Sluneční zátoka na řece Sázavě.

Zátoku, kde se konalo několik táborů legendárního oddílu Pražská dvojka pod vedením spisovatele Jaroslava Foglara najdeme při trati posázavského pacifiku Světlá nad Sázavou – Čerčany. Vystoupíme na zastávce Vilémovice, přejdeme most přes řeku Sázavu a odbočíme po pěšině vpravo po jejím proudu po žluté turistické značce. Po 0,5 km dojdeme na velikou louku. U lesa stojí od roku 1997 žulový balvan s pamětní deskou, která připomíná Foglarovy letní tábory. Autorem bronzového reliéfu je Vladimír Pechar - Pluto. Nedaleko louky se nachází kemp Sluneční zátoka.

Jaroslav Foglar, známý pod skautskou přezdívkou Jestřáb, jezdíval se svým oddílem do Sluneční zátoky či jejího blízkého okolí v letech 1925-1945. Jako malý navštěvoval příbuzné v Ledči nad Sázavou a tento kraji si zamiloval. Tábor v roce 1925 nazvaný „Tábor v Zátoce neznáma“ byl 300 metrů od louky níže, stejně jako tábory v letech 1927 a 1928. První tábor přímo na louce (kterou si Foglar pronajal od pana Jeřábka z nedaleké obce Veliká) se konal až v roce 1931. Táboření ve Sluneční zátoce se také stalo předlohou Foglarovy knihy Hoši od Bobří řeky.

Každý rok v červnu se zde koná setkání příznivců Jestřába a jeho díla nazvané Setkání ve Sluneční zátoce, které pořádá Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

Pro dokreslení pozvánky k navštívení tohoto místa na závěr uvádím slova samotného Jaroslava Foglara:

„Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují! Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší.“