Sadová kolonáda
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část
V prostoru nejsevernějšího karlovarského pramene Sadového, jenž je sám zachycen ve dvorním traktu Vojenského lázeňského ústavu byla 16.10. 1880 firmou Fellner a Helmer zahájena stavba Blanenského pavilonu, výstavbu řídil karlovarský stavitel J. Waldert. V průběhu stavby, v r. 1881, bylo prosazeno rozšíření o promenádu Sadového pramene (náklady 2 500 zlatých) a téhož roku byla stavba dokončena. V r. 1966 byla provedena kvůli špatnému technickému stavu demolice vlastního Blanenského pavilonu a pro současnost zachována pouze část přiléhající k Sadovému pramenu. Po zhruba 120 letech provozu doprovázených 12 nátěry litinových prvků, které představovaly prakticky jedinou údržbu objektu, přistoupilo Město Karlovy Vary ke kompletní rekonstrukci Sadové Kolonády. Rekonstrukce byla rozdělena do 3 etap, zhotovitelem se stala karlovarská stavební firma STASKO. Celkové náklady dosud provedených prací činily 19 miliónů Kč, z toho 1 milión byl poskytnut Ministerstvem kultury ČR. V rámci rekonstrukce byla opravena tzv. spodní stavba, vyměněny kamenné dlažby a jiné kamenné prvky. Veškeré kovové prvky prošly náročným procesem, po otryskání od nánosů barev byly repasovány, chybějící či porušené části byly znovu odlity ve slévárně Blansko, v té slévárně která před 120 lety odlévala původní prvky. Velká pozornost byla věnována povrchové úpravě jak kovových, tak kamenných i dřevěných prvků stavby. Střecha kolonády je rovněž opravena a opatřena novými krytinami. V rámci rekonstrukce byl do západní rotundy kolonádní stavby přiveden Správou přírodních léčivých zdrojů a kolonád nový pramen, nazvaný dle tradiční hadích soch pramenem Hadím. Patří do rodiny Teplých karlovarských pramenů ač je jedním z nejchladnějších, jeho teplota nepřesahuje příliš 30°C, ač je jedním z nejméně mineralizovaných, jeho celková mineralizace je na rozdíl od ostatních pouze kolem 4 g/l. Pramen byl zachycen na konci 80. let 20. století vrtem přes 30 m hlubokým.