Stará Voda-místní část Libavé-poutní místo

Turistické cíle • Výletní místa a parky • Poutní místo

Poutní místo Stará Voda u Libavé-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (66) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Altwasser bei Stadt Liebau, Mähren-1930-sbírka:Ulrych Mir.

Poutní místo Stará Voda- průčelí kostela sv. Anny a sv.Jakuba-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Poutní místo Stará Voda se nachází v Nizkém Jeseníku, při okresní silnici z Libavé do Budišova nad Budišovkou. Protože je ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá, lze se zde dostat jen na povolení a při cikloturistické akci Bílý kámen a při pouti na sv. Annu. Stará Voda se jmenuje poprvé v r. 1456 v listině Bohuše ze Zvole. Podle daňových popisů a urbáře byla nejbohatší obcí na libavsku. První zmínka o kapli sv. Anny, která stála na místě nynějšího kostela a vedlejšího staršího kostelíčka sv. Jakuba, a zároveň o první pouti k zázračné sošce sv. Anny do Staré Vody je z r. 1529. Z příkazu biskupa Stanislava Pavlovského byla kaple sv. Anny v r. 1582 přestavěna. O rozšíření poutí do Staré Vody se zasloužili biskupové Stanislav Pavlovský a především Dietrichštejn, kteří i osobně působili na poutích. Od r. 1595 vodili procesí z Olomouce do Staré Vody olomoučtí jezuité. Poutě a piaristický klášter měly velký význam pro rozvoj obce. Ves měla 2 šenky, pekaře, řezníka a řadu živnostníků, kteří vyráběli různé věci a prodávali poutníkům, kterých bylo ještě na začátku 20. stol. i 4 tisíce. V 16. až 18. stol. byla ve Staré Vodě dědičná rychta ke které patřil svobodný statek a mlýn s jedním kolem. Poněvadž mlýn neměl stálý přísun potřebné vody, byl se svolením arcibiskupa v r. 1794 postaven velký větrný mlýn. Farní kostel sv. Anny ve Staré Vodě, do r. 1784 klášterní, dal na místě kaple sv. Anny a kostelíka sv. Jakuba, vystavět v letech 1681-1696 kardinál Karel z Lichtenštejna podle plánu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally, biskupským stavitelem Matějem Partschem z Kroměříže. Pro stavbu kostela pozval Lichtenštejn nejlepší známé odborníky. Štukatérskou práci provedl neznámý italský umělec, oltářní obraz namaloval v r. 1687 Luigi Garsi, sochy zhotovil v r. 1686 Ondřej Steinmetz z Kroměříže a zámečnické práce Tobiáš Werner. Jméno malíře není známo. Dva nejstarší kostelní zvony pocházejí ze zrušených olomouckých kostelů. Větší 8 q ulitý r. 1445 Václavem Hondlerem, byl z kostela sv. Petra a druhý z kostela sv. Blažeje ulitý r. 1552 Františkem Ilenfeldem. Klenutý strop byl ozdoben freskou, malbou posledního soudu a pod římsou kolem kostela byly fresky s verši Strom Olympu-nikomu neodpírá-neznalá špíny-zapuzuje a odhání. Pod kostelem jsou dvě krypty, ve kterých se pochovávalo až do doby Josefa II. V jedné se pohřbívali řádoví kněží a ve druhé bratři laikové. Kolem kostela byla zbudována v r. 1692 křížová chodba, kterou od r.1892 zdobily olejové malby pořízené podle Führicha. Vnitřní i venkovní výzdoba kostela působila na poutníky i místní lid tak, že přestali chodit do farního kostela v Libavé, vznikl tak spor s farářem, který nakonec musel řešit biskup a městská rada v Libavé r. 1719 nařídila měšťanům i usedlým obyvatelům pod trestem, chodit v neděli a ve svátek do farního kostela ve městě Libavá. Kostel s klášterem svěřil kardinál Karel Liechtenšten piaristům z kroměřížské koleje, kteří zde založili gymnázium přeměněné v r. 1774 na hlavní školu. Rozhodnutím Josefa II. byly zrušeny kláštery, které se nezabývaly vzděláváním a péči o nemocné a chudé. Na piaristické koleji se vystřídali znamenití rektoři a kněží, a získalo zde vzdělání mnoho znamenitých a uznávaných osobností jako rektor univerzity v Praze a Vídni František Halaška, J. E. Purkyně, historik M. A. Voigt, olomoucký arcibiskup A. C. Stojan a další. Na začátku r. 1922 byl klášter s kostelem pod prozatímní správou redemptoristů ze Svitav a od října 1922 přešel emauzským benediktinům z Prahy. Necelý km jižně od kostela sv. Anny a sv. Jakuba po toku potůčku je tzv. Královská studánka, kde se podle pověstí vody ze studánky napil polský král, v jedné pověsti jej přiměla k pokání a ve druhé vychválil její osvěžující účinky. Lidé v okolí nazývali pramen svatou vodou. Nad studánkou byla postavena malá kaplička, která byla po návštěvě nového klášterního komplexu olomouckým světícím biskupem Ferdinandem Schröffenheimem nahrazena v letech 1699-1703 novou barokní Kapličkou sv. Anny, postavenou budišovským zednickým mistrem Petrem Techetem. Piaristický rektor Matyáš Dionysius Stör chtěl v r. 1837 u Královské studánky zřídit lázně, podobné jako v Gräfenbergu (lázně Jeseník). Poblíž kaple zřídil rybník s několika koupelnami a v r. 1850 již bylo upravené celé okolí s okrasnými keři, chodníky a lavečkami. R. 1873 bylo vysázeno stromořadí kolem cesty k nedalekým Vojnovicím. Opravy se dočkala i kaple. V r. 1885 bylo ve vsi 58 domů a 407 obyvatel. Již za Rakousko-Uherska byla v jižní části oblasti u Kocourovce vojenská střelnice c. k. armády, vedle střelnice vznikl v 30. letech 20. stol. vojenský prostor Přáslavice a po 2. světové válce se vojenský výcvikový prostor rozšířil až na Libavou. Obyvatelstvo bylo většinou vystěhováno a obce, kostely, boží muka, kříže i Větrné mlýny byly postupně zničeny výcvikem střelby a částečně rozebrány na stavební materiál. Svému osudu téměř neušel ani poutní kostel sv. Anny a sv. Jakuba ve Staré Vodě. I když byl i nadále památkově chráněn, byl postupně vykraden, sloužil jako přístřešek pro vojáky i dobytek při nepohodě a také sklad vojenské techniky. Zkázu dokončila po r. 1968 sovětská armáda. Po r. 1990 začalo několik nadšenců s postupnou obnovou poutního areálu a obnovilo se i pořádání poutí na Starou Vodu. Od r. 1995 se na obnově podílejí skauti. Vr. 2007 byla obnovena kaple sv. Anny nad Královskou studánkou.

Poslední aktualizace: 14.11.2009

Stará Voda-místní část Libavé-poutní místo na mapě