Sobotka
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Sobotka - jihozápadní brána do Českého ráje. První historická zmínka o Sobotce pochází z roku 1322. Historickým centrem Sobotky je náměstí Míru s Muzeem Fráni Šrámka a sousední radnicí z konce 16. století. V centru náměstí se nachází kašna z roku 1847 a sousoší Panny Marie z let 1742-46 se sochami sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého. V jihozápadním rohu náměstí najdeme roubený Gansův dům z 18. století. Mezi dochovaná roubená stavení, kterých je více než 20, patří i Šolcův statek z roku 1811. Nejstarší památkou města je goticko renesanční kostel sv. Máří Magdalény, který byl postaven v letech 1590-96 Oldřichem Felixem z Lobkovic. Hrob místního významného rodáka Fráni Šrámka se nachází na místním hřbitově.
Severozápadním směrem od města je turisticky vyhledávaný hrad Kost. Východním směrem od města je oblast pískovcových skalních útvarů Prachovské skály. Na kopci nad městem se nachází Lovecký zámeček Humprecht. Městem prochází několik značených turistických tras. Po žluté značce dojdeme ke zmíněnému zámečku Humprecht. K hradu Kost můžeme jít naučnou stezkou Údolí Plakánek, nebo po silnici přes obec Vestec a kolem bývalé Semtinské lípy. Značka zelená nás vede do dvou směrů, jižně do Markvartic a severovýchodně k dominantě Českého ráje ke zřícenině hradu Trosky. V Sobotce se také kříží 4 cyklotrasy KČT, jsou to trasy č. 8147, 8150, 8161 a 4079.
Kontakt na infocentrum: https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/sobotka-infocentrum
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 19 C3
kostel sv. Marie Magdalské (1590)
roubenky (18. - 19. stol.)
děkanství (1700)
zámek Humprecht (1666)
radnice (1686)
Mariánský sloup (1746)
První zmínka o objektu 1287
Prvopočátek osídlení soboteckého katastru kladou archeologové na základě svých nálezů do období kolem 5. století př.n.l. Později se zde také usadily keltské kmeny, ale jejich sídliště zde nebylo příliš trvalé. Při datu první zmínky, tedy v roce 1287 je sice ves uváděna pod jménem Sobunka, ale historikové takřka v současnosti prokázali, že se nejedná o hodnověrnou zprávu. Přenesme se tedy až do roku 1318, kdy je majitelem vsi uváděn vladycký rod Kabalců ze Sobotky. Tento rod zde nechal vystavět tvrz, kterou ještě před polovinou 14. století získali Vartenberkové. Tato tvrz se však nedochovala a její stopy bychom mohli nalézti v blízkosti dnešního kostela. Sobotka byla v polovině 14. století spojena s kosteckým panstvím a tak zde později můžeme jako majitele zaznamenat Šelnberky, Biberštejny a Lobkovice. V roce 1637 koupili panství Černínové z Chudenic a s ním samozřejmě i Sobotku. Tím se dostáváme do doby, kdy se přiblížila výstavba loveckého zámečku Humprecht nad Sobotkou. Jan Humprecht Černín z Chudenic nechal vyprojektovat zámeček pod názvem Humprechtsberk a práce na jeho výstavbě začaly v roce 1667 a protáhly se na celé dva roky. V létě 1678 však byl zámeček zasažen bleskem a opravy se protáhly do roku 1681. Černínové provedli na zámečku ještě celou řadu stavebních úprav. Teprve v roce 1738 jej spolu se zbytkem panství Kost prodali Netolickým z Eisenberka. Tito a další majitelé se již o zámek příliš nestarali a ten chátral. Teprve v roce 1937 došlo k jeho první rekonstrukci. Druhá oprava a úprava probíhala po roce 1970. Již jen okrajově se vraťme do Sobotky a připomeňme si data 1710, 1746 a 1825, kdy v městečku zuřily olbřímí požáry. Mimo jiné zajímavosti můžeme v Sobotce nalézt již zmíněný kostel sv. Maří Magdalské, který je obzvláště cenněn. Jeho původní gotická tvář byla změněna přestavbou v roce 1596. Ani tato podoba již není úplná, neboť celý svatostánek prošel ještě dalšími úpravami z nichž nejrazantnější proběhly v roce 1885 a 1938. Též budova radnice z roku 1686 je zajímavá a její dnešní tvář jí byla dána úpravou v roce 1808. Z dalších staveb uveďme již jen Mariánský sloup na náměstí z roku 1746, kašnu z roku 1847 a množství roubených staveb z období kolem roku 1800. Mezi nejvýznamnější rodáky Sobotky patří básník Fráňa Šrámek a básník Václav Šolc. Ze Sobotky vychází červená TZN k Oseku, Střehomi, Rašovci a Kosteckým dolem ke Kosti, kde se větví. Zelená TZN ze Sobotky vychází dvěmi větvemi z nichž severovýchodní míří k Troskám a jihovýchodně vede do Markvartic, Mrkvojed a ke Starým Hradům. V Sobotce též nalezneme místní žluté značení, které míří k zámku Humprecht.
Sobotka, město v Královéhradeckém kraji, okres Jičín, je rekreacním a turistickým letoviskem na jižním okraji českého ráje, přibližně 2500 obyvatel. Lezí asi na polovine vzdálenosti mezi Mladou Boleslaví a Jicínem, 80 km severovýchodn od Prahy. Jeho historické jádro je mestskou památkovou zónou.
Sobotka má náměstí ve tvaru čtverce, uprostřed ma fontánku.
Kousek od sobotky leži kemp a humprecht...
V městě taky žil Frána Šrámek-český básník,spisovatel,dramatik
Sobotka, dvouapůltisícové městečko jičínského okresu v Králověhradeckém kraji, je jednou ze vstupních bran Českého ráje. První ověřené písemné zmínky o Sobotce, založené snad již ve 12. století, pocházejí z roku 1322. Historické jádro města je dnes – po právu - městskou památkovou zónou. Za dob vlády Karla IV. patřila Sobotka pánům z Vartemberka, ale městská práva jí byla udělena až Vladislavem II. Jagellonským roku 1498. V té době již ale město patřilo bohatému šlechtici Janovi ze Šelmberka. Zřejmě tehdy dochází k výstavbě čtvercového náměstí, hradeb i kostela. Za císaře Rudolfa II. a Lobkoviců se význam města zvyšuje a je postaven současný chrám sv. Maří Magdalény, pro který je zakoupen bohatě iluminovaný Sobotecký graduál. V období třicetileté války již Sobotka patří Černínům z Chudenic. V této době vzniká – podle plánů architekta Maderny – z panského domu na náměstí radnice a - nad Sobotkou - černínské letní sídlo Humprechtsberg, tedy dnešní Lovecký zámeček Humprecht.
V I. polovině 18. století dochází v Sobotce k sérii ničivých požárů, kterým padlo za oběť mnoho domů, včetně radnice. Kolem - kromě požárů ve městě - zuří i baroko, takže vznikají nové památky, například Mariánský sloup (1746, Martin a Martin Ignác Jelínkovi) nebo obnovená budova radnice. V období průmyslové revoluce, tedy v 19. století, se Sobotka prozíravě orientuje správným směrem a volí energetiku a chlast, tedy přesněji výrobu pivovarských zařízení a patentovaných kamen pro školy a veřejné budovy. Koncem století je postavena reprezentativní budova školy (1893, arch. Josef Lhota), později vznikají i budovy okresní záložny hospodářské (1928, arch. Janda, sochy R. Březa)), sokolovna (1929, arch. Liška) nebo Městský úřad (1935, arch. Freiwald).
Jednou z místních dominant je pozdně gotický síňový chrám sv. Maří Magdalény, který byl postaven v letech 1590-1596 Petrem Vlachem z Milána. Kostel je tak trošku směsicí všech možných slohů, protože věž je renesanční, její zastřešení empírové a mobiliář chrámu barokní, převážně z období okolo roku 1740. V presbytáři kostela se nacházejí tři zajímavé renesanční náhrobky lobkovických dětí, které se později staly inspirací pro vznik Gutfreundova sousoší Babička s vnoučaty. Kostel byl po roce 1885 částečně regotizován podle návrchu arch. Josefa Mockera. Více informací o kostele naleznete na: https://www.turistika.cz/mista/sobotka-chram-sv-mari-magdaleny .
Budova fary (dnes děkanství a charita), nacházejicí se před kostelem, je původně renesanční stavbou z konce 16. století. V roce 1710 však byla částečně barokně přestavěna. U kostela stojí také Socha sv. Jana Nepomuckého, vytvořená v roce 1856 - dle návrhu Josefa Mánesa – Antonínem Wildtem. Za kostelem najdete budovu staré školy a nedaleko je i renesanční špitál je z konce 16. století.
Na místním pozoruhodném náměstí se nachází budova Staré radnice, pocházející z období kolem roku 1570. Radnice – dříve Chybovský dům – byla stavebně upravena v empírovém sklohu v letech 1808-1847 a v roce 1865 její věž ozdobily hodiny hodináře Jana Prokeše s průsvitným ciferníkem, prvním ve střední Evropě. Radnice býla původně malým zámečkem šlechtice Jana Vilíma Uranoše z Lazína. V letech 1687-1689 dům upravil stavitel Giovanni Maderna a Heřman Jakub Černín z Chudenic ho následně věnoval soboteckým jako radnici. Na budově se kromě "radních hodin" nachází i popravní zvonec. Celou budovu dva roky po požáru v roce 1746 upravil místní stavitel F. A. Pokorný.
Poblíž radnice najdete budovu divadla z roku 1850, což byla původně solnice z 18. století. Vznikl zde jeden z nejstarších divadelních sálů u nás a zajímavostí je i to, že jeho podobu navrhl roku 1861 Josef Mánes. Počátkem 20. let minulého století byl sál rozšířen a adaptován pro potřeby kina. Výzdoba sálu přitom zanikla. Po opravách z počátku 21. století je zde opět Městské divadlo.
Nalezneme tady také například Šrámkův dům (čp. 3), kde žil i stavitel zdejšícho chrámu, milánský Petr Vlach. Dům byl později několikrát upravován (zejména po požárech v letech 1710 a 1746) a dnes zde sídlí Muzeum a archiv Fráni Šrámka, Městské informační centrum a kancelář Městského kulturního střediska Sobotka. Přízemí domu pochází ze 16. století, patrová dostavba z roku 1840. Dalším zajímavým objektem je dům čp. 4, kde v I. polovině 17. století žil úředník Jiřík Špacír z Khünigsperku, který v roce 1639 zachránil soboteckou monstraci z rukou Švédů. V roce 1877 se tu pak narodil Fráňa Šrámek a v době svého soboteckého působení zde žil pozdější starosta Československé obce sokolské Josef Truhlář. Dnes dům slouží potřebám Městské knihovny Fráni Šrámka. Na domě je od roku 1957 pamětní deska s bustou Fráni Šrámka od Karly Vobišové-Žákové.
Cennou památkou náměstí je také morový Mariánský sloup z let 1742–1746, který je dílem sochaře Martina Jelínka mladšího. Kromě plastiky Panny Marie se na něm nacházejí sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.
Za další památné objekty můžeme považovat Turnovského dům čp. 39, řadu domků na náměstíčku sv. Anny a tzv. Sobotecké Benátky podél zbytku městského příkopu. Najdeme zde i rodný dům dramatika Františka V. Jeřábka.. V souvislosti se známými rodáky je třeba upozornit na zdejší hezký a poetický hřbitov.
Asi nejznámější zdejší pamětihodností je nezaměnitelný zámek Humprecht, letní sídlo Humprechta Jana Černína z Chudenic, nacházející se na návrší nad městem. Stavba Carla Luraga, postavená ve stylu raného baroka s prvky pozdní renesance a manýrismu v letech 1666-1668, byla po požáru v roce 1678 dostavěna Francesco Ceresolou. Následně byl zámek opravován, byly mu zpevněny základy a na vrchol umístěn zlatý půlměsíc – údajně – jako připomínka tureckého věznění Heřmana Černína. Skutečné restaurování zámku proběhlo až v 70. letech 20. století a dnes ho stále můžeme vidět tak, jak zřejmě vypadal už v roce 1680. Zámek má pozoruhodnou hodovní síň s eliptickým půdorysem, která je vysoká 16 metrů a díky výborné akustice bývá často místem konání koncertů. Kromě historických interiérů s nástěnnými malbami a expozice historie barokního Loveckého zámečku je zde i část sbírek soboteckého muzea. Další rekonstrukce zámku pokračovala od roku 1994 a v roce 2008 byl Humprecht prohlášen za národní kulturní památku.
V Sobotce najdeme i množství památek lidové architektury. Nejzajímavější z nich bych rád – alespoň letmo – zmínil. První je Šolcův statek, pocházející z roku 1811. Tato stavba patří mezi nejzachovalejší doklady lidové architektury v Českém ráji a v současnosti je zde Galerie Karla Samšiňáka. Následuje Gansův dům, poslední z původních roubených měšťanských domů. Najdete ho v rohu soboteckého náměstí a je považován za mimořádný doklad lidové architektury. Třetí stavbou, na kterou je třeba upozornit, je Dům sv. Anny, který je součástí jedinečného souboru lidových staveb na tzv. Novém Městě. Bohužel je ale jedním z mála, který je zachován v dobrém technickém stavu. Asi poslední pozoruhodností tohoto typu je roubenka zv. Vránův dům, který je příkladem původní městské zástavby v Sobotce.
Z dalších zajímavostí Sobotky je třeba zmínit, že ve zděném domku, nacházejícím se vedle Šolcova statku napsal K.V. Rais své Zapadlé vlastence a Pantátu Bezouška. Za zastávku stojí i zajímavý Brixův statek na Předměstí z roku 1825 nebo Dům pod půlměsícem, což je skulptura italského sochaře Parmiggianiho z roku 1991.
Z uveného "krátkého" soupisu celkem jasně vyplývá, že návštěvu tohoto městečka nelze nedoporučit.