Sobčice - sousoší Rafaela

Kostel v Sobčicích je prvně zaznamenán v roce 1384. Během husitských válek byl vyrabován a následně opuštěn. Současný pozdně barokní kostel byl postaven, v místech původního kostela, v letech 1761 - 77. V dřívější…

Sobčický zámek stojí na místě původní tvrze jejímž pánem byl v roce 1373 zeman Vaněk ze Sobčic. Do podoby zámku byla tvrz přestavěna za doby Albrechta z Valdštejna v letech 1630-34. Valdiští kartuziání, pro které …

Socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna na vysokém sloupu byla vytvořena pravděpodobně některým z žáků Matyáše Bernarda Brauna. Dle farní kroniky dílo pochází z roku 1729. U sloupu se necházely dvě památné lípy, dodnes se dochovala lípa mladší, která byla vysazena zřejmě v době realizace díla. Lípa starší byla poškozena při bouři v roce 1978, v roce 1995 bylo torzo…

V celku nenáročná a pohodová trasa s jediným, ale táhlým stoupáním na Mlázovický chlum,  po kterém následuje dlouhé, ale mírné klesání…. Cesta začíná (nebo končí dle výchozího místa) u žst. Sobčice nedaleko zámečk…

Obec Obora, původně tvrz Radeč, je prvně doložena v roce 1318, zmínka o její obnově pochází z období kolem roku 1581. V roce 1623 došlo k připojení dvora k Frýdlantskému knížectví Albrechta z Valdštejna, který zde…

Dominantou obce Chomutice je kostel sv. Dionýsia, který byl postaven v letech 1780-83 jako náhrada za kostel dřevěný, jež na chomutické návsi stával již ve 14. století. Zajímavostí kostela je neorganické spojení oválné, pozdně barokní hmoty s přísně klasicistním průčelím s věží. Vnitřní zařízení kostela pochází z druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století.

Chomutice - první písemná zmínka o obci je datována rokem 1339, kdy se dle záznamu v Zemských deskách připomíná, že držitelem dvora Přešek z Chomutic. Pozdějším držitelem byl vladyka Martin z Chomutic, od něhož koupili sousední dvůr pánové z Radče (nynější Obora). Na Radči je roku 1318 dokladován Zbud z Radče a asi v polovině 14. století Přibyslav z Radče, který v Chomuticích…

Pyrám - starý kamenný rozcestník najdeme u křižovatky cest ve směrech Hradec Králové - Jičín a Sobčice - Vojice. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic).

V Ostroměři na Jičínsku jsou místní obyvatelé pyšní na dva své rodáky, na spisovatele Eduarda Štorcha a na režiséra Karla Zemana. Při vyslovení jména Eduarda Štorcha si možná, alespoň vy dříve narození, vzpomene…

Ostroměřský církevní stánek najdeme na konci obce při výjezdu směrem na Jičín. Kaple byla postavena roku 1915 a je jedinou stavbou, která v obci byla během 1. světové války postavena. Kaple se nachází nedaleko muzea Eduarda Štorcha a Karla Zemana.

Ostroměřské Muzeum věnované místním slavným rodákům se nachází v budově kulturního střediska. Expozice je věnována nejen dílu spisovatele Eduarda Štorcha a filmového režiséra Karla Zemana, ale i loutkoherci Matěji Kopeckému, řediteli hradeckého divadla DRAK. Pravěké osídlení Ostroměřska dokládá expozice doložená nálezy z okolí. Informace o možnostech návštěvy a kontakt jsou…

Od Ostroměřského nádraží vyrazíme po souběžné zelené a modré značce k bývalé tvrzi Hradišťku. Tvrz na Hradišťku je doložena roku 1553. Od rozcestí u bývalého Ostroměřského hradiště nás již vede pouze značka modrá …

Od Ostroměřského nádraží se vydáme po souběžné zelené a modré značce k bývalé tvrzi Hradišťku, která je zmíněna roku 1553. Od rozcestí u bývalého Ostroměřského hradiště nás již vede pouze značka zelená, projdeme D…

Železnice má nesporný význam pro rozvoj každého regionu a města. Nejinak tomu bylo i v Ostroměři na Jičínsku. Když se ve druhé polovině 19. století Ostroměř stala žel…

Ostroměřský pomník T. G. Masaryka se svého znovu postavení dočkal v r. 1991, kdy na osiřelý podstavec byla umístěna celkem již třetí socha našeho prvního presidenta. Autorem sochy je ak. sochař Ladislava Zívra. Autorem dvou předchozích byl akademický sochař Josef Bílek. Součástí pomníku je pamětní deska se jmény obětí 1. a 2. sv. války. Pomník se nachází v blízkosti silnice č.…

Pomník s bystou Eduarda Štorcha, ostroměřského rodáka, archeologa a spisovatele pravěku, se nachází na prostranství před základní školou, která nese spisovatelovo jméno, tedy před ZŠ Eduarda Štorcha. Bysta byla odhalena v roce 1978 u příležitosti 100. výročí spisovatelova narození. Autorem pomníku je sochař Josef Bílek.

Nové Smrkovice - obec založená při Raabizaci kolem roku 1777. Obec má dlouhou ulicovou náves obestavěnou typizovanými přízemními roubenými domy. Na návsi dále najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1720, dřevěn…

První písemná zpráva o Ostroměři pochází z roku 1382. Osídlení Ostroměřského okolí je však známé již v pravěku. Nad říčkou Javorkou, v místech, kde se zvedá hřbet Mlázovického Chlumu, se nalézá slovanské Hradiště …

První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1398. V Nevráticích je dochováno několik roubených chalup, barokní socha sv. Krista Spasitele z roku 1782 a pomník ukřižování, který byl na náves nedávno umístěn. Křížek původně stával cca 1km nad obcí ve směru na Vysoké Veselí, při vychřici v létě 2009 byl poškozen padajícím stromem. Po rekonstrukci byl umístěn na nové místo na návsi.

Javorka je méně známou řekou Královéhradeckého kraje. Je druhým největším přítokem Cidliny na jejím 44,4 km s průměrným průtokem v ústí 0,94 m3/ s. Javorka pramení necelý kilometr od podkrkonošské obce Borovnice, …

Tento příspěvek samozřejmě není turistickým cílem v pravém slova smyslu. Spíše příspěvkem vzdávám hold mému pradědečkovi Oldřichu Lefnarovi, který v Ostroměři navázal na rodinné podnikání založ…

U hlavní silnice I/ 35 v Ostroměři stojí restaurace U Maxe. Svojí okrovou barvou fasády je nepřehlédnutelná. Restaurace nabízí teplou a studenou kuchyni, alkoholické i nealkoholické nápoje, šedesát míst u s…

Míříme k pomyslnému okraji Podkrkonoší, k Hořickému a Mlázovickému chlumu. Výšlap nezačneme přímo v Konecchlumí, ale u žst. v Kovači, kde vystoupíme z vlaku, ze směru Hradec Králové-Jičín-Turnov. Zelená značka nás…

Kapličku najdeme při polní cestě od křížku směrem do KONECCHLUMí. Postavena byla v roce 1730 nákladem rolníka a bývalého rychtáře Jana Jůzy z Kovače čp. 4. Dnes je bohužel kaplička v neutěšeném stavu. Sice se nejedná o klasický turistický cíl, ale její nepřístupnost a jisté tajemno a záhadno je přitahující...

Od žst v Kovači vyrazíme po zelené značce do Konecchlumí. Podél kostela sv Petra a Pavla stoupáme na hřeben Mlázovického chlumu. Pokračujeme stále po červené značce a sestoupíme k Dolnímu Mezihoří. Po překročení ř…

Mohyla Viléma Konecchlumského, který byl popraven 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí, se nalézá na úpatí Mlázovického Chlumu nad kostelem sv. Petra a Pavla. Rod Konecchlumských vlastnil zdejší statky a tvrz v K…

Obec Kovač se nalézá, pod Mlázovickým Chlumem, cca 9km jihovýchodně od Jičína. První zmínka o obci je z r. 1318. Na návsi najdeme zvoničku a barokní pískovcovou plastiku patrona zemědělců sv. Isidora z roku 1737. Nedaleko návse se nachází zbytky tvrze ze 14-17. století. V obci je dochováno i několik roubených chalup. Na katastru obce se nachází přírodní rezervace Kovačská…

Na západním okraji Holovous na Jičínsku, v místě kde se již v 16. století křížily cesty z Machova mlýna v Mezihoří a z Erbenova mlýna v Holovousech, se nacházejí hned tři smírčí kříže. Umísťování smírčích křížů …

Při stoupání po červené turistické značce od rozcestí nad Libínem na hřeben Hořického chlumu, na jeho západní vrch Chlum (449 m n. m.), nás nenápadný dřevěný ukazatel upozornil na vyhlídku, která není zakreslená…