Nad údolím Merty

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Klepáčov silnice	Asfalt	0,0 km
Rozcestí u silnice č. 11
U Bochnerovy boudy	Asfalt	1,4 km
Křižovatka zelené a modré CZ
Nad Bochnerovou boudou	Šotolina	1,8 km
Modrá cyklo, odbočka z asfaltky
Odbočka pod Kočičí skalkou	Šotolina	2,8 km
Nedaleko pomníček dřevorubce
U Měsíční chaty	Šotolina	3,4 km
Lovecká chata
Skalní výchozy	Šotolina	4,8 km
Skalní výchozy kolem cesty
Žlutá TZ	Šotolina	5,3 km
Prochází žlutá TZ od Jelení studánky
Serpentina	Šotolina	6,2 km
Přes potok a kol něj dolů
Jelení chata	Šotolina	6,6 km
Lovecká chata
Přes Mertu	Asfalt	7,3 km
Ostrá zatáčka lesní asfaltky s mostem přes Mertu
Zadní Hutisko	Asfalt	7,8 km
Stěnový lom na krupník
Branka	Asfalt	8,9 km
Z asfaltky na šotolinovou neznačenou cestu kolem Jestřábího vrchu
Na pěšinu	Šotolina	9,4 km
Z lesní cesty pokračujeme loveckým chodníčkem
Lesní cesta	Šotolina	10,0 km
procházíme přes vyježděnou lesní cestu
cesta ke Kosařům	Asfalt	10,9 km
Zpět v civilizaci, silnička na Kosaře a Branku
U Lípy	Asfalt	11,5 km
Památná lípa, rybníčky
Vernířovice náves	Asfalt	12,0 km
Cíl ve Vernířovicích, hotel Reoneo, penzion U Čarodějky, obchod, kostel, bus

Masiv Mravenečníku a Dlouhých strání

Sedmidvory

Pod Břidličnou

Mravenečník a spol.

Nad Špičákem

Kousek Máje a Jeleního hřbetu

Jelení hřbet a Břidličná

Branka, Velký Máj a Jelení hřbet

Vernířovice kostel sv. Matouše

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (40 fotografií)

Trasa mírně vycházková využívá z části neznačených lesních cest a loveckých chodníků. Výchozím místem je rozcestí s označením Klepáčov silnice, což je odbočka lesní cesty z hlavnísilnice č. 11 (Praha – Ostrava) pod horským sedlem Skřítek. Asfaltová silnička je provázená cyklistickou trasou zelené barvy s číslem, ta končí v rozcestí U Bochnerovy boudy a vlastně stejným směrem pokračujeme ještě pár set metrů modrým značením (6255). Název rozcestí naznačuje, že nedaleko stávala lovecká chata, již zaniklá.

Brzy dorazíme k Ostré zatáčce, za ní odbočí šotolinová cesta mírně do kopce a tou se vydáme. Čeká nás ještě necelý kilometr stoupání a jsme u dalšího rozcestí. Můžeme tu vidět pamětní desku dřevorubce, který tu podlehl zranění. Vybereme si tu doleva, tedy už bez pomalu ve vrstevnici. Nakonec jsme nabrali slušnou výšku kolem 1000 m. Trasa je tu sice v pásmu lesa, ale díky časté těžbě se občas otevře výhled na protější vrcholy. Většinou dominuje protější masiv Mravenečníku s Dlouhými stráněmi, ale místy se objeví i průhled nad cestu, tedy na svahy hlavní hřebenovky, zejména velkolepý svah Břidličné s kamenným mořem.

Pod západním výběžkem zmíněné Břidličné se přímý směr obrací a otáčí se nad vrcholem Špičáku. Zde můžeme kolem cesty objevit pár skalisek, které vlastně navazují na útvary Čertovy stěny, pod níž mineme žlutou pěší TZ, která tu sestupuje od Jelení studánky ke Kosařům.

Trasa lesní cesty obtočí svah a pomalu začíná klesat. Ostrá zatáčka obrací směr podéů horské bystřiny, která pramení v úžlabině pod Jelením hřbetem. Mineme loveckou Jelení chatu a brzy dorazíme k asfaltové silničce. Cesta od Vernířovic (a Kosařů) velkou serpentinou překoná říčku Mertu a opět stoupá po úbočí vrchu Homole. Modré značení patří pěší značce k Františkově myslivně a část i souběhu modré cyklo (6355) která už nás částečně vedla od Bochnerovy boudy.

Pozornost si určitě zaslouží opuštěný stěnový lom. Přírodní památka Zadní Hutisko je lokalitou, kde se těžil krupník. Metamorfovaná hornina s obsahem mastku se užívala k vyzdívkám železných pecí v nedalekém Sobotíně, ale sloužila i jako stavební materiál. Vyskytuje se kontaktech se svory hadci nebo amfibolity. Právě v blízkém okolí (Smrčina u Sobotína) jsou největší ložiska této horniny v ČR.

Asfaltka končí v sedle Branka, což je i komunikačně zajímaví křižovatka. Modrou cyklo se dá dojet nad Vlčí sedlo, ale další značky pokračují i k navštěvovaným místům kolem Mravenečníku a Dlouhých strání (bílá cyklo).

Směr nad údolí Merty pokračuje poněkud zarostlou cestou kolem Jestřábího vrchu. Po asi stovce metrů narazíme na sestupový chodník. Jde ovšem o ryzí pěšinu, občas se ztrácí, tak je třeba sledovat směr, ale při dobré orientaci není problém dorazit do cíle ve Vernířovicích.

Ještě malou poznámku. Z uvedeného popisu je zřejmě jasné, že (pomineme-li různé pramínky a potůčky) jde o zcela suchou trasu, což vyžaduje patřičné opatření.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.010, 17.153)

Poslední aktualizace: 23.11.2016

Vyhledání vlakového spojení na výlet