Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej
Turistické cíle • Památky a muzea • Chata
Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej - turistická chata stojící na Polanie Chochołowskiej v Doline Chochołowskiej, v polských Západních Tatrách. Je postavena ve výšce 1150 m n.m. a patří polským turistům (PTTK). Je hlavní základnou v této části pohoří. Je to zároveň největší chata polských Tater. Je zde celoroční provoz. Turistům nabízí 132 míst k noclehu ve 2,3,4,6,8 a 14 lůžkových pokojích. Má velkou Restauraci, turistickou kuchyni, lyžárnu, místnost k sušení prádla. Je zde i stanice horské služby (TOPR). V turistické kuchyni je možno bezplatně ohřát na elektrickém vařiči konvici vody Ostatní informace viz: Schronisko Górskie PTTK na Polanie Chochołowskiej.
Historie: První chatu na tomto místě postavil Varšavský lyžařský klub (Warszawski Klub Narciarski) v letech 1930-32. Tuto chatu v lednu 1945 spálili Němci. Současná budova byla postavena v letech 1951-1953. Během druhé pouti do vlasti 23. června 1983 bydlel v chatě papež Jan Pavel II. Tuto událost připomíná pamětní deska při vchodu do chaty, vyznačená trasa papežského chodníku (Szlak Papieski) a v chatě vystavená dřevěná řezba - dar Lecha Wałęsy papeži.
Pro potřeby chaty byla v roce 1958 postavena na Chochołowskim Potoku malá vodní elektrárna. Vedle chaty byly vysazeny borovice limby. Na památku zachráněných partyzánů, z partyzánské nemocnice na slovenském Prednom Salatine dne 12. února 1945, je na zdi chaty umístěna pamětní tabule. Další pamětní tabule připomíná neúspěšný pokus balónu „Gwiazda Polski“ o překonání nejvyšší dosažené výšky v roce 1937.
U chaty je důležitá křižovatka turistických tras a lze odtud dojít:
- Po zelené trase kolem Chochołowskiego Potoka přes celou Chocholovskou dolinu až k jejímu ústí na Siwu Polanu (asi 1:50 hod).Podrobný popis trasy a jejich odboček viz.:
- Po zelené trase – (pokračování trasy Chocholovskou dolinou na opačnu stranu) přes Doliną Chochołowską Wyżnią na hřeben mezi Rakoniem (Rákoňom) a Wołowcem (Volovcom) (asi 2:30 hod).
- Po žluté trase – Bobrowieckim Źlebem k modré odbočce (0:30 hod - odbočka do sedla Bobroviecka Przełęcz /Bobrovecké sedlo/ a na Slovensko), nebo dále po žluté na vrchol Grześ (Lúčna – celkem 1:45 hod).
- Po červené značce – přes Wyżnią Jarząbczą Polanę, do doliny Doliny Jarząbczej a na Trzydniowiański Wierch (2:30 hod)
- Po žluto-bílé značce po tzv. „Papežském chodníku“ (Szlak Papieski) přes Wyżnią Jarząbczą Polanę do doliny Doliny Jarząbczej. (0:50 hod , zpět - 0:45 hod – trasa vede souběžně z výše popsanou červenou trasou)
Fotogalerie
Nejsou zde žádné fotografie, jestli k tomuto příspěvku nějaké vlastníte, nahrajte je.
Nadmořská výška:
1150 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.236, 19.788)
Poslední aktualizace: 9.1.2011
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej
Polana Chochołowska
Údolí, dolina
Polana Chochołowska – velká paseka (polana) v Dolinie Chochołowskiej v polských Západních Tatrách. Je to největší polana v celých polských Tatrách. Je položena v nadmořské výšce 1090-1150 m n.m. V minulosti byla j…
0.3km
více »
Bobrowiec
Vrchol
- (slovensky: Bobrovec) vápencový horský masív (1663,8 m n.m.) patřící k Západním Tatrám. Leží na polsko-slovenské hranici. Hlavní vrchol (1663,8 m) však už leží jen v Polsku. (Nejvyšším bodem na Slovensku je n…
0.7km
více »
Bobrovec
Hora
Výrazný vápencový vrchol v hraničím hřebeni s Polskem (navazující na severní rozsochu Volovce). Jižní a jihovýchodní úbočí jsou bezlesá, vystupují zde dolomitová bradla. Směrem na východ do polské Chocholowske…
0.8km
více »
Bobrovecké sedlo
Sedlo
Výrazné sedlo v hraničnim hřebeni s Polskem V severní rozsoše Volovce. Mezi horou Lúčna a Bobrovec. Odděluje rovněž horniny severního vápencového příkrovu Západních Tater (skupina Bobrovca) od krystalického já…
1km
více »
Klin 2173 m n.m.
Štít
Klin sa nachádza v hlavnom hrebeni Západných Tatier na štátnej hranici Slovenska s poľskom.Nájdeme ho medzi Gáborovým a Ráčkovým sedlom.Poľský názov Klinu je Starobociański Wierch.Z vrcholu je za Dobrého počasia n…
1.3km
více »
Lúčna
Vrchol
(polsky: Grześ) - dvojvrchol (1652,6 m n.m.) ležící v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z Volovca (Wolowieca -2063,4m) a po kterém zároveň probíhá polsko-slovenská hranice. V tomto hřebeni je …
1.7km
více »
Grześ
Vrchol
(slovensky: Lúčna) - dvojvrchol (1652,6 m n.m.) ležící v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z Wolowieca (Volovca-2063,4m) a po kterém zároveň probíhá polsko-slovenská hranice. V tomto hřebeni …
1.7km
více »
Bobrovecká dolina (Oravická)
Údolí, dolina
Asi 4,5 km dlouhá dolina v Západních Tatrách ve skupině Osobité. Táhne se od Bobroveckého sedla severně k osadě Oravice. Asi v polovině je dolina sevřená soutěskou. Pod kterou vyvěrá spousta pramenů (vodní zdr…
2.4km
více »
Trzydniowiański Wierch
Vrchol
- dvojvrchol (1758,3 a 1762 m n.m.) v polských Západních Tatrách. V bočním hřebeni vybíhajícím na sever z Kończystego Wierchu. Je posledním výraznějším vrcholem tohoto hřebene. Tento hřeben se nazývá Kulawcem. …
2.5km
více »
Zbytky dřevěné cesty v Tiesňavách v Juráňově dolině
Technická památka
V Tiesňavách, v nejkrásnější části Juráňovy doliny, si pozorný návštěvník zcela jistě všimne klád (kmenů) osazených napříč nad Juráňovým potokem. Původních klád se dodnes zachovalo pouze několik kusů (poznají se p…
2.6km
více »
Dlhý úplaz
Hřeben
(polsky: Długi Upłaz) – část vedlejšího hřebene Západních Tater mezi Rákoňom (Rakoniem 1876,3 m) a Lúčnym sedlom (Łuczniańską Przełęczą 1602 m) vybíhajícího severně z Volovca (Wołowieca 2063,4 m). Po tomto hřebe…
2.6km
více »
Roháče = plesa
Trasa
Západní Tatry (Roháče) jsou součástí Tatranské přírodní oblasti a nacházejí se na Slovensku na západ od hlavního pásma Vysokých Tater okolo Slovensko-Polských hranic. Rozkládají se na území o rozloze 370 čtvereční…
2.6km
více »
Iwaniacka Przełęcz
Sedlo
– též: Iwanicka Przełęcz – sedlo (1459,2 m n.m.) v polské části Západních Tater. Odděluje vedlejší hřeben Ornaku na jihu, od Kominiarskiego Wierchu (1829,2 m) na severu. V masívu Ornaku je nejblíže sedlu vrchol Su…
3.5km
více »
Rákoň
Hora
(polsky: Rakoń) – nevýrazný vrchol (1876,3 m n.m.) v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z vrcholu Volovec (Wołowiec 2063,4 m). Po hřebeni probíhá statní polsko-slovenská…
3.5km
více »
Volovec
Vrchol
Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od …
4.1km
více »
Plačlivé 2125 m n.m.
Štít
Plačlivé je ostrý bralnatý vrch,ktorý nájdeme v hlavnom hrebeni Západných Tatier vedľa Ostrého Roháča 2088 m n.m. ,s ktorým tvorí charakteristickú horskú skupinu.Starší názov tohto vrchu bol Plačlivý Roháč.Na vrc…
4.2km
více »
Volovec, Ostrý Roháč a Plačlivo
Trasa
Od Tatliakovy chaty vede zelená značka pěšinou v louce a kosodřevině serpentýnami celkem mírně až do travnatého sedla Zábrať (300 m převýšení, 30 min.). Ze sedla se po žluté vytrvale, přesto docela příjemně po pev…
4.2km
více »
Ťatliakova chata
Chata
- momentálně slouží jen jako bufet - nevýše položené občerstvení v Roháčoch. Nachází se v Roháčské dolině, ve výšce 1373 m n.m. Nad ní začíná „amfiteátr Smutnéj doliny“, která je horním patrem Roháčskej doliny.…
4.3km
více »
Juráňova dolina
Rezervace
Patří mezi nejkrásnější doliny v Západních Tatrách. Vede z Oravické kotliny do sedla Príslop. Ústí je sevřeno do 1 km dlouhé vápencové soutěsky "Tiesňavy", která je zpřístupněna pomocí chodníku a lávek. Po vydatných deších bývá přechod soutěskou ztížen. Kdysi se Tiesńavami sváželo dřevo po dřevěné cestě, která byla vystavěna přímo nad Juráňovým potokem pomocí, mezi stěny soutěs…
4.6km
více »
Ostrý Roháč
Štít
Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačli…
5km
více »
Roháče - Západní Tatry
Tipy na výlet
Roháče jsou mezi turisty pojmem. Náročný hřeben s exponovanými místy s krasnými panoramaty a nevyspitatelným počasím. Ale kde vlastně Západní Tatry jsou?
Začněme zeširoka. Základním horským celkem jsou Tatry. Ty se dále dělí na 2 geomorfologické celky, tj. na Západní a Východní, v Polsku Zachodnie a Wschodnie. Jejich hranice je jasně dána a známá. Ze severu na polském území postupuje Dolinou…
5km
více »
Roháčske plesá - Přírodní rezervace
Rezervace
(SPR rozloha 4,51km2) - Rezervace chrání ledovcový amfiteátr v Smutné dolině spolu se čtyřmi plesy. Vznikly zde v oblasti nejrozsáhlejšího a nejdelšího zalednění. Plesa nemají vlastí jména, podle vžité trdice s…
5km
více »
Roháčská dolina
Údolí, dolina
Scenéricky nejcennější dolina Západních Tater. Druhá nejdelší dolina tohoto pohoří. Od Zverovky po Tatliakovo pleso měří 5 km. Jejím přirozeným pokračováním je Smutná dolina. V době největšího zalednění ze lež…
5km
více »
Baníkov, Hrubá Kopa a Tri kopy
Trasa
Trasa představuje střední část roháčské hřebenovky. Začíná na parkovišti pod Spálenou dolinou (1050 m n.m.) a vede nejprve po červené k rozcestí Adamcuľa, odkud po žluté (a modré) poměrně strmě stoupá kolem Roháčs…
5.1km
více »
Jaskinia Mylna
Jeskyně
Jaskinia Mylna - průchozí jeskyně v Dolinie Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Její vchod se nachází ve výšce 1098 m n.m. Jedná se o jednu z nejzajímavějších tatranských jeskyní, kterou lze navštívit bez…
5.2km
více »
Roháčský vodopád
Vodopád
Asi 23 m vysoký vodopád na prahu Spálené doliny, a na přítoku Roháčského potoka. Nevyšší a nejvodnatější vodopád Západních Tater. Vznikl v dobách posledního zalednění před 8000 - 10000 roky. Ledovec Spálené doliny v těchto místech končil. Úlomky skal vzniklé zvětrávaním svahů okolo ledovce, jako i vlastni erozní činností ledovce, byly ledovcem zanášeny do těchto míst kde ledo…
5.2km
více »
Jakubina
Vrchol
Jakubina - (polsky: Raczkowa Czuba) – druhý nejvyšší vrchol (2173,7 m n.m.) v Západních Tatrách, ve skupině Liptovských Tater, v bočním hřebeni „Otrhancov“. Zde se nachází mezi Hrubým vrchom na severozápadě a Vy…
5.3km
více »
Roháčská a Smutná dolina + Roháčské plesa - po naučné stezce.
Tipy na výlet
Jedeme do centra Západních Tater, do Roháčské doliny do osady Zverovka. Ze Zuberce, největšího turistického centra …
5.8km
více »
Jak se bydlí svišťům pod Žiarským sedlem
Zajímavost
Se svištěm horským tatranským (Marmota marmota latirostris) jste se ve vyšších polohách Vysokých, Západních či Nízkých Tater pravděpodobně setkali také.
Svišti jsou hlodavci z čeledi veverkovitých. Dorůstají dé…
6km
více »
Tri kopy
Hřeben
Tri kopy – zubatá, rozeklaná část hlavního hřebene Západních Tater se třemi vrcholky. Nachází se ve skupině Roháčů mezi mělkým, ale širokým sedlem Hrubá priehyba, které na západě tento úsek hřebene odděluje od H…
6.3km
více »