Staré Město u Uh.Hradiště – hřbitovní areál s kostelem sv. Michaela archanděla

Na terénní vyvýšenině staroměstské části zvané „Na Dědině“ se nachází hřbitovní areál, jehož součástí jsou dvě cenné historické budovy. Obě pocházejí z období románského slohu a o jedné z nich dokonce můžeme s určitostí tvrdit, že její část pamatuje i antické období. Těmi budovami jsou římsko-katolický Kostel sv. Michaela archanděla a hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele.

Hřbitovní Kostel sv. Michaela archanděla ve Starém Městě u Uherského Hradiště (původně velkomoravské sídliště Veligrad) je pozdně románská stavba sálového typu, kterou vybudovali prokazatelně cisterciáci z Velehradu v I. polovině 13. století. Před ním na tomto místě stála velkomoravská rotunda, pocházející z poloviny 9. století. Například nepatrné zbytky jejího kněžiště se dnes nachází pod novou sakristií, přistavěnou v roce 1939.

V roce 1645 byl kostel téměř zničen švédskými vojsky, obléhajícími Uherské Hradiště. Až v roce 1734 povstává kostel – jako bájný pták Fénix - ze svých trosek a je, v pozměněné podobě, znovu vystavěn. V této podobě ho můžeme vidět i v současnosti. Kolem kostela se rozkládá hřbitovní areál, na kterém se pohřbívá nepřetržitě už více než 11 století.

První písemné zmínky o existenci dnešního kostela sv. Michaela se objevují ve 12. století a mnoho odborníků předpokládalo, že právě tento kostel dokládá počátky křesťanství na Velké Moravě a že tedy pochází z velkomoravské doby. Proto dochází v roce 1962 k zahájení archeologického výzkumu ve vnitřní části kostela, kde byla, pouhých 23 centimetrů pod podlahou, objevena část zcela zachovalých základů velkomoravské rotundy. Zachovala se i nepatrná část nadzemního zdiva, část byla zřejmě použita při přestavbě rotundy na nový kostel. Ten je jedinou sakrální stavbou tohoto typu ve staroměstské oblasti.

O skutečně „letitém stáří“ této stavby svědčí nález tří vrstev chrámové dlažby, kterou zde ve větší hloubce objevily při opravě kostela v roce 1887. Později navíc dochází k nálezu 13 zlomků deskových antických cihel (tegulae mammatae a latery), které jsou označeny za římské cihly. Tento významný nález však zůstane téměř nepovšimnut. Při generální opravě venkovních omítek v roce 1958 však bylo ve zdivu objeveno 124 kusů římských cihel a dalších 31 kusů jejich zlomků bylo vykopáno v nejbližším okolí kostela. Potvrzením jejich římského původu byl nález téměř celé cihly s označením římské legie (LEG XIIII G ANT). Jedná se o římské cihly soukromého výrobce z Carnunta s kolky tamní XIV. legie, pocházející ze 2. století. Vzhledem k tomu, že těchto cihel nebo jejich fragmentů zde bylo nalezeno téměř 1.000 kusů, lze předpokládat, že by mohly pocházet ze zbytků nějaké nedaleké, doposud neobjevené, římské stavby.

Podle všech aspektů i dalších nálezů, včetně šperků, byla doba vzniku této rotundy stanovena na období kolem roku 850. Rotunda svatého Michaela však prokazatelně existovala i po pádu Velkomoravské říše (nález denáru Otty Sličného z let 1061 – 1086). Na přelomu 11. a 12. století již zřejmě sloužila jako farní a hřbitovní kostel a v I. polovině 13. století byla tato rotunda přestavěna, již zmíněnými velehradskými cisterciáky, na větší kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm.

Farní kostel svatého Michaela získal téměř ihned velmi významné postavení na základě listiny krále Přemysla Otakara II. z října 1257. V této listině je stanoveno, že starší kostel sv. Jiří z královského města Hradiště se stává filiálním kostelem farního kostela svatého Michaela ve Veligradu, tedy Starém Městě. Tento stav platil až do konce 16. století. Farním kostelem se poté stává sv. Michael znovu až v roce 1951, tedy po téměř 400 letech.

Kostel byl částečně rekonstruován v letech 1962 a 1976, další opravy proběhly po rozsáhlých povodních v roce 1997. V rámci posledních oprav došlo i ke zviditelnění části zachovalých základů, včetně nadzemního zdiva , původní rotundy (osvětlení, průhledná skleněná deska).

Lze se domnívat, že původní rotunda byla vlastnickým kostelem velice významného příslušníka vládnoucí vrstvy, jemuž patřil i blízký, na svou dobu rozsáhlý (základy minimálně 18 x 10 m) - a zřejmě i vícepodlažní - zděný velmožský palác. Současně bývá uváděna skutečnost, že Kostel sv. Michaela archanděla ve Starém městě u Uherského Hradiště je jediným místem v celé České republice, kde se koná slavení liturgie nejméně po dobu 1.100 let.

Druhou významnou stavbou tohoto areálu je pozdně románská hexagonální hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele. Architektonické řešení kaple je archaičtější, a proto se předpokládá, že tato kaple vznikla nedlouho před přestavbou kostela, tedy někdy v I. polovině 13. století. Kaple sv. Jana Křtitele byla původně zřejmě karnerem, tedy kostnicí.

U hřbitovního areálu se nachází také hodnotné barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z 18. století.