Soběslav
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Soběslav leží v Jižních Čechách, severozápadním směrem od Jindřichova Hradce. Město se rozkládá u západního okraje Českomoravské vrchoviny a na pravém břehu Lužnice nedaleko soutoku Lužnice a Nadýmače. V okolí města je vybudováno značné množství rybníků. U jižního okraje města na břehu řeky Lužnice je kemp, který je využíván především vodáky při sjíždění Lužnice. Nedaleko jižního okraje města najdem sportovní letiště. Jihozápadním směrem od města je oblast Borkovických blat s rašeliništi. Na tomto území byla vyznačena naučná stezka, které nás provede přes blata a kolem rašelinišť. Ve městě se křižují lokální cyklistické trasy, po kterých se můžeme vydat za poznáním malebné KRAJINY Jižních Čech. Soběslav je výchozím bodem několika značených turistických tras. Západním směrem z města dojdeme do míst bývalého hradiště Svákov. Jihozápadním směrem dojdeme do oblasti Borkovických blat.
Historie
Na křižovatce obchodních cest byla založena osada s hradem. První písemná zmínka je z roku 1293, v tomto období již byla osada majetkem Rožmberků. V roce 1390 byla osada povýšena na město, které bylo opevněno hradbami. V roce 1394 byl na místním hradě šlechtou vězněn král Václav IV. V roce 1420 byla Soběslav dobyta husity. Na konci 16. století je pánem města Petr Vok, který tu nechal vybudovat tak zvanou rožmberskou školu. V období 16. století se město úspěšně rozvíjelo až do ničivého požáru v roce 1598. Také události třicetileté války se na rozvoji města negativně podepsaly. Starobylý vzhled města byl zničen několika pozdějšími požáry. V roce 1873 byla do města přivedena železnice, což odstartovalo rozvoj průmyslu. V roce 1920 byla ve městě založena továrna na výrobu šicích strojů, nesoucí název Lada. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Nepravidelnému čtyřúhelníkovému náměstí dominují dva gotické kostely svatého Petra a Pavla a svatého Víta. Městské opevnění bylo v 19. století zbořeno. Z městského hradu se do dnešní doby dochovala jen válcová věž Hláska. Na náměstí a v přilehlých ulicích je řada domů s gotickými či renesančními jádry pocházejících ze 16. a 17. století. Vnější podoba domů je po přestavbě v 19. století. Ve středu náměstí stojí barokní mariánský sloup zhotovený v roce 1713 a nedaleko něj kamenná kašna se sochou svatého Floriána.