Jeseníky: Skřítek+Rešovské vodopády

Tipy na výlet • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody

Žlutý potok

Lovecká chata U Huberta

Mravenčí sedlo

k Alfrédce

Ryzí příroda

Naznačuji krmení Ferdy mravence

Pramen Pod ztracenými kameny

Tady asi bývá náledí

Tohle je ten skřítek

Rešovské vodopády

Nad Rešovskými vodopády

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Další z dluhů, kde má noha ještě nevstoupila je severovýchodní okolí Skřítku v Jeseníkách. Věnujeme mu tedy jeden víkend.

Za čím jedeme?

Na Skřítek přijíždíme již po tmě kvůli bouchlé pneumatice a problému s přehozením rezervy. Stejně je to jedno, dnes už nikam nemusíme. Jen hospoda je zavřená. Ještě nemají letní sezonu. Aspoň jsme cestou na Šumpersku zahlédli v dálce raritu - bílé tornádo. Zastavím, vylezu s foťákem a vysunu zoom téměř na maximum. Zaostřím a domáčknu. Nic. Tak znova. Totéž. Vyměním baterie. Totéž. Tak buď foťák, nebo baterie. Pokračujeme bez dokumentace tornáda. Následující den žádný problém. Ráno si balíme svačinku a vyrážíme. Ostatně se již sjíždějí další turisté a vypadá to málem na tlačenici. Jak se později ukáže, hlavní proud však míří k hlavnímu hřebeni směrem na Praděd. Máme tedy možnost si krásnou přírodu se zpěvem ptáků a zurčením potoků vychutnat sami bez přítomnosti rušivých vlivů civilizace. K rašeliništi Skřítek bezprostřední přístup není, což mně mrzí. A kvůli stromům z něj ani není moc vidět. Kocháme se tedy kousek dál pěkným okolím Žlutého potoka. U lovecké chaty Hubert parkují dvě auta a pár oprávněných osob zde (jistě pracovně) piknikuje. Pokračujeme dál podél potoka a žasneme nad borůvkovými plantážemi. U Škaredé jedle, kde je pěkný výhled na boční hřeben, odbočujeme vlevo na zelenou TZ a stoupáme a stoupáme. Až se nám to zdá dlouho, tak si uvědomujeme absenci zelené značky. Dost se tady provádí průklest, tak možná padly i stromy s označením. Po chvíli vytahuji pro jistotu mapu. Vrstevnice souhlasí, vlevo hluboké údolí také. Tak ještě Buzolu. Ale co to? Střelka v dlani je nějaká neklidná, nechce se ustálit a hraje na honěnou s bublinou. Už jsem ji hodně dlouho nevytáhl z auta. Možná se zmagnetizovala nějakým vedlejším vedením. Napřáhnu ruku Doprava co nejdál a střelka se uklidní. Dám ruku zpět a střelka opět silně znervózní. Několikrát tyto pohyby opakuji a vždy u mně blázní, vedle je v klidu. Aha, tak mám asi železné zdraví a to ji ovlivňuje. Pro kontrolu popojdu asi 20 m a znovu měřím. Zvláštní. Už je úplně klidná u mě i bokem. Buďto jsem vzadu nechal to železné zdraví, nebo pod tou cestou něco je. Kroutíc hlavou pokračujeme dál nahoru ověřeným správným směrem na Mravenčí sedlo ve výšce 1105 m n.m.. Skutečně v lese nacházíme vysoká mraveniště. Tady na vrcholovém hřebeni je to ještě hezčí. Myslel jsem si, že na Alfrédce (1080 m n.m.) bude kruhový výhled, ale spletl jsem se. Aspoň zde u dřevěných stolů doplníme kalorie. To, že na dveřích místní hospůdky visí odkaz s oznámením, že se personál těší na letní sezonu, nám nevadí. Vytahuji z batohu stále studeného Regenta a zapíjím tímto iontovým nápojem s obsahem vitamínů řady B svoji donesenou stravu. Tady už je trochu živěji. Z opačné strany se sem trousí turisté. Navzdory upozorněním v televizi na enormní sucho, je tato oblast dost vodnatá. Vracíme se kousek zpátky a od Mravenčího sedla jdeme po žluté už směrem ke Skřítku. Cestu nám překříží pěkný Podolský potok. Za křižovatkou cest Pod Zelenými kameny s pěkným odpočinkovým místem začínají pěkné výhledy. Pod Ztracenými kameny je u cesty pěkný upravený pramen s přístřeškem. Nachystám si foťák, zaostřím a … Přiletí závodník na bicyklu a stoupne si drze přede mně. Naplní lahev, napije se a odcestuje. Pěší turisté jsou pro něj ve své honbě za rychlostí pravděpodobně neviditelní. U další odbočky nacházíme na stromě recesistickou tabuli „Začátek chemického posypu“. Dole u Skřítku si ještě fotím zajímavou kamennou sochu skřítka, která vypadá stejně ze všech čtyř stran. Podivuhodné. Zde už hospoda funguje a tak to využíváme k napojení.

V neděli ráno se přesouváme k Rešovským vodopádům. Už jsem na nich byl vícekrát, ale velice rád se k nim vracím. Tentokrát volíme cestu od Tvrdkova. Větší část dřevěných schodů a lávek v současné době svítí a voní novotou a poblíž složený materiál nasvědčuje brzkému zakončení zbývajícího kousku. Pěkného počasí na těchto atraktivních místech využívá množství nedělních výletníků.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení v motorestu Skřítek, mimo sezonu zavírají dříve. V horách Albertka funguje jen v letní sezoně. Jinak jsme měli vlastní zásoby.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Co k tomu říct. Na horách je všude pěkně. Nelíbilo se mi chování cyklistů. Když nás předjížděla skupina, tak nás málem odhodili do příkopu. A u studánky nebral jiný suverén ohled na to, že jsme tam byli dřív.