Křižovatka řek – Sifon v Uhřičicích

Pojedete-li na kole z Tovačova po Moravské cyklotrase číslo 47, přijedete za obcí Lobodice na místo, kde odbočuje vpravo ke Kojetínu cyklotrasa číslo 5040, sledovaná zelenou turistickou značkou. Po zmíněné cyklotrase (a zelené značce) přijedete po 2,5 km ke Krásné Lípě (alespoň doufám, že tím majestátním stromem je opravdu lípa), pod níž je turistický rozcestník Sifon. Sjedete nebo seběhnete-li zde z cesty vpravo, dostanete se po okraji pole záhy k technickému unikátu, který se jen tak nevidí. Mohutnější mlýnský náhon ke kojetínskému mlýnu zde podtéká drobný, regulovaný tok říčky Valové. O této stavbě se nikde nepíše, nejsou k ní ukazatele a myslím, že ani není vyhlášena technickou památkou, ač by si to jistě zasloužila.

Na levém břehu řeky Valové je hladina mlýnského náhonu o něco výše, vtéká do dvou betonových tunelů, ze kterých (na principu spojených nádob), vytéká o něco níže na břehu pravém a pokračuje ke Kojetínu. Ještě v říjnu 2012 byla u Sifonu informace o tomto díle, sepsaná panem Bohumilem Kyselým z Uhřičic. Buď živly nebo nenechavci ji však odstranili, takže tam není nic a turista neví, co to vlastně vidí. Podařilo se mi vyfotografovat dílo pana Kyselého ještě před zmizením a s použitím jeho informací se Vám pokusím osvětlit historii a příčinu tak neobvyklého řešení křižovatky dvou vodních toků.

Sifon byl zbudován v roce 1908. Všiměte si, jak vypadá poctivý beton po více, neř 100 letech a porovnejte se současnými betonovými stavbami. Mlýnský náhon byl v minulosti kratší, vytékal z řeky Moravy u Bolelouce, poháněl několik mlýnů a zpět do Moravy se vléval pod Lobodicemi. V roce 1583 byl mlýnský náhon prodloužen až ke kojetínskému mlýnu. Přechod přes Valovou byl tehdy řešen překlenutím řeky dřevěným korytem (tzv. vantrokami). Později bylo dřevo nahrazeno železem. Nedostatkem vantroků však byla skutečnost, že mezi hladinou řeky Valové a vantrokami byla mezera jenom 1,4 m, takže při velké vodě vantroky vytvářely překážku odtoku, což mělo za následek časté zaplavení okolí a velké škody. V roce 1907 bylo rozhodnuto o regulaci řeky Valové od mostu mezi Bedihoštěm a Hrubčicemi k soutoku s Moravou.

Protože podmínkou úpravy Valové bylo, že průtoku řečištěm nesmí být bráněno, byli autoři projektu postaveni před nelehký úkol, který vyřešili skutečně originálně. Rozhodli se vést mlýnský náhon pod říčkou. Záměr byl proveden dvěma betonovými tunely pod novým řečištěm Valové, kterými voda mlýnského náhonu nyní protéká dále, ke mlýnu v Kojetíně. Práci provedla firma Pittel & Brausewetter a dílo, které vytvořila bylo ojedinělé nejen v českých zemích, ale i v celéhm Rakousko – Uhersku. Stavba stála 50 000 tehdejších korun a byla dokončena v listopadu roku 1908.

Asi 800 m po proudu od Sifonu je na mlýnském náhonu další křížení, tentokrát vyřešené betonovými vantroky.