Slezská Carrara
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta
Okolí Supíkovic jako celá řada míst v Rychlebských horách a na Žulovsku bylo vždy využíváno k těžbě všemožných surovin. Italský autor A. Valla r. 1430 dokonce uvádí těžbu zlata a stříbra na úpatí Velkého Špičáku (nejstarší popsané jeskyně v českých zemích). V 16. století jsou naleziště vápence v okolí využívány při pálení vápna. R. 1579 zde měly pracovat 2 Vápenné pece.
Krystalický vápenec (mramor) byl využíván až od 19. století ke stavebním účelům Brzy však získal oblibu a pro svou kvalitu získal označení slezská Carrara podle vzoru slavného italského naleziště. Supíkovický kalcitický mramor díky své struktuře a pevnosti je využíván k obkladům, dlažbám, mozaikám apod. Pro příklad užití stačí zajít třeba na místní školu, kde je z mramoru vyvedeno zábradlí schodiště. V horní části Supíkovic (jih) najdeme v lesíku nepoužívanou vápennou pec či zatopený nevyužívaný lom. Mramor se pak těží v dolní části obce směrem k Velkým Kuněticím (na sever) v lomu mezi oběma obcemi. Těžbu provádí firma Slezský kámen a.s.