Slavia Museum a Stadium Tour (Praha – Vršovice)

Minimálně na naše poměry unikátní a jistě pozoruhodné sportovní muzeum najdeme od konce roku 2018 v útrobách fotbalového stadionu Slavie v pražských Vršovicích. Jedná se o největší fotbalové muzeum v ČR, které se pyšní 1.200 m2 plochy a přibližně 1.200 exponáty, které jsou průběžně obměňovány a doplňovány. Samotné muzeum je dvojpodlažní a svou nabídkou musí nadchnout snad každého příznivce fotbalu (i kopané), tedy i ty, kterým v hrudi nebije červenobílé srdce (výraz sešívané v tomto případě opravdu není na místě). Je sice možné, že fotbaloví nadšenci zde nezískají množství zcela nových informací, ale v každém případě zde uvidí „věci nevídané“.

Za nejvzácnější exponát bývá označován brankářský dres Františka Pláničky, který v něm dovedl mužstvo Československa (ona to byla spíše Slavia, protože v základní jedenáctce bylo osm hráčů tohoto klubu) až do finále MS 1934. Tady rozhodně není co zpochybňovat, o těch dalších nej by se možná dalo polemizovat. Uvádí se ale věrná novodobá kopie Středoevropského poháru (svého času nejvýznamnější trofej evropského klubového fotbalu vyhrála Slavia v roce 1938), podepsané dresy Pavla Nedvěda a Cristiana Ronalda (oba Juventus Torino) nebo dres FC Liverpool, ve kterém slávista Vladimír Šmicer vyhrál v roce 2005 Ligu mistrů.

Autor článku ovšem upřednostňuje např. soubor historických pohárů, které Slavia získala zejména ve 3. a 4. desetiletí minulého století, nebo soubor historických klubových dresů (je až neuvěřitelné, jak i dres pocházející z období těsně před „sametem“ dnes vypadá jako prehistorický artefakt). Součástí muzea je také venkovní Chodník slávy, kde se nachází vzpomínkové desky připomínající důležité postavy historie klubu (mj. František Plánička, Vlastimil Kopecký, František Veselý, Pavel Kuka nebo „otec českého fotbalu“, tedy skotský trenér J.W. Madden).

Celým muzeem, které neopomíjí ani ženskou kopanou, vás provede trasa nazvaná Stadium Tour, která má symbolických 11 zastavení. Jedná se o přízemní část muzea (zakládací listiny, poháry, dresy – včetně toho Pláničkova), TV lávku (technické zázemí ve 4. patře), Family Room (místnost ve 4. patře pro manželky a děti hráčů i realizačního týmu), tiskové centrum, prezidentskou lóži (sem jen nakouknete přes prosklené dveře), 1. patro muzea (vítězné poháry, vitríny účastí v evropských pohárech a Vladimíra Šmicera, dresy slavných klubů a hráčů – ty najdeme i na schodišti a je to skutečná Galerie dresů), VIP Box (také jen přes sklo), klubové patro na tribuně, hřiště (je 5 m pod okolním terénem a na trávník sice vstoupit nemůžete, naopak se smí usednout na lavičku náhradníků), prezidentskou chodbu (73 m dlouhý koridor ke garážím zdobí fotografie z evropských zápasů Slavie) a šatnu hostů s tzv. mixzónou (jedná se v podstatě o tzv. bránu borců).

Muzeum najdeme – stejně jako stadion – na adrese U Slavie 1540/2a a za vstupné zde zaplatíte 200 Kč (děti od 6 do 15 let to mají za 50 Kč). Doba prohlídky se odhaduje na 50 – 60 minut (my zde ale pobyli více než 2 hodiny), doporučuje se začínat zcela nahoře a milým bonusem je možnost nechat si ve fotokoutku bezplatně vytisknout vlastní „patřičně slávistickou“ fotografii. Potěší také brožury o muzeu, které dostanete při vstupu nebo fakt, že součástí muzejní prohlídky jsou také televizní obrazovky, na které se promítají sestřihy z významných zápasů Slavie (např. na vyřazení slavného španělského týmu FC Sevilla se dá dívat donekonečna).

Jistým problémem je otevírací doba muzea, kterou je třeba si pohlídat na stránkách muzea. Oficiálně je totiž otevřeno od párku do neděle a v čase 10,00 – 18,00 hod., ale tento údaj neplatí pro dny, kdy Slavia hraje domácí zápasy, kdy si stadion zabere pro své zápasy reprezentace nebo kdy se zde pořádají koncerty.       

V každém případě může být návštěva tohoto muzea klidně i půldenním výletem. A je dobré si zvolit nějaký den, který je tak trošku „lepší“. My zde např. byli den poté, co Slavia v EKL vyřadila slavný athénský Panathinaikos. Na Turistiku se pak tento článek dostal den po postupu SKS do základní skupiny EKL přes Raków Czenstochowa - a to už jistě nemůže být náhoda …