Slavičínský "poesiomat"
Ve slavičínském zámeckém parku jsem u chodníku narazil na pozoruhodnou, ze země trčící rouru, která svým vzhledem připomínala lodní zvukovod. Jaké bylo mé překvapení, když jsem přistoupil blíž a zjistil, že se jedná o tzv.poesiomat, kde si návštěvník může vybrat libovolnou báseň a spustit její produkci zmáčknutím knoflíku. Jak jsem si všimnul, výběr sestával z díla Jiřího Wolkera. Protože jsme za mého mládí ve škole povinnou četbu (hlavně poezii) tak trochu ignorovali – a já od tohoto básníka znám jen Poštovní schránku a Svatý kopeček – neodolal jsem a zmáčknul tlačítko pod titulkem Ze soboty na neděli.
Výsledek naprosto předčil mé očekávání: reproduktor ukrytý ve zvukovodu začal řvát na celý park jak „trúba z Jericha“ a já šel po prvních verších, popisujících anabázi ztroskotaných opilců při návratu z hospody domů, do kolen… a v tomto stavu mne našla i manželka, která si mezitím něco fotila opodál.
Po odrecitování další básně jsme se shodli, že je tenhle poesiomat nápadem naprosto originálním a i když by poslechu Wolkerových veršů daleko víc slušel sychravější podzimní čas, byl i tak jejich poslech zážitkem velmi příjemným a osvěžujícím…
Zdá se, že je v současné době „oživování“ veřejných prostranství díky různým kuriózním předmětům ve světě veliká móda. Začalo to těmi klavíry či piany (jeden takový i s hrající umělkyní jsme viděli na kolonádě v Luhačovicích), pokračovalo lavičkami Václava Havla a nyní jsou v „kursu“ poesiomaty. Prozatím jsou k vidění (a slyšení) jen v Berlíně, New Yorku a Manile. U nás pak v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Humpolci… a také ve Slavičíně!
(Jen tak mimochodem – tenhle byl slavnostně uveden do provozu 30.května 2021.)
U některých „ocelových rour“ se nejprve musí zatočit klikou, a poté se z nich nelinou pouze verše, ale je z nich slyšet také čtená próza... anebo známé charakteristické tvuky dotvářející kolorit místa.
Proč Jiří Wolker... a zrovna Slavičín?
Odpověď nezní pro „slepičí kvoč“, nýbrž proto, že tu básník rád zajížděl za svým přítelem - místním rodákem Evženem Wichterlem.