl, že pro něj bude lepší přestoupit od protestantství ke katolictví. Roku 1621 se Karel I. stal správcem českého království. V témže roce, ale o něco později se stali gubernátory Moravy Ditrichštejnové, ale v mezidobí si dokázali vhodnou koupí i konfiskacemi Lichtenštejnové nashromáždit obrovské državy nejen na Moravě, ale i v přilehlých oblastech Slezska (Krnovsko, Těšínsko), samozřejmě i blízkých Čechách (Lanškroun).
O původu bohatství rodu si můžeme myslet cokoli, ale přiznejme si, že i dnes velké majetky nevznikají nějakou bohulibou činností.
Jak hospodáři a správci svých majetků se naštěstí Lichtenštejnové projevili jako dobří hospodáři. Lichtenštejnové museli nakonec i překonat rozdělení habsburské monarchie, pozemkové reformy a další politické a společenské změny v 19. a 20. století. Předposledním vládnoucím knížetem ve Valticích byl Jan II. Díky dobrému vedení správy panství (lesnictví, zemědělství, průmysl, sociální oblast, charita) byl mezi svými poddanými, přesněji už spíše zaměstnanci, značně oblíben. Dožil se vysokého věku (1840–1929) a protože jako vládnoucí kníže nastoupil v roce 1858, dočkal se již za života zajímavé oslavy svého panování. Tím bylo vztyčování pamětních kamenů a zakládání oslavných hájů. S Lichtenštejnovými pamětními kameny se setkám dodnes na řadě polesí, které kdysi rodu patřili. Na kamenech byl většinou jednoduchý nápis upozorňující na výročí panování Jana II. První vlna kamenných pomníků propukla v roce 1898 s příležitostí 40. výročí panování. Kolem kamenů pak byl vysazovány skupiny stromů, nejčastěji dubů a buků. I jejich počet se řídil číslovkou 40. Další doba „pomníkaření“ ještě přišla v roce 1908 (většinou se přitesal nápis a vysadil nějaký další strom) . To Jan II. vládl už 50 let. O 10 let později se to moc nedalo kvůli válce a konečná číslovka 70 v roce 1928 se už neoslavovala, protože v republice se to nehodilo.
Jeden z pamětních kamenů najdeme poblíž Rychnovského vrchu. Ač tedy dnes Pardubický kraj, jde o oblast nedaleko Moravské Třebové a i ta obec Rychnov (s tím vrchem) je celkově nazývaná na Moravě.
Kámen je poblíž okružní lesní cesty kolem lesního komplexu na zmíněné vrchu (Přírodní památka). Cesta je sice bez turistického značení, ale jde o cestu od poutního místa Panny Marie Celenské. Ta vede z dolního (severního) okraje Rychnova. Další možnost je např. odbočkou z cyklotrasy 4190 mezi Rychnovem a Třebařovem odbočkou u rybníčku Rohlíček ke křižovatce s bodem záchrany SY 010, na křižovatce doprava. Kámen je stranou od cesty před malým stoupáním.
Rychnovský kámen je tvarován jako hranol se skosenými boky vrcholu. Čelní strana je opracována hladce a nápis je jednoduchý v němčině. Nástup na trůn listopad 1858, 40. výročí 1898 (římskými čísly). Vždycky když najdu některý z těch památníků, hledám i těch 40 stromů. Ty bohužel jako i jinde z části nebo úplně chybí...