Sobotín – Račí farma

Bývaly doby, kdy vody v našich potocích a řekách byl průzračnější a čistší a hemžily se daleko větším a pestřejším počtem živočichů. Jak si člověk ulehčoval svůj trudný úděl za pomocí všemožných vynálezů, strojů, mechanizmů a vůbec, přestal brát ohled na prostředí, z kterého vyšel a přírodu přestal vnímat jako nedílnou součást kvality života.

Naštěstí snad v hodině dvanácté (či po) si někteří začali uvědomovat, že jsme povinni zachovat život na Zemi co nejpestřejší, jestliže jsme si v bláhové pýše usmysleli, že jsme pány tvorstva a všehomíra.

Znakem čistoty našich vod byly kdysi početné populace různých korýšů, kterým všeobecně říkáme raci. Jejich úbytek začal, když se průmyslově znečištěné vody začaly volně vypouštět do vodních toků, další ranou byla masivní chemizace zemědělství. Nutno dodat, že doba socialismu přes velkolepá prohlášení se na stavu čistoty našich vod projevila zásadně.

Naštěstí nová legislativa a zejména provedená opatření v podobě kanalizací, čističek apod. neutěšený stav napravuje.

S tím přichází snaha vrátit do přírody zpět zdecimované živočišné druhy. S jedním takovým příkladem se můžeme potkat v Sobotíně na Šumpersku. Nedaleko toku říčky Merty v místní části Štětínov najdeme sádky s chovem raka říčního. Majitel areálu p. Zdeněk Tesař se spolu s koordinátorem záchrany raků v ČR RNDr. Milošem Holzerem zaměřil právě na chov domácího raka ve snaze zabránit i šíření nepůvodních raků ze Severní Ameriky, kteří pronikli do našich vod a jsou vůči znečištění odolnější. Raci jsou chováni ve dvou nádržích, které jsou napájeny vodou z kolemtekoucí Merty. Rak je tvor skrývající se u dna, povětšinou v nějaké škvíře, nebo pod kamenem, tak zas tak často k vidění není, nicméně o jejich životů může pan majitel případně manželka zájemcům něco vypovědět. U sádek je budova se sezónním občerstvením, takže Rakárna je i příjemným místem k relaxaci u vody, případně k odpočinku po náročné túře v nedalekém Hrubém Jeseníku. Tel. na p. Tesaře 583 237 127.