Sekeřice

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 18 B5

kovárna (19. stol.)

socha sv. Jana Křtitele (1781)

roubenky (18. - 19. stol.)

První zmínka o objektu 1386

Jiný název objektu Sekyřice

Prvopočátek osídlení sekeřického katastru kladou archeologové do doby kamenné. Později zde vyrostlo i menší hradiště, které však zaniklo zřejmě násilným způsobem, protože několik objektů bylo zničeno ohněm. Toto hradiště se nacházelo cca 1 km západním směrem poblíže vrcholu vyvýšeniny zvané Na kostele (298 m.n.m.). Přenesme se však již do období kolem data první zmínky a tedy do roku 1386. V tomto datu drží ves rod vladyků se zdejším predikátem. Ti však drželi pouze část vsi. Druhou část vlastnil pražský klášter na Zderaze. Sekeřičtí svou část později prodali a tak ještě před koncem 14. století se zde rychle vystřídali vladykové z Chtělic a páni z Kněžic. Není známo zda v této době zde již stávala tvrz, která je prvně uváděna v období husitských bouří, kdy celou ves již opětně drží vladycký rod ze Sekeřic. Ti se zde drží poměrně dlouho a k další změně majitelů dochází až v poslední čtvrtině 15. století. Tehdy se jimi stali Litoborští z Chlumu. V roce 1518 je ves opětně prodána a to Pernštejnům. Zajímavé je, že v této době jsou zde uváděny tvrze dvě. Další majitelé obce se následně již velmi často střídali a jejich výčet je dosti nepřehledný. Řekněme si tedy na závěr, že Sekeřice byly později spojeny s vysokoveselským zbožím, kde již zůstaly natrvalo. Zbytky tvrze nalezneme u dnešního čp. 10. Pozůstatky druhé tvrze u čp. 20, ale jen dodejme, že z obou staveb se do dnešní doby zachovaly víceméně jen terénní nerovnosti vyvstalé z valových a příkopových fortifikačních zařízení. U kovárny je vystavěno podloubí s Iónskými sloupy. Stavba byla na přelomu 19. a 20. století upravována do současné podoby. Pro absenci turistického značení je obec nejsnadněji přístupná po silnici ze Žlunic do Hlušic.

Autor: Limick

Další články autora: 38

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli