Sobotka - náměstí Míru

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Město Sobotka jsme poznávali v rámci dovolené v Českém ráji a při procházce historickým centrem jsme nemohli vynechat ani náměstí Míru. Na něm se nacházejí ty nejvzácnější památky na území města, o němž jsou první zmínky v roce 1352. Auto jsme zaparkovali přímo na tomto náměstí a tak jsme ihned začali poznávat tuto městskou památkovou zónu, která zde byla vyhlášena roku 1990.

Jako první nám do oka padl Mariánský sloup uprostřed náměstí, jenž zhotovil v letech 1742 - 1746 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky jsme na něm shlédli sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského. Nepřekvapilo nás, že sloup byl postaven jako poděkování za odvrácení morových epidemií.

Hned vedle morového sloupu jsme si prohlédli pískovcovou kašnu, která byla na konci milénia opravena.

Následně jsme shlédli řadu domů s podloubím, včetně hotelu Pošta, kde jsme se dobře naobědvali. Jak jsme se z historie města dozvěděli, tyto domy nahradily původní dřevěnou zástavbu, kterou ničily požáry v letech 1710, 1746 a zejména 1825. Proto byly některé domy vystavěny již zděné, nicméně většina města zůstala nadále dřevěná až přelomu 19. a 20. století, který přinesl vznik funkcionalistických staveb, mezi něž patřila radnice, kterou jsme také nevynechali při prohlídce města.

Zajímavá pro nás byla informace, že původní radní dům stál v Sobotce zřejmě od 16. století pravděpodobně uprostřed náměstí nejméně od roku 1587, přičemž zanikl snad za třicetileté války, případně po velkém požáru města roku 1712. My jsme zde shlédli dům, který sloužil původně jako městský dům několika šlechtických rodů z okolí a vznikl kolem roku 1570 uprostřed jižní strany náměstí na dvou sloučených parcelách. Dále jsme se dozvěděli, že raně barokní úpravu provedl v letech 1687 - 1689 Giovanni Maderna a městu ho věnoval Jan Humprecht Černín z Chudenic na zřízení radnice. Neméně zajímavé byl fakt, že vzadu k radnici byla v průběhu 18. století přistavěna zadní solnice a při empirových úpravách v letech 1808 a 1847 byla přistavěna věž, o jejímž dodatečném vložení svědčí zaslepení částí podloubí. Docela nás překvapilo, že solnice byla tehdy přestavěna na městské divadlo, jedno z prvních v Čechách. Na věži radnice se nám líbily hodiny, které místní hodinář J. Prokeš nainstaloval roku 1865 jako první průsvitný ciferník ve střední Evropě. Dále jsme se dočetli, že roku 1935 byla dostavěna funkcionalistická nová radnice na Boleslavské ulici a od té doby zde byl městský archiv a později byty.

Vedle radnice se nachází dům, v němž žil v letech 1630 - 1650 úředník hradu Kost Jiřík Špacír z Khünigsperku, který v roce 1639 zachránil soboteckou monstraci z rukou Švédů. My jsme zde našli městskou knihovnu, jenž zde byla zřízena v 70.letech 20.století. Přečetli jsme si, že v roce 1845 byla na domě zvýšena střecha, aby měl dům stejnou výšku jako okolní stavby.

Vedle knihovny se nachází rodný dům básníka Fráni Šrámka, v němž byla v roce 1958 vybudována stálá expozice k uctění jeho památky. Vstoupili jsme do domu, ve kterém se roku 1877 básník narodil a v němž vzniklo také informační centrum. Dostali jsme zde razítka do památníku a koupili turistickou známku. Pak jsme chtěli jít na prohlídku expozice, ale paní v infocentru, která zároveň umožňuje prohlídku muzea nám řekla, že by to děti nebavilo a museli bychom čekat 45 minut na prohlídku. Než nám došlo, že máme odejít, chvíli jsme stáli jako pověstný sloup ze soli. Škoda, že jsme výstavu neviděli, protože zachycuje ukázky autorových děl, fotografie z jeho života a interiér Šrámkova pražského bytu, který byl přenesený po jeho smrti do Sobotky. Jak jsme zjistili, jedná se o pracovnu s knihovnou a obývací pokoj. Utekl nám také unikátní dokumentární film "Fráňa Šrámek v Sobotce v roce 1937", patrně jediný snímek, zachycující nejznámějšího soboteckého rodáka, který zde v rámci prohlídek pouštějí. Co se dalo dělat, odtáhli jsme s nepořízenou na dlažbu náměstí a zamířili k nedalekému kostelu sv. Máří Magdalény. Nicméně později jsme si přečetli, že od roku 2012 byla expozice Fráni Šrámka inovována a vznikla moderní a svěží výstava, kde nechybí fotografie, komiksové zpracování, video či poslech básní v esperantu.

Když jsme si kostel prohlédli, vrátili jsme se zpět na náměstí jinou ulicí, v níž jsme si prohlédli roubený dům, kterých se v Sobotce ještě stále několik nachází. Jednalo se o Gansův dům, který byl sídlem obchodníka Ganse, odtud tedy jeho název.

Pak jsme již došli na náměstí Míru a prohlédli si dům z druhé strany staré radnice, který koncem 16. století patřil Václavu Kristiánu Soboteckému z Weisenfelsu. My jsme shlédli podobu domu z konce 19. století, kdy patřil poslanci Jindřichu Gustavu Maštálkovi a podle úřadovny pojišťovny Slavie se celému domu říkalo Slávie. V tomto domě se nacházela prodejna novin a tabáku, takže jsme si zde koupili nějaké čtení, křížovky a dvd pro dlouhé chvíle.

Jak jsem již naznačil, dobře jsme se najedli v hotelu Pošta na náměstí a to hned dvakrát, kdy mezi oběma návštěvami uběhly čtyři roky. Takže to nebyla náhoda a tento hotel vám mohu nejméně pro oběd doporučit.

Z náměstí v Sobotce jsme poprvé odjeli na zámek Humprecht, podruhé za památkami města Dolní Bousov.

http://www.sobotka.cz/pamatky-a-zajimavosti