Socha Jana Husa na Prženských pasekách

Toto místo dobře znám, stokrát jsem zde projížděl na kole, na běžkách nebo jen tak pěšky procházkou. Nikdy tu nic nestálo. A najednou se přede mnou vztyčí jako duch bílá, monumentální socha. Asi bych se trochu vyděsil, kdybych ji tu nečekal. Ovšem článek ve Valašském deníku mi tu novinku už prozradil – na Prženských pasekách stojí socha Jana Husa! A tak jsem hned naskočil na kolo, to přece musím vidět na vlastní oči.

Pěkný rozhled tady Mistr Jan má, to se musí nechat. Přesně v místě, kde cesta z Pržna dostoupí hřebene Prženských pasek a kde se otevírají výhledy na všechny strany.

„Proč socha zrovna Jana Husa?“, dumám cestou zpátky. Samozřejmě, kulaté výročí Mistrovy smrti k tomu navádí. Ale stejmě – dokážu si představit Husovu sochu v Husinci, v Kostnici, u Betlémské kaple, na Krakovci a Kozím hrádku, no dobře, tak i na Staroměstském náměstí, dejme tomu. Ale valašské paseky? Hus tu nikdy nebyl a – aniž bych chtěl Mistra jakkoliv podceňovat – asi ani netušil o existenci něčeho jako Valašsko. A pokud ano, tak spíš toho rumunského.

Ano, už slyším argument, že Valašsko je kraj evangelický, protestantský. „Tak to by sem patřil spíš Martin Luther“, vedu disputaci sám se sebou, krotíc kolo na strmé, kamenité cestě do Kateřinic. „Kdyby se Hus o protestantském schizmatu dozvěděl, to by se v hrobě obrátil. Kdyby tedy nějaký měl“, nedám si pokoj.

Ale nakonec mi smíření se sochou nedalo moc práce. Je pěkná, klasická, žádná postmoderní extravagance. Její autor, Jaroslav Svozil ji pojal citlivě a střízlive. Až trochu oprší a zaroste, víc zapadne do KRAJINY. A že stojí na oblíbené výletní trase, budou moci rodiče během procházky vyprávět dětem zajímavou kapitolu z české historie. A mohou třeba přidat i morální apel, který s sebou Jan Hus nese.

„Hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu…“. Kdo dokázal říct taková slova, ten si sochu rozhodně zaskouží. A klidně mu ji postavím třeba i doma v obýváku…