Nad údolím Merty
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Klepáčov silnice | Asfalt | 0,0 km | ||
Rozcestí u silnice č. 11 | ||||
U Bochnerovy boudy | Asfalt | 1,4 km | ||
Křižovatka zelené a modré CZ | ||||
Nad Bochnerovou boudou | Šotolina | 1,8 km | ||
Modrá cyklo, odbočka z asfaltky | ||||
Odbočka pod Kočičí skalkou | Šotolina | 2,8 km | ||
Nedaleko pomníček dřevorubce | ||||
U Měsíční chaty | Šotolina | 3,4 km | ||
Lovecká chata | ||||
Skalní výchozy | Šotolina | 4,8 km | ||
Skalní výchozy kolem cesty | ||||
Žlutá TZ | Šotolina | 5,3 km | ||
Prochází žlutá TZ od Jelení studánky | ||||
Serpentina | Šotolina | 6,2 km | ||
Přes potok a kol něj dolů | ||||
Jelení chata | Šotolina | 6,6 km | ||
Lovecká chata | ||||
Přes Mertu | Asfalt | 7,3 km | ||
Ostrá zatáčka lesní asfaltky s mostem přes Mertu | ||||
Zadní Hutisko | Asfalt | 7,8 km | ||
Stěnový lom na krupník | ||||
Branka | Asfalt | 8,9 km | ||
Z asfaltky na šotolinovou neznačenou cestu kolem Jestřábího vrchu | ||||
Na pěšinu | Šotolina | 9,4 km | ||
Z lesní cesty pokračujeme loveckým chodníčkem | ||||
Lesní cesta | Šotolina | 10,0 km | ||
procházíme přes vyježděnou lesní cestu | ||||
cesta ke Kosařům | Asfalt | 10,9 km | ||
Zpět v civilizaci, silnička na Kosaře a Branku | ||||
U Lípy | Asfalt | 11,5 km | ||
Památná lípa, rybníčky | ||||
Vernířovice náves | Asfalt | 12,0 km | ||
Cíl ve Vernířovicích, hotel Reoneo, penzion U Čarodějky, obchod, kostel, bus |
Trasa mírně vycházková využívá z části neznačených lesních cest a loveckých chodníků. Výchozím místem je rozcestí s označením Klepáčov silnice, což je odbočka lesní cesty z hlavnísilnice č. 11 (Praha – Ostrava) pod horským sedlem Skřítek. Asfaltová silnička je provázená cyklistickou trasou zelené barvy s číslem, ta končí v rozcestí U Bochnerovy boudy a vlastně stejným směrem pokračujeme ještě pár set metrů modrým značením (6255). Název rozcestí naznačuje, že nedaleko stávala lovecká chata, již zaniklá.
Brzy dorazíme k Ostré zatáčce, za ní odbočí šotolinová cesta mírně do kopce a tou se vydáme. Čeká nás ještě necelý kilometr stoupání a jsme u dalšího rozcestí. Můžeme tu vidět pamětní desku dřevorubce, který tu podlehl zranění. Vybereme si tu doleva, tedy už bez pomalu ve vrstevnici. Nakonec jsme nabrali slušnou výšku kolem 1000 m. Trasa je tu sice v pásmu lesa, ale díky časté těžbě se občas otevře výhled na protější vrcholy. Většinou dominuje protější masiv Mravenečníku s Dlouhými stráněmi, ale místy se objeví i průhled nad cestu, tedy na svahy hlavní hřebenovky, zejména velkolepý svah Břidličné s kamenným mořem.
Pod západním výběžkem zmíněné Břidličné se přímý směr obrací a otáčí se nad vrcholem Špičáku. Zde můžeme kolem cesty objevit pár skalisek, které vlastně navazují na útvary Čertovy stěny, pod níž mineme žlutou pěší TZ, která tu sestupuje od Jelení studánky ke Kosařům.
Trasa lesní cesty obtočí svah a pomalu začíná klesat. Ostrá zatáčka obrací směr podéů horské bystřiny, která pramení v úžlabině pod Jelením hřbetem. Mineme loveckou Jelení chatu a brzy dorazíme k asfaltové silničce. Cesta od Vernířovic (a Kosařů) velkou serpentinou překoná říčku Mertu a opět stoupá po úbočí vrchu Homole. Modré značení patří pěší značce k Františkově myslivně a část i souběhu modré cyklo (6355) která už nás částečně vedla od Bochnerovy boudy.
Pozornost si určitě zaslouží opuštěný stěnový lom. Přírodní památka Zadní Hutisko je lokalitou, kde se těžil krupník. Metamorfovaná hornina s obsahem mastku se užívala k vyzdívkám železných pecí v nedalekém Sobotíně, ale sloužila i jako stavební materiál. Vyskytuje se kontaktech se svory hadci nebo amfibolity. Právě v blízkém okolí (Smrčina u Sobotína) jsou největší ložiska této horniny v ČR.
Asfaltka končí v sedle Branka, což je i komunikačně zajímaví křižovatka. Modrou cyklo se dá dojet nad Vlčí sedlo, ale další značky pokračují i k navštěvovaným místům kolem Mravenečníku a Dlouhých strání (bílá cyklo).
Směr nad údolí Merty pokračuje poněkud zarostlou cestou kolem Jestřábího vrchu. Po asi stovce metrů narazíme na sestupový chodník. Jde ovšem o ryzí pěšinu, občas se ztrácí, tak je třeba sledovat směr, ale při dobré orientaci není problém dorazit do cíle ve Vernířovicích.
Ještě malou poznámku. Z uvedeného popisu je zřejmě jasné, že (pomineme-li různé pramínky a potůčky) jde o zcela suchou trasu, což vyžaduje patřičné opatření.