Přidat Bruntál mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Bruntál
Naše podzimní dovolená v Jeseníkách, tentokrát v Rýmařově - I. a II.den
Konečně začíná podzim a s ním i naše pětidenní dovolená v Jeseníkách. Naposled jsme tyto nádherné hory navštívili před dvěma lety, tentokrát volíme město Rýmařov, kde jsme se ubytovali v místním penzionu Mary. První říjnovou sobotu jedeme spojem MHD ze Zlína do Otrokovic, kde přesedáme na rychlík do Otrokovic. Další přestup nás čeká v Olomouci, cesta rychle utíká a my už vystupujeme ve Valšově, kde máme hodinu času. Je zde hrozná zima, a tak vytahujeme půl kila řízků s kofolou a snídáme. Přijíždí spoj do Rýmařova, kde jsme kolem deváté hodiny ráno. Odtud již pěšky k náměstí asi 1,5 km a ještě půl km dolů, pak po rovině k našemu penzionu, stojícím na klidném místě pod náměstím. Pan domácí nám ukazuje náš útulný pokojík v podkroví. Vybalujeme věci, Franta brblá, protože ho vždy zastaví skosená střecha pokoje, když tam vrazí hlavou. Potom scházíme dolů na kus řeči s majitelem penzionu, který nám zatím ve své restauraci uvařil kávu. Počasí je tu chladné, nepříjemně fouká a prší, ale to nás neodradí od toho, abychom se vydali ven na průzkum. Nejdříve se jdeme podívat k místním rybníkům, potom do města, procházíme náměstí. Muzeum je už zavřené, takže se touláme městem, kolem šesté se zastavíme ne večeři, potom jdeme do Lídlu na menší nákupy. Kolem 19. hodiny se přesunujeme k našemu penzionu. Večer si tam dáváme pivko a plánujeme další dny naší dovolené.
Druhý den ráno vstáváme kolem sedmé hodiny, posnídáme a vypravíme pěšky se do městské čtvrti Janovice, kde se procházíme kolem Janovického zámku a zámeckým parkem. Zámek je zde otevřen jen přes sezónu, kdy v něm probíhají kulturní akce. Odtud pokračujeme dál přes Janovice, od kapličky nad silnící stoupáme přes Pastviny mírně do kopce. Nepříjemně zde fouká, ale nad námi jsou nádherné fotogenické mraky s občas prosvicujícím sluníčkem. Dostáváme se až k loukám, kde se pasou krávy. Po obou stranách je les, a tak musíme poračovat pastvinami vzhůru. Přesto, že nemám vojenský výcvik jako Franta, musela jsem občas podlézat elektrické ohradníky, abych se dostala dál. Franta mě nechal napospas osudu a odběhl do lesa, hledat nějaké skály. Jdu tedy sama a jedním okem kontroluji, zda se za mnou neblíží krávy, protože jsme jim vlezli na jejich louku. Naštěstí v klidu odpočívají. Najednou se ale z levé strany něco žene pastvinou k druhé straně lesa. Podívám se líp a vidím, že je to velká liška. Co teď ? Nabídla bych jí botu nebo řízek, ale ten má Franta bohužel u sebe v baťohu. Tak nevím, jestli si mě bude chtít dát k obědu ! Naštěstí proletěla pod ohradníkem do lesa. Za chvíli mě dohnal Franta, vykládám mu velký zážitek a moje opora v dobrém i zlém mi se smíchem říká : " Nanejvíš může mít vzteklinu a pokouše tě. " No to byla útěcha. Jdeme kousek společně, Franta opět odchází do lesa. Dostala jsem dřevěnou haluz na držení elektrickách drátů a pokračovala vzhůru pastvinami. Došla jsem se k ohradníku, musela jsem mezi dráty prolézt, abych se dostala dál, dávám na drát tu haluz, ale ona se zlomí a drát mě trochu kopl. Vylekala jsem se, ale nějak jsem se proplazila pod dráty a čekala až dorazí Franta. Můj výkon ho opět pobavil, žádné slova útěchy, jen mi hlásil, že také potkal lišku. Tak zase jdeme kousek společně, a pak zase sama. Liška opět přeletěla přede mnou, dívala jsem se kam uteču, kdyby se vrátila, ale mezi pastvinama a ohradníky nebylo uniku... Přežila jsem to a po chvíli dorazil Franta a pokračujeme už společně dolů k silničce na Novou ves.
Po leve straně se na pastvinách vyhřívali býci, jak nás viděli, někteří vstali, ale pak si to asi rozmysleli a zase lehli. No a my už naštěstí stojíme na pevné půdě, hned jsu klidnější a směřujeme k dědině. Silnička se po chvíli stáčí vlevo a pokračuje vzhůru do dědiny. Přicházíme k hlavní silnici kde chvíli odpočíváme. Pak pokračujeme ještě silnicí se zákrutami nahoru kolem kaple sv. Anny k chatě Na Vyhlídce a dřevěné rozhledně, stojící ve výšce 840 metrů. Za pěkného počasí je odtud vidět na vrcholky Hrubého Jeseíku a Bruntálsko. My ale máme smůlu na počasí, a tak se jdeme občerstvit do restaurace Na Vyhlídce. Asi za hodinku se vydáme na cestu zpět. Do Rýmařova dorazíme před sedmou hodinou. Dáme si sprchu, převlečeme se a honem dolů do restaurace na dobrou večeři a pivko. Dělíme s domácím o dojmy z výletu a kolem deváté hodiny jdeme spát, protože je pořád hrozná zima. Další den nás čeká výlet na Slezskou Hartu.
Přidat do oblibených uživatelů
Rýmařov
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Naše podzimní dovolená v Jeseníkách, tentokrát v Rýmařově - I. a II.den
