Socha svatého Prokopa v Dračích skalách
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Spousta návštěvníků Českého ráje přichází k zámku Hrubá Skála po zeleně značené cestě ze Sedmihorek. V Dračích skalách si mohou všimnout za kamenným zábradlím pískovcové sochy svatého Prokopa. Stojí zde u průrvy Řetězové věže už od roku 1735, kdy ji tu nechali postavit Valdštejnové, majitelé tehdejšího panství.
Při běžném obhlídnutí sochy si zřejmě nevšimnete na stěnách skály sochařského ztvárnění démonů, jelikož splývají s jejím šedým členitým povrchem. Při větší pozornosti jich však několik rozpoznáte. Ve starých turistických průvodcích se píše o démonech se lvími tlapami a šupinatých mořských obludách, které zvou a vtahují poutníky do nitra skály a tajemného podskalí za pokladem.
Barokní socha světce s démony neunikla na vycházkách pozornosti osobnostem, které se zotavovaly v lázních Sedmihorky. Například Jaroslav Vrchlický se místem nechal inspirovat natolik, že napsal epickou skladbu o XVII zpěvech „Legenda o svatém Prokopu“. Místo děje nezasadil sem do Dračích skal, nýbrž do Sázavy.
Když jsme si sochu a okolí vstupu do jeskyně prohlíželi, nevěděli jsme, kolik démonů a příšerek máme napočítat. Údajně jich je šest. Jedné obludě svatý Prokop šlape na krk, dvě se mají nacházet na pískovcových stěnách vlevo, dvě vpravo a jeden netopýří démonek s vystrčenými drápy má poletovat nahoře. Oblud ze skalní pískovcové stěny údajně vylézalo bezpočet. Světec je zaháněl křížem.