První zpráva o zdejší radnici pochází z roku 1491. Tehdy obec prodala dům, „který jest byl k rathúzu kúpen“, za 26 kop grošů Janu Cidlinovi. Původní náchodská radnice byla dřevěná a vyhořela v roce 1570 spolu s děkanským kostelem a řadou okolních domů. Po tomto požáru byla vystavěna nová radnice, avšak opět jen dřevěná s podezdívkou a o 1 patře. Postupem času však zchátrala a přestala vyhovovat potřebám vedení obce. Z tohoto důvodu bylo v roce 1654 za purkmistra Martina Jehličky rozhodnuto o tom, že bude původní radnice zbořena a na jejím místě bude vybudován nový zděný objekt s klenutým přízemkem. Hned v únoru téhož roku bylo 21 robotujícím nařízeno, aby v lesích pokáceli stromy, jež by byly vhodné na trámové dříví, dalších 16 mělo naopak v lese na Kobylici těžit kámen na stavbu a cihlář Jan Dvořáček měl vypálit dostatek kvalitních cihel. Potřebný šindel byl zakoupen od Pelechy z Lipí, a to 36 kop po 10 a po 9 krejcarech, od Jakuba Maryšky z Lipí 40 kop za 3 zl., od Jakuba &1;lutého z Kostelce 23 kop za 3 zl. 4 kr., od Jana Volhejna z Bohdašína 15 kop po 8 kr., od mlynáře z Březové 15 kop, z České Čermné 35 kop, od Jana Mrdílka z Bohdašína 20 kop a od Václava Semeráka 9 kop. Za plán nové radnice bylo vydáno 5 zl. 30 kr., bohužel nevíme, kdo byl jeho autorem.
Počátek stavby se však prodloužil až do roku 1657, kdy bylo v březnu přikročeno k bourání staré radnice. Práci tu konali robotníci ze šosovních obcí a trvalo jim to 23 dnů. Původně byla tesařská práce svěřena jistému pražskému tesaři, který však požadoval za svou práci horentní sumu, takže se s ním vedení obce nedokázalo dohodnout a nakonec mu byla vyplacena náhrada 2 zl. 20 kr. za jeho dosavadní práci a výlohy. Stavba tak připadla domácím tesařům Janu Poláčkovi a Jiříkovi Volhejnovi, k nimž později ještě přibyli Jan Junk (v různých pramenech psán i jako Junek a Janek) a Jakub Kuprt, oba z kladského Slaného, s nimiž byla smlouva uzavřena 24. června 1658 a svoji práci dokončili 16. října 1658. Opracováním kamene byl naopak pověřen Ital Carlo Serena, kompletní zděná stavba byla svěřena smlouvou ze 14. července 1657 významnému staviteli Carlu Luragovi z Prahy a kovářské práce obstaral mistr Matěj Kroupa.
Stavba pokračovala svižným tempem, protože již v říjnu 1658 byl dán na radnici krov a zedníci s kameníky rovněž dokončovali svoji práci. Najednou se však tato stavba nezdála vedení města dosti bezpečnou, takže na radu stavitele Luraga poslalo formana do Prahy pro 1,5 centu železa na svorníky, za něž obec zaplatila 9 zl. 6 kr. Navíc bylo zakoupeno 13 dubů na svorníky do zdí za 3 zl. Na prkna pro stoly k zasedání a ke psaní byl pořízen za 15 kr. velký javor. Do oken nové radnice byly zasazeny mříže, na jejichž výrobu bylo spotřebováno 8 centů železa, přičemž 1 cent vyšel na 5 zl. Při jejich vykovávání bylo zjištěno, že zakoupený materiál nestačí, a tak bylo pořízeno ještě 2,5 centu železa z Prahy a 2 centy železa z Polska. Jak se stavba prodlužovala, došlo vedení města k závěru, že robotující dostatečně nepracují, takže stanovilo měšťana Václava Sedláčka dozorcem na stavbě. Když se stavba blížila k závěru, byly od místních židovských obchodníků zakoupeny měděné mísy, z nichž následně kotlář Martin Šretr (Schrötter) vyrobil báně na věž. Vedle toho též pobil střechy plechem. Před novou radnicí byl navíc roku 1659 umístěn nový kamenný pranýř, který zhotovil již zmíněný Carlo Serena.
Bohužel Náchod si této nové radnice dlouho neužil, protože během velkého požáru města 17. května 1663 vše až na zdivo shořelo. Smlouvou z 25. července 1663 byl pověřen výstavbou a zastřešením radnice mistr tesařský Jakub Kuprt ze Slaného, který ji dokončil v prosinci 1664. Stavba byla převzata 12. prosince téhož roku špitálníkem Janem Jarým. Zvon na radnici byl ulit v květnu 1664 zvonařem Jeremiášem Šretterem (Schrötterem), jenž za něj obdržel 22 zl. 3 denáry. V květnu následujícího roku postavil Jakub Kuprt ještě věž a v tomto stavu vydržela radnice až do roku 1753, kdy opět vyhořela.
Vzhledem k tomu, ale rovněž i kvůli přípisu pražského soudu nad apelacemi ze 4. června 1728, v němž bylo zmíněno, že obecní šatlava nepostačuje svým potřebám, bylo rozhodnuto o obnově radnice. Tesařská práce byla svěřena mistru Oupickému a stavbu řídil zednický mistr Hubáček. Veškerý náklad na radnici obnášel 521 zl. 15 kr., a to včetně hodinových cimbálů.
V roce 1828 byla tato dřevěná věž rozbourána a nahrazena novou zděnou, která vydržela až do roku 1856. Tento objekt byl navíc roku 1764 rozšířen na severní straně o přístavbu, jež vznikla na místě větší zahrádky. V přízemí se nacházely 2 žaláře pro obyčejné zločince a v 1. poschodí 2 žaláře pro zločince ze stavu měšťanského. Dále byla v přízemí upravena mučírna a v 1. patře kaple pro konání bohoslužeb pro delikventy. Mimo to tu byl byt pro domovníka, pro biřice a pro vězeňského dozorce. Když pak roku 1850 obec postoupila radniční budovu c. k. úřadům pro kanceláře (nejprve c. k. okresní hejtmanství, později okresní soud a věznice) a pro své úřadování si zakoupila dům Lelkovský, dala vláda radnici v roce 1856 zvýšit o jedno patro a na ni opět postavit dřevěnou věž s hodinami. Vzadu v zahrádce byl postaven rovněž dřevník, který byl o něco později stržen. K dalším přestavbám a opravám došlo ještě koncem 19. století a následně roku 1915.
Dodejme ještě, že stará radnice slouží od 40. let 20. století k bydlení a 26. února 1964 se stala nemovitou kulturní památkou (viz
https://pamatkovykatalog.cz/radnice-stara-12539913). O 20 let později prošel objekt celkovou rekonstrukcí. V letech 2006-2008 byly provedeny různé opravy v interiéru budovy, jež byly spojené zejména s její přestavbou pro muzejní (administrativní a depozitární) účely, když se sem přeštěhovalo ze zámku regionální muzeum, ale až do roku 2011 byla část radnice ještě užívána původními nájemníky (hospodářskou komorou, sdružením cestovního ruchu Branka a místní pobočkou Ligy proti rakovině). Její poslední velká oprava se uskutečnila v letech 2019-2021 a šlo o korouhvičku s makovicí. V roce 2019 se objevila rovněž snaha města, aby z čp. 1 odešlo Muzeum Náchodska (viz
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/vypoved-najem-stara-radnice-nachod-muzeum-nachodska.A190806_493592_hradec-zpravy_the). Tato nejistota trvala až do roku 2021, kdy byl požadavek redukován na opuštění 1 patra, k čemuž však nakonec nedošlo, protože město vyřešilo svoji prostorovou nouzi jiným způsobem. V bývalých hostinských a obchodních prostorech pak dnes nalezneme ještě antikvariát a městské informační centrum.