Rýmařov - pamětihodná Hospoda U Hrozna
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Tentokrát vás nepozvu do interiérů starobylého restauračního stavení v rýmařovské městské části Edrovice (které jsou jistě pohostinné), ale chtěl bych vás upozornit na pamětní desku, umístěnou napravo od vchodu. Na ní se píše, že se v tomto domě roku 1886 narodil objevitel barevné fotografie Karel Schinzel. Nejednomu z nás jistě do oka ukápne slzička dojetí nad slavným počinem moravského rodáka, ale věc se má maličko jinak. Tak tedy především - tento muž není skutečným objevitelem barevné fotografie. Experimentům s její barevnou podobou se věnoval už v roce 1861 třeba takový J.C.Maxwell, který pořizoval obrázky postupně přes tři barevné filtry. Z dalších průkopníků nutno jmenovat alespoň H.W.Vogela. Ale je faktem, že "náš" Karel Schinzel má ten největší podíl při jejím komerčním využití. Žádost o patent - nový postup vyvolávání snímků z fotografického materiálu se třemi barevnými citlivými vrstvami - si ve Vídni podal v roce 1905 a to mu tehdy bylo teprve devatenáct let! Tento vynález se později stal důležitým základem filmů Afgacolor a Kodachrome, "a o vychytávání much" při výrobě se významně přičinil i samotný autor patentu.
Fotograf a chemik Karel Schinzel sice tímto vynálezem překročil hranice své země a právem patřil k nevýznamnějším meziválečným vědátorům dvacátého století, ale zároveň byl tento muž velmi špatným obchodníkem. O čemž svědčí hlavně to, že svých 27 patentů prodal hluboko pod cenou! A tak si bohužel za svého života neužil žádného blahobytu: jako mladík nastoupil do chemické továrny G.Hella v Komárově. Tam mu bylo umožněno nejen experimentování s fotografií, ale zároveň mu firma zaplatila vzdělání. Karel si dodělal Gymnázium, poté vystudoval Vysokou školu technickou a v roce 1912 získal titul "Ing." Po návratu do fabriky se za I.světové války věnoval výzkumu a výrobě trhavin, na začátku té druhé se usadil v Badenu u Vídně, kde si vybudoval moderní laboratoř a rozsáhlou knihovnu s odbornou literaturou. Na sklonku války bylo bohužel všechno toto (spolu s důležitou dokumentací a technickými výkresy) při bombardování zničeno. A jakoby osud nebyl k nebohému vynálezci málo krutý, k tomu ještě Karel Schinzel najednou úplně oslepl! A svůj život, ve kterém toho tolik věnoval lidstvu, ukončil v roce 1951 ve Vídni...