Rychnovský vrch

Zalesněný 3 km dlouhý hřeben Moravskotřebovské pahorkatiny najdeme nedaleko obce Rychnov na Moravě, přibližně 7 km severně od Moravské Třebové a zhruba 10 jižně od Lanškrouna. Je orientován ve směru severozápad – jichovýchod.

Kopec je to záhadný, opředený mnoha pověstmi, pozornost přitahuje odpradávna.

Jedná se o úzký hřbet, tzv. kozí hřbet (kuesta). Ve vrcholové partii je hřbet rozdvojen. Jsou to vlastně dva souvislé přiléhající hřbety. A právě ve vrcholové partii je sníženina, která tyto hřbety odděluje a tam se vyskytovaly tůně a jezírka. Dříve byl proto Rychnovský vrch nazýván Jezerní hora (německy Seekamm nebo Seekammberg). Vyprávěla se zde pověst o zmizeni jezer na vrcholu kopce. Rozpoutala se náhlá a prudká bouře. Zdálo se, že se vrch kymácí a v jeho nitru se ozývalo duté hromové burácení. Po skončení bouře lidé zjistili, že místo jezer zbyly hluboké jámy a bahnitá půda.

Záhadou hory je i její podivné dunění, které se čas od času ozývalo z nitra hory. V krají se tomu říkalo „rumplování“. Lidé říkali, když hora rumpluje, přijde bouřka. Snad šlo o činnost, která souvisela s pohybem porušených horninových vrstev uvnitř hory. Tento fenomén se ale doposud nepodařilo zcela objasnit.

Další takovou zajímavostí, která se příčí běžným zvyklostem je to, že s přibývajícím stoupáním do vrchu vzrůstá vlhkost půdy a na hřbetu kopce roste vlhkomilné rostlinstvo. Další zvláštností je, že vrch má rozdílný charakter vegetace na své jihozápadní a na své opačné severovýchodní straně. Jihozápadní strana nad obcí Rychnov je teplejší, sušší. Strana severvýchodní nad obcí Třebařov je spíše chladnější, vlhčí. A pokud se podíváme na leteckou mapu, z pohledu shora nám hřbet kopce může připomínat krokodýla. Krokodýl ve svém chování také chová mnohé rozpory. Třeba žije a krmí se ve vodě, tedy v chladném prostředí. Rád se ale vyhřívá na sluníčku a dobíjí si tam „svoje baterky“. Svými čelistmi dovede útočit i v nich něžně chovat svá mláďata. A tak nám krokodýl může usnadnit pochopit dualitu. Tedy snahu vyrovnávat vnitřní a vnější rozpory, smiřování protikladů a dospět tak k plnohodnotnějšímu životu. Stejně tak Rychnovský vrch v sobě skrývá mnohé rozpory a mnohá tajemství, které byly popsány v předchozím textu. Dává nám možnost zamyslet se nad rozpory a protiklady, která nás v životě potkávájí.

A na závěr nejde se nezmínit o pěkném, klidném míste na severním úpatí vrchu. Tam se nachází Mariánská kaple se studánkou. Nemocný Jakob Franz z Lubníka se vydal na pouť do rakouského Mariazell. V těchto místech mu došly síly, vyčerpán tady pod stromem usnul. Zdál se mu sen, ve kterém byl nábádán, aby svoji pouť do Mariazellu dokončil. Po probuzení zjistil, že bolesti zmizely. Pouť tedy vykonal. Z Mariazell si přinesl obrázek P. Marie, který pověsil na strom, pod kterým usnul. Obrázek později nahradila soška P. Marie. Putovalo se sem k P.Marii Cellenské a mnoho poutníků se zázračné uzdravilo. Zázračná soška byla roku 1749 přenesena do kostela v Rychnově na Moravě. Nedaleko stromu vytryskl pramen a nad ním byla později postavena kaple. Dnešní podoba kaple je z roku 1931.

Zdroje : www.rychovnm.cz, https://olomouc.rozhlas.cz/tajemny-rychnovsky-vrch-misto-kde-se-zjevuje-panna-marie-i-podzemni-sily-6385190