Severní Vietnam (3): Oblast Ninh Binh – lodičky Tam Cốc a Tràng An, Hoa Lư, buddhistický komplex Bái Đính

Severní Vietnam (3): Oblast Ninh Binh – lodičky Tam Cốc a Tràng An, Hoa Lư, buddhistický komplex Bái Đính (05/2018)

Krasová krajina v provincii Ninh Binh, která se nachází jihozápadně od Hanoje, je velmi malebná. Vápencové homole porostené zelenou vegetací vystupují z rýžových polí a zrcadlí se na hladinách řek a jezer, po kterých vozí místní ženy turisty na lodičkách. Nejznámější je Tam Coc, kam míří většina návštěvníků oblasti a jednodenních zájezdů z Hanoje. Za prohlídku určitě stojí i další místa provincie, jako je úžasná vyhlídka Hang Mua nebo projížďka na lodičkách v Trang An.

V Tam Coc jsme se ubytovali v hostelu Hoa Luan Restaurant, kde měli volný pokoj pro dvě osoby. Nebylo to špatné, ale jak Vietnamci staví ty úzké domy na šířku jedné místnosti, náš pokoj byl uprostřed domu, tudíž neměl pořádná okna, jen jedno malé okýnko u stropu. Takže jsme spali v takovém jakoby sklepním prostoru s klimatizací. Směrem do ulice byla restaurace. Snídaně byla v ceně ubytování, dali jsme si tam i večeři, jídlo bylo dobré a nebylo drahé. Podnik provozuje rodina, usměvavá majitelka mluvila jakžtakž anglicky. Cena za noc se snídaní 160 Kč na osobu.

Lodičky Tam Coc byly kousek od domu, pro návštěvu ostatních míst jsme si u paní domácí půjčili motorku. Mapa popsaných atrakcí v lokalitě je na webu severni-vietnam.cz: Mapa míst v oblasti Ninh Binh

Tam Cốc – na jezeře, které je přímo v obci, začíná projížďka na lodičkách, která dále pokračuje po řece směrem na severozápad a stejnou cestou se pak jede zpět do přístaviště. Na mapách google není řeka zakreslena, je tam jen jezero. Na turistických mapách mapy.cz řeka zakreslená je.

Na břehu jezera je budka, kde se prodávají lístky na projížďku s veslařkou, není možné si zapůjčit lodičku a jet sám. Lístek stojí 150 000 VND na osobu, cena je daná, mimo veslařky se na loďku vejdou max. 4 osoby. K loďce vás od budky zavede obsluha. Veslují místní ženy, většinou nohama, ale viděli jsme i muže. Jede se trasa dlouhá asi 7 km a plavba trvá celkem 1,5 hodiny. Nikde se nezastavuje, ani nevystupuje, proplouvá se třemi jeskyněmi. Někdo píše, že byly zastávky u buddhistických chrámů, ale na naší plavbě nic takového neprobíhalo.

Na řece veslují také ženy, které nevozí turisty, ale zboží k prodeji. Jsou domluvené navzájem. Přirazí svoji loďku k loďce s turisty a nabízí zboží, jako jsou nápoje, nakrájené ovoce, sušenky. Pokud nic nechcete, vnucují vám zboží, které máte koupit pro veslařku, protože má jistě hlad a žízeň. Jsou absolutně neodbytné. Vaše veslařka přikyvuje, že nabízené produkty chce a tak jí nakonec něco koupíte. Zřejmě později zboží prodejkyni vrátí a utržené peníze si navzájem rozdělí.

Krajina kolem řeky je krásná, voda v řece je zakalená, protože po okrajích se pěstuje rýže. Pokud svítí slunce, vezměte si něco na hlavu. Na konci jízdy po vás veslařka bude chtít tip, tedy spropitné, přímo si o něj řekne. Když jí nějaký peníz dáte, zahraje komedii, že je unavená a chce více. To už jsme ale dělali, že nerozumíme, a vystoupili.

Jízda je určitě zážitek, ale žebrání o peníze je značně otravné. Na projížďce v Trang An se nic takového nekoná, zřejmě proto, že oblast je zapsána v UNESCO a má to tam daný režim. Absolvovali jsme obě projížďky a mohu tedy srovnávat. Příroda kolem řeky v Tran An je také krásná, řekla bych i krásnější. Hlavní rozdíly jsou, že v Trang An nejsou v řece rýžová pole, voda je tedy průzračná, a po cestě se vystupuje z loďky k buddhistickým chrámům, což je zajímavější.

Nedaleko Tam Coc (cca 2,5 km západně) se nachází krásná stará pagoda Bích Động, která je postavena na úpatí hory a částečně v jeskyni. Do horních partií se musí po schodech, v jeskyni je tma, ale dá se projít i bez baterky. Z jednoho místa jsou výhledy do údolí. Vstup do pagody je zdarma. Před pagodou vybírají místní obyvatelé poplatek za parkování. Paní chtěla nejdřív 30 000 VND, což jsme jen kroutili hlavou, pak se spokojila s 5 000 VND. Tuto pagodu si určitě nenechejte ujít.

Hang Múa – severně od Tam Coc, asi tak 4 km po místní silničce, se nachází krásná vyhlídka Hang Mua, kterou určitě doporučuji navštívit. Atrakce není vhodná pro osoby se sníženou schopností pohybu, protože na vyhlídku se musí pěšky po cca 450 schodech.

Na příjezdu k atrakci jsou (jako téměř všude ve Vietnamu) naháněči na svá parkoviště, parkování u nich stojí většinou 15 000 VND. Jeďte kolem naháněčů pořád rovně, až uvidíte vjezdovou bránu, projeďte dovnitř, je tam pokladna a za ní parkoviště zdarma. V pokladně koupíte lístky na vyhlídku, cena je 100 000 VND na osobu. Jdete kolem jezírka s kýčovitě upraveným okolím, jak to Vietnamci mají rádi. Pak následuje těch již zmíněných 450 schodů, dole lemovaných sochou draka. V tom vedru je výstup docela těžký, ale zvládnete to.

Nahoře měly být jeskyně, nic takového jsme zde neviděli, je tu altán se svatou sochou a kousek výš socha draka, na druhém vrcholu věžička. Z obou vrcholů je nádherný výhled na krajinu, hory, řeku s lodičkami Tam Coc, rýžová pole. Pokud se vám nechce na oba vrcholy, vyberte si ten s altánem a drakem, od nižší věžičky není vidět řeka s lodičkami.

Tràng An – je další lodičková atrakce v oblasti Ninh Binh, není pravda, že je turisty opomíjena, i tady byl velký zájem. Při příjezdu jsou přes cestu organizovaná a placená parkoviště, zvlášť pro kola, zvlášť pro motorky, cena za motorku 20 000 VND. Přejdete přes mostek k budově s pokladnami. Už tady je vidět vyšší úroveň a vložené peníze mezinárodní organizace, na rozdíl od Tam Coc.

Celým názvem se lokalita v angličtině jmenuje Trang An Scenic Landscape Complex a byla zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Můžete si vybrat ze tří různě dlouhých tras. Nelze si půjčit lodičku a jet bez veslařky. Na dotaz, která trasa je nejlepší, nám pokladní doporučila tu nejdelší. Lístek stál 200 000 VND na osobu a plavba trvala 3 hodiny, na loďku se kromě veslařky vejdou max. 4 osoby. Informační tabule s trasami je ve fotogalerii.

Loďka proplouvá mezi horami porostenými svěží vegetací, 9 jeskyněmi, a zastavuje na 4 místech u buddhistických chrámů, kde je vždy přestávka 10 – 20 minut. Celé je to moc pěkné, kromě závěrečného úseku, který už je po dlouhé plavbě trochu nudný a jen se dojíždí zpět do přístaviště. Na tomto úseku většina turistů pomáhá veslařce pádlovat vesly, která jsou v loďce navíc.

Na projížďku vyfasujete záchranné vesty, které si každý hned za rohem vysvléká, protože je v nich vedro. To veslařka dovolila s obavami - vesty jsou povinné. Po cestě jsme potkali i policii na loďce, kdy jsme si museli vesty zase rychle obléct, stejně tak při příjezdu zpět do přístavu. Pokud svítí slunce, pamatujte na ochranu hlavy, budete většinu času pod širým nebem.

Při plavbě neotravují žádní prodejci, je tady zákaz prodeje na loďkách. Veslařka si o tip neřekla, ale dvojice Vietnamců, co jeli v loďce s námi, jí ještě před příjezdem do přístaviště dala nějaké peníze, tak jsme přispěli také. Tato trasa byla pro mladou hubenou holku opravdu hodně náročná. Na konci plavby jsme také dostali jednoduchý dotazník k vyplnění, zda jsme byli se službami spokojeni.

Hoa Lư – je pro Vietnamce významné místo, ve starověku tady stálo první hlavní město vietnamského království. Lokalita se nachází u městečka Truong Yen (pozor - na mapách.cz je místo vyznačeno chybně). Přijíždíte a opět na vás mávají naháněči na svá parkoviště. Budí dojem, že dále se jet nesmí, tak jsme u jednoho z nich zaparkovali. Prý se ale může jet přes most až k pokladně a tam zaparkovat zdarma. Žádné motorky tam ale neparkovaly, protože zřejmě všechny odchytí naháněči.

Na místě jsou dva královské chrámy, jiné pozůstatky historického města byste hledali marně. Chrámy byly postaveny v 11. století a později přestavěny. Stavby jsou opravdu krásné, udržované se zahradami kolem. Vstupné bylo: 20 000 VND na osobu. V areálu obtěžovaly ženy nabízející vějíře a focení. Před chrámy je velká vydlážděná plocha pro shromažďování lidu. U vstupu velký transparent s vyobrazenou historií Vietnamu. Návštěva Hoa Lu nezabere příliš času, zajeli jsme sem po projížďce v Trang An.

Bái Đính – je obrovský buddhistický komplex, největší ve Vietnamu, který se nachází asi 10 km západním směrem od Hoa Lu, poznáte jej podle zdaleka viditelné věže, která je provozována jako rozhledna. Podle dostupných map je trochu těžká orientace, není to úplně dobře vyznačeno. Mapy například vůbec neuvádí, že se komplex skládá z výstavní nové části (postavena až v letech 2003 – 2010) a staré části, ke které jsme přišli víceméně náhodně. Mapku vyfocenou u vchodu areálu dávám do přílohy.

Trojitá brána u jezera, která vypadá jako hlavní vchod do komplexu, je zavřená. Musíte z druhé strany, kde vás cedule přivedou na obrovské parkoviště. Parkovné pro motorku bylo 15 000 VND. Parkoviště je značně vzdáleno od nástupu do komplexu, proto zde jezdí elektrický vláček za 30 000 VND na osobu – lístek si koupíte v pokladně u vstupu do areálu z parkoviště. Vláček jede asi 3 km. Vystoupíte u již zmíněné trojité brány, ale uvnitř areálu. Žádné další poplatky tady už nejsou.

Stoupáte komplexem, ve kterém jsou vybudovány chrámy, zvonice, chodby s neuvěřitelným množstvím soch, jezírka, až přijdete k rozhledně. Na rozhlednu je vstup 50 000 VND na osobu, jede se výtahem. Teprve tady mi došlo, že jsme v moderní stavbě a následně jsem si přečetla informace, že celá tato část komplexu je vlastně nová. Vše totiž vypadalo jako by to tu bylo odjakživa, k čemuž přispěly i od návštěvníků oleštěné palce na sochách mnichů.

Z rozhledny je nádherný výhled na celý obří komplex a na okolní krajinu. Nedaleko věže je instalována obrovská socha Buddhy – prý největší socha ve Vietnamu. V jižní části areálu jsou pak dva zarostené kopce - tady je stará část Bai Dinh - svatyně v jeskyních. Na mapě google to není vyznačeno vůbec, na mapách.cz jsou v těchto místech vyznačeny dvě vyhlídky bez popisu a po velkém přiblížení nápis Bai Dinh Cave. Vchází se sem bránou po asi 300 schodech, pak jsou již značeny vstupy do dvou jeskyní.

Jeskynní svatyně na mě velmi zapůsobily. Bohužel jsem s sebou neměla adekvátní oblečení (dlouhé nohavice a dlouhé rukávy), které požadovaly cedule před vstupem, přesto jsem se odvážila dovnitř a dobrovolně pak přispěla něco do kasičky. Nikdo mi sice nic neříkal, ale necítila jsem se zrovna nejkomfortněji. Dole pod kopci s jeskyněmi je další stanoviště vláčku, který vás doveze zpět k parkovišti (pokud už nechcete jít pěšky). Celá nová část působí velkolepě a muselo to stát strašné peníze. Kde se tyto peníze vzaly a proč se vlastně v komunistickém Vietnamu postavila tak megalomanská náboženská stavba, vůbec netuším. Vietnamci jsou ale na stavbu hrdi, několikrát se nás pak ptali, jestli jsme komplex navštívili. Návštěva tohoto místa zabere pro svoji rozlehlost poměrně dost času.

Po třídenním pobytu v oblasti Ninh Binh odjíždíme nočním autobusem na venkov do Mai Chau. Doteď jsme se setkali pouze s většinovou populací Vietů, tady už budou etnické menšiny. Lístky na autobus nám zařídila paní domácí z Hoa Luan Restaurant, stejně jako ubytování v Mai Chau. Cena autobusového lístku byla 200 000 VND na osobu. Autobus měl odjíždět z Ninh Binh v 18 hod., po nějakém čekání nás odvezli autem i s dalšími cestovateli k dálnici, kde nás nabral zmíněný autobus v 19,30 hod.

Jízda to byla velmi zajímavá :-) původně avizovaný autobus pro turisty byl běžný lokální autobus pro místní. Cesta dlouhá asi 130 km trvala 4 hodiny. Zastávka na jídlo byla samozřejmostí, ale hlavně se pořád něco nakládalo, včetně cukrové třtiny na střechu autobusu za svitu čelovek. Vyfasovali jsme polštář a deku (třeba oprostit se od pocitu "jestli se to vůbec někdy pralo"), na boty nám dali sáček – vyzouvá se u vstupu do autobusu, a leželi jsme na sklopeném sedáku, nohy skrčené. Dokonce jsem i na chvíli usnula.

Autobus nás vyhodil u Mai Chau u hlavní cesty na benzince, kde čekali taxikáři. Měli na vietnamské poměry přemrštěné ceny, chtěli 200 000 VND na osobu. Protože se ubytování nacházelo ještě dalších 20 km odtud (v homestay ve vesnici za Mai Chau), byla půlnoc a navíc začalo slušně pršet, rozhodli jsme se tedy zaplatit, ale usmlouvali jsme to nakonec na 100 000 VND na osobu.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda 

Všechny články z naší cesty severním Vietnamem:

• Severní Vietnam (1): Cesta severním Vietnamem bez cestovky a bez průvodců
• Severní Vietnam (2): Hlavní město Hanoj, ostrov Cat Ba - plovoucí rybářské vesnice
• Severní Vietnam (3): Oblast Ninh Binh - lodičky Tam Coc a Trang An, Hoa Lu, buddhistický komplex Bai Dinh
• Severní Vietnam (4): Oblast Mai Chau - rýžová nížinná pole, čajové plantáže Moc Chau
• Severní Vietnam (5): Provincie Ha Giang – hory na severu, Lũng Cú – vlajková věž
• Severní Vietnam (6): Oblast Sa Pả (Sapa) – vesnice etnických menšin, rýžové terasy
• Severní Vietnam (7): Oblast Mu Cang Chai - nejkrásnější rýžové terasy