Slatiňany

Slatiňany jsou nevelké město s 4010 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory a v těsné blízkosti města Chrudim, jihovýchodním směrem. Město se rozkládá převážně na pravém břehu řeky Chrudimky. K městu byly připojeny jako jeho místní části nedaleké osady Škrovád, Kunčí, Trpišov a Kochánovice. V západní části města stojí novogotický zámek obklopený anglickým parkem s cennými dřevinami. V zámecké budově se nachází hippologické muzeum, kde se můžeme seznámit s dějinami chovu koní a s jinými zajímavostmi o chovu koní. V sousedství zámku je hřebčín, který je pobočkou národního hřebčína Kladruby. Ve Slatiňanech chovají starokladrubské vraníky a koně převalského. Koně si můžeme prohlédnout jak v hřebčíně, tak i ve výběhu v anglickém parku. Kromě koní jsou v areálu parku zajímavé stavby a to Švýcárna či miniatura středověkého hradu Kočičí hrádek. Kočičí hrádek tu nechal postavit jeden z majitelů zámku pro své děti. Od západního okraje města se rozprostírá rozlehlý les a jihozápadně se nad městem zvedá vrchol Hůra ( 403 m.n.m.). Městem vede železniční trať na trase Pardubice ? Jihlava a silnice spojující města Chrudim a Havlíčkův Brod či Žďár nad Sázavou. Ve středu města je rozcestí modré, žluté a zelené turistické značky a rovněž se tu křižují značené trasy lokálních cyklostezek. Po turistických trasách se ze Slatiňan vydáme do oblasti malebných železnohorských lesů. Vydáme-li se z města jižním směrem po modré značce, proti toku Chrudimky, dojdeme do rekreační oblasti u Sečské přehrady.

Historie

První písemná zmínka o městě je z roku 1294. V tomto roce tu na skalním výběžku nad Chrudimkou stávala gotická dřevěná tvrz a jejím majitelem byl František ze Slatiňan. Koncem 16. století se majitelem tvrze a obce vzniklé kolem ní stává pán z Frymburka a ten nechal v místech tvrze postavit renesanční zámek. Po té se v držení Slatiňan vystřídala řada šlechtických rodů. Z významnějších majitelů jmenujme rod Berků z Dubé, hrabě z Bubna a z Lipného, rod ze Schönfeldu či rod Auerspergů. Auespergové založili ve Slatiňanech v roce 1859 cukrovar, v roce 1877 továrnu na umělá hnojiva a na počátku 20. století parní pilu a lihovar. V roce 1971 získaly Slatiňany statut města. Původně renesanční zámek prodělal stavební úpravy v 18. století a v 19. století byl přestavěn v novogotickém slohu. Kromě zámku dominuje městu gotický kostel svatého Martina z konce 14. století. V letech 1891 až 1892 prodělal kostel regotizační přestavbu. Slatiňany jsou rodným městem zpěvačky Heleny Vondráčkové.

Škrovád

Škrovád je malou obcí a navazuje na jižní část Slatiňan. Obec se rozkládá na levém břehu řeky Chrudimky. První zmínka o obci je z roku 1417 a jejím majitelem byl vladyka ze Škrovádu. V okolí obce se od 18. do poloviny 20. století těžil pískovec. Dnes jsou bývalé lomy využívány jako cvičné horolezecké stěny. Z pískovce, jež se tu těžil, stojí ve středu obce socha svatého Jana Nepomuckého. Jižním směrem od Škrovádu je chráněné území přírodní památky Hrobka a tvoří ji jižní stráň kopce s chráněnými druhy teplomilných a suchomilných rostlin.

Kunčí

Kunčí je malá obec ležící jihovýchodně od Slatiňan. U severozápadního okraje obce je Návesní rybník na toku potoka Mazánek a západně od něj je menší rybník Mazánek. Oba rybníky jsou vyhledávané rybáři. První písemná zmínka o obci je z roku 1512. Ve středu obce stojí pěkná zvonička a nedaleko ní pomník věnovaný památce obětí první světové války.

Trpišov

Trpišov je osada ležící jihozápadním směrem od Slatiňan. Od západního okraje osady se rozprostírá rozlehlý les a v jeho oblasti jihozápadně od osady je soustava několika rybníků. První písemná zmínka o osadě je z roku 1371 a byla majetkem Zbyňka ze Slatiňan. V obci stávala tvrz. Již v 15. století byla osada připojena k městu Slatiňany.

Kochánovice

Kochánovice jsou malou osadou ležící jihozápadním směrem od Slatiňan. Osada je obklopena lesy. Osadou protéká Okrouhlický potok. Západním směrem od osady je soustava tří rybníků. Jihozápadním směrem se nad osadou zvedá Zabitý Kopec ( 362 m.n.m.) z jehož vrcholku je krásný výhled do dalekého okolí.