Tato skvostná stavba s křížovými ambity a refektářem je jednou z nejvýznamnějších památek středověkého stavitelství ve východní části křesťanského středomoří. Zřícenina Opatství Bellapais se nachází v severní části ostrova Kypr, asi pět kilometrů od města Kyrenia, v nadmořské výšce 220 metrů nad mořem a nabízí krásné výhledy dolů na Kyrénii a Středozemní moře.
Místo se dříve jmenováno Episcopia nebo Piscopia a sloužilo v 7. a 8. století biskupovi Kyrenie jako rezidence a jako útočiště před arabskými nájezdy.
Bellapais patrně postavili bratři řádu svatého Norberta ve 12. století na severní straně malé vesnice Bellapais. Opatství bylo vysvěceno jako opatství Panny Marie z Hory. Na začátku 13. století je vystřídali Bílí kanovníci, a proto se v některých dokumentech Bellapais zmiňuje jako „Bílé opatství“.
Refektář opatství slouží v současnosti pro konání koncertů, přednášek a na začátku léta je také místem konání hudebního festivalu.
Hlavní budova byla postavena za vlády krále Huga III. Mezi lety 1267–1284. Kláštery a refektář byly postaveny za vlády krále Huga IV. v letech 1324–1359. V roce 1373 vpadli do Kyrenie Janovci a hrad výrazně poničili. Před tím však uloupili vše, co se dalo odnést a mělo nějakou hodnotu. V roce 1489 Benátčané ovládli Kypr, ale pro hrad to nemělo výrazný význam.
Po osmanském dobytí Kyrenie a hradu Kyrenia v roce 1571 Osmané vyhnali premonstráty a dali opatství Kyperské řecké pravoslavné církvi, kterou jmenovali jako jedinou legální křesťanskou církev na Kypru. Opatství však dále chátralo. Samotný opatský kostel však začal sloužit jako farní kostel pro vesnici, která kolem něj vyrostla. Její obyvatelé rozebírali opatství a kámen používali pro vlastní potřebu.
Během období britské kontroly nad Kyprem (1878-1960), britská armáda zpočátku převzala kontrolu nad Bellapais. V roce 1878 vybetonovali podlahu refektáře, který pak využívali jako nemocnici. Vojáci bohužel stříleli i z ručních zbraní v refektáři; ve východní stěně lze stále vidět díry po kulkách.
Opatství se skládá z kostela, křížové chodby a klášterních budov obklopujících klášter. Předhradí vede ke křížové chodbě, která má 18 oblouků. Pod jedním z oblouků na severní straně jsou dva římské sarkofágy, které kanovníci kdysi používali jako lavabos. Sarkofágy jsou nad sebou, přičemž horní je zdobený a spodní je hladký. Voda tekla z horní do spodní a pak kanálem do klášterní zahrady.
Hlavní vchod do opatství je přes opevněnou bránu na jižní straně s věží, která je pozdější přístavbou. Brána nahradila dřívější padací most.
Kostel, který pochází ze 13. století, sám ohraničuje nádvoří a je nejzachovalejší částí areálu. Italské nástěnné malby na fasádě mohou pocházet z 15. století. Kostel má plochou střechu a zvonici, nad vchodem se dochoval pouze jeden zvon. Kostel se skládá z hlavní lodi se dvěma bočními loděmi, chóru a sakristie. Mezi dochované dekorace patří složitě vyřezávaná kazatelna, biskupský trůn a pět lustrů.
Za sarkofágy jsou dveře, které vedou do refektáře kanovníků. Nadpraží dveří obsahuje erby Kypru, Jeruzaléma a Lusignanů. Refektář má gotický design a je to nejlepší místnost v opatství. Zahrnuje kazatelnu, která vyčnívá ze severní stěny, šest oken na severní stěně, osvětlující prostor a poskytující krásný výhled na krajinu i moře. Dále je zde rozetové okno ve východní stěně. Místnost je 30 metrů dlouhá a 10 metrů široká. Má sedm sloupů, které vybíhají z bočních stěn a podpírají střechu. Dveře na západní stěně vedou do kuchyně a do sklepa postaveného pod refektářem. Místnosti mezi refektářem a kuchyní mohly být kdysi záchody opatství.
Kapitula je na východní straně ambitu, stejně jako podhradí. Kapitula fungovala jako správní úřad opatství a v podzemí byly pracovny.
Z ambitů vede několik schodů, které umožňují přístup na střechu.
Otevírací doba je odlišná od roční doby (cca 9 až 19 hodin; mimo sezónu od 9 až 16:45 hodin. Platí se vstupné 50 TL.)