Schwarze Klaus
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Přehrada
Šancí stát se zajímavou atrakcí pro návštěvníky hor má objekt bývalého klauzu (nebo klausu) na Splavském potoce v Hrubém Jeseníku.
Cože ovšem takový klaus byl? V podstatě se jednalo o nádrž či přehradu, která sloužila k nalepšování vodních průtoků na vodních tocích, případně vodních kanálech, které sloužily k nějakým činnostem, které využívaly sílu vodních toků. Tak vlastně mohl být klausem i nějaký rybník u vodního mlýna, nebo hamru, z kterého si provozovatel takového zařízení odebíral vodu pro pohon vodních kol.
Nejčastěji se ale setkáme s pojmem klaus u nádrží u vodních kanálů, které v horách sloužily k nejjednodušší Dopravě zdejší těžby, to jest dříví. Známé jsou klausy na Šumavě u tamějších plavebních kanálů (Schwarzenberský, Vchynicko-Tetovský), plavilo se tak i třebas v Krušných horách (Flájský) apod.
Takový klaus se normálně nechal uzavřený a kanálem příliš vody neprotékalo, spíš jen co sem zteklo z potůčků kolem, když se plavilo, stavidla se otevřela a hned byl průtok vyšší.
K plavení se ovšem nutně nepoužívaly umělé stavby, kterými kanály jsou, povětšinou stačil normální potok, tedy přírodní cesta, ovšem k tomu většinou nestačil běžný průtok, takže se s klausy můžeme setkat i na horkých bystřinách.
V současné automobilizované době se sice už taková Doprava (většinou ke škodě přírody) nepoužívá, tak díla, která k tomu účelu sloužila jsou už zaniklá, nebo v dezolátním stavu.
Naštěstí občas nějaká vyšší moc či osvícená hlava usoudí, že by bylo záhodno takové dílo obnovit a připomenout technický um našich předchůdců.
To se povedlo na Splavském potoce. Jde o přítok Žlutého potoka, který teče z údolíčka mezi Ztracenými a Zelenými kameny. Podle něj stoupá jedna z přístupových cest k Alfrédce. Zhruba ve třetině cesty od rozcestí Žlutý potok (červená lyžařská značka) odbočuje lesní cesta blíže k vodnímu toku a i nově instalovaná šipka upozorňuje, že asi po 700 m uvidíme přehradu.
Vzdálenostní odhad skutečně nelže. V loňském roce (2014) proběhla obnova hráze vodního díla, které neslo název Schwarze Klaus (tedy Černý klaus).
Nádrž nalepšovala vodní průtok právě do níže položeného a přímějšího Žlutého potoka (ten teče z rašeliniště Skřítek). Vlévá se o něco níže (u chaty Hubertky) do Podolského potoka. A právě po něm dřevo dál proudilo k dnešní Staré Vsi, nebo i třebas až k Rýmařovu (dle potřeby). Ostatně dodnes jsou ve Staré Vsi soustředěny velké dřevozpracující závody (pily fy Katr).
Zrekonstruovaná hráz částečně odhaluje podobu, jak takový klaus vypadal. Mezi svislé trámy, hluboko zapuštěné do země, bylo vybudováno kamenné zdivo, z vnějšku byla hráz opatřena zemním násypem. Hráz není obnovena ve zcela původní podobě, dnes už se s plavbou nepočítá. Je tady ponechán obdélníkový otvor pro odtok vody (kdysi tam bylo nějaké stavidlo).
Nově vybudovaný stupňovitý odtok má bránit, aby prudce vytékající voda nevyplavovala podloží.
Původní dílo neobsahovalo lávku, po které dnes může návštěvník přejít asi 20 m dlouhou hráz.
Když se zadržovala voda k plavení, bývala vodní hladina téměř k vrcholu hráze, hloubka tak mohla činit i nějakých 5 metrů.
Původní hráz byla vybudována kolem roku 1891, jak naznačuje mapa polesí, které tehdy spravoval lesník Rudolf Rieger. Majitelem lesů byl tehdy hrabě Alfréd Harrach, sídlem v Janovicích. Dodnes můžeme jeho jméno spojovat právě s Chatou Alfrédkou, která není odtud příliš vzdálená (ale třebas i Josefínkou, nebo Čokoládkou).
Podle sdělení pracovníka Lesů ČR by se dala podobná stavba najít ve vedlejším východně položeném údolí, tedy na Podolském potoce a o podobné rekonstrukci se rovněž uvažuje. Lesy ČR u přehrady vybudovaly i odpočinkový přístřešek, uvažuje se i o kvalitnější informační tabuli, než je současných pár přilepených papírů. Povinnost velí, vyzkoušet teplotu vody (je studená až běda), takže koupání se zapovídá, nicméně dle sdělení pracovníka Lesů ČR, z lávky na podzim skákali odvážlivci i šipky do bazénu.
Kdo se vydá po cestě k přehradě a přesto dál chce na Alfrédku, nemusí zoufat, pracně nastoupané metry (přehrada je téměř 1000 m nad mořem) nemusí tratit, bo u přehrady je čerstvě bagrem prohráblý vstup na mírně vrstevnicovu spojku k hlavní cestě k Zeleným kamenům.