Slepičí hory
Turistické cíle • Příroda • Přírodní park
Soběnovská vrchovina (s lidovým názvem Slepičí hory) dominuje podhůří Novohradských hor. Rozprostírá se mezi obcemi Kaplice, Trhové Sviny a Benešov nad Černou. Jedná se o žulový masiv tvořící výrazné zlomové svahy a četné skalní útvary, a kterým prochází kaňon řeky Černé s vodními díly. Území je pokryto rozsáhlými smrkovými a borovými lesy se zbytky přirozených porostů a květnatými loukami. Mezi výrazné vrcholy zde patří Kohout s nadm. výškou 870 m, Vysoký kámen (Slepice) s nadm. výškou 865 m a Besednická hora s nadm. výškou 753 m. Oblast Slepičích hor je vhodná pro rekreační a turistické vyžití.
Kde leží Slepičí hory?
Slepičí hory leží asi 23 km jižně od Českých Budějovic a asi 8 km východně od Kaplice, v okrese Český Krumlov. Nebo se dá říci, že leží přímo mezi městysem Besednice a historickým městem Benešov nad Černou.
Co považujeme za Slepičí hory?
Jedná se o horský masiv tvořící sice nevysokou, ale výraznou dominantu kraje. I když se v podstatě jedná o tři výraznější, a několik méně výrazných vrcholů, působí kompaktním dojmem. Nejvyšším místem je vrchol Kohout (někde se uvádí jeho výška 869, jinde 870 m.n.m.) Tato hora je mělkým sedlem (758 m.n.m.) oddělena od hory Vysoký Kámen. Ta je druhým nejvyšším bodem pohoří (864 m.n.m.) a říká se jí lidově také Slepice. Třetím vrcholem je Velký kámen (753 m.n.m.). Někdy se chybně do Slepičích hor zahrnuje i Hradišťský vrch, ten ale patří do tzv. Malontské vrchoviny a od Slepičích hor ho hlubokým kaňonem odděluje říčka Černá.
Geomorfologické začlenění Slepičích hor
Slepičí hory leží v geomorfologickém celku Novohradské podhůří. (Kohout je dokonce nejvyšším bodem celého tohoto rozsáhlého celku), dále pak v geomorf. podcelku Soběnovská vrchovina a jsou tak jejich geomorfologickým okrskem.
Geologické složení Slepičích hor
Jsou složeny s metamorfovaných hornin (ruly, svorové ruly, magmatizované paruly, svoru) a vyvřelých hornin moldanubika (granity a granodiority).
Klima a odvodnění Slepičích hor
Území patří do mírné klimatické oblasti a je odvodněno z jihu říčkou Černá a ze severu Besednickým, resp. Keblanským potokem. Tyto pak odvádí vodu přes Stropnici do Malše, říčka Černá se do ní vlévá rovnou.
Příroda
Celé území je z drtivé většiny zalesněno. Původně zde převládaly buky (dnes už jen místy), které však byly nahrazeny smrkovou monokultůrou. Potkáme tu i mnoho zajímavých živočichů a už mě to nebaví hledat (stejně to tu nikdo nečte), ale na slony a žirafy tu asi nenarazíte.
Turistika a dostupnost
Přes Slepičí hory prochází několik TZ, které se sbíhají na rozcestí Sedlo Kohoutu. Je to především červená TZ vedoucí z Trhových Svinů do Kaplice a její odbočka vedoucí právě ze Sedla Kohoutu do Benešova nad Černou. V sedle končí i zelená TZ vedoucí z Kaplice - nádraží a žlutá TZ vedoucí od Žumberka.
Na Cyklotrasy jsou Slepičí hory poměrně skoupé, i když jsou protkány hustou sítí asfaltových, či jinak zpevněných cest. Prochází tu pouze cyklotrasa 1187 z Kaplice do Benešova nad Černou.
Každopádně je ale nejlepší k Slepičkám zajet autem, nebo autobusem do Besednice. Jinak je dopravní obslužnost (asi jako všude) mizerná. Hlavně o so a ne!!!
Zajímavá místa
V samotných Slepičích horách jsou zajímavé oba dva vrcholy. Na Kohoutu je sice vysílač mobilního operátora a obelisk připomínající triangulaci, ale výhled do krajiny chybí. Na Vysokém kameni je sice prd, ale tu a tam je zase něco vidět, les je dosti prořídlý po orkánu Kyrill. Jinak jsou v sedle dvě rekreačky (bývalá Myslivna pod Kohoutem), ale jelikož to tu ještě (naštěstí) není turisticky provařené, berte si jídlo i pití s sebou. Na žádný kiosek tu nenarazíte!