Stará a nová Kienhaide - dvě zaniklé osady u hranic...

Jako sběratele kešek mně lákaly 2 poslední v mém okolí a to v oblasti Böhme Kienheide - České Kunhajdy / též Künhaide, Malý Načetín/. Vyjely jsme z Chomutova a přes Horu sv.Šebestiána – hraniční přechod směrem na Načetín.

Na osadu vede několik tras. Vede sem bývalá silnice / před Červeným rybníkem/ - ale vjezd zakázán, cesta nezáživně nepříjemně do vrchu a po tvrdé asfaltce /vhodná ale pro cyklisty/. My jsme dojeli před Načetín / před pokles do vesnice/ a okolo prvních rozestavěných chat jsme se vydali se pěšky lesní cestou k výše uvedené osadě. Dle mapy se musíme dostat pod Čihadlo a přírodní rezervaci Bučiny na Kienhaidě . Dalším bodem na mapě je vedení el.proudu – to lícuje s plotem obory – oplocenky rezervace.Mineme studánku s pitnou vodou. Za ní se dostaneme na lesní křižovatku a již vidíme el.vedení a plot obory. Dráty nás dovedou do Kienheidy – bývalé dřevařské osady, kde bylo zřízeno v 60.letech rekreační středisko, které docela prosperovalo. Ještě v r.1988 zde by kemp s pohostinstvím, parkovaly zde karavany, na trávníku docela dost stanů. Pořádaly se zde zábavy a svatby. Po převratu se však rapidně snížila návštěvnost a rekrační středisko pomalu ze dne na den přestalo existovat. Dnes jsou zde 4 opuštěné domy, zcela zdemolované.V garážích přenocuje dle stop černá zvěř..smutno je tu….

Dole pod střediskem je menší Rybníček. Na koupání není, je tu více sinic – voda zelenější než má být, ale jinak pěkné místečko na piknik.

My jsme vydali na Místo kde jsou zbytky staré osady – pokračování po lesní silnici dolů k hranici. Okolo starých domů se rozkládají zbytky starých zdí . Lze vidět i propady starých pěkných kamenných klenutých stropů sklepů. Došli jsme až na místo, kde stávala kaple, barbarsky odstřelené …všechno na nás padá a vy cítíte ten zbytečný zmar , který je navíc umocněn výhledem na krásnou německou část

Künheide . Proč ? Smutný výlet…

Vydali jsme se nazpět k rezervaci. Zahnuli jsme ostře vpravo a rozhodli se navštívit Rohrerův pomník. Leží bohužel uprostřed – zcela nové oplocenky rezervace. Otevřeli jsme si vrátka a po lesní cestě jsme se dostali k nazelenalému pískovcovému pomníku s křížkem a nápisem.

Zde zemřel lesník – hajný Rohrer červenec.1866. Pokračovaly jsme dál . Nutno přelézt plot oplocenky / blízká vrátka vás dovedou do další oplocenky – past/.Dostanete se až k vlastnímu skalnímu útvaru Čihadlo /842 m.n.m/. prý zde bylo zimoviště švédů za 30.leté války /byl jsem tu v zimě zaopatřen super textilem a nevydržel jsem tu ani 5 minut .../.Pěkný výhled do Německa. Je zde další keška a vrcholová knížka. Chvíli jsme se bavili pohledem na německé turisty , kteří též byli navštívit pomník, ale jaksi bloudili okolo plotů na nás dost dlouho a nevěděli co činit / osobně jsem se pak cítil trapně za naši českou stranu – jak nelogicky, ostudně a neprakticky budujeme oplocenky/. Z Čihadla jsme se vydali Doprava k lesní oboře / mohutný silný plot/ – kde je podle stop velké shromaždiště černé zvěře / cedule hlásá zímní Stanoviště zvěře – ale asi je tu stále/ a pak po lesní cestě opět k našemu zaparkovanému autu.