Štěchovice

Městečko Štěchovice leží v údolí Vltavy, u jejího soutoku s říčkou Kocábou. Silnice č.102, která sem z Prahy přichází podél řeky, odtud stoupá údolím ke Slapům a dál proti proudu pokračuje jen místní silnička končící u elektrárny, později už pouze pěšinka podél Štěchovické přehrady. Z kopců zdvihajících se jižně od Štěchovic je nejvyšší Homole, přímo nad městečkem, u jejíhož vrcholu se nachází přečerpávací vodní nádrž, kam je v době nižší poptávky po elektřině čerpána voda z údolní nádrže Štěchovice, aby tak byla energie uchována na období špičky. První zmínka o Štěchovicích pochází z roku 1209, kdy jsou připomínány jako majetek plaského kláštera; již předtím se v této lokalitě rýžovalo zlato a na protějším břehu existovala německá osada Brunnseifen (dnes Brunšov, součást Hradišťka). Ve středověku bylo v okolí otevřeno několik dolů na zlatou rudu; vrchol těžby nastal kolem pol.16.stol., kdy byly Štěchovicem pravděpodobně povýšeny na horní městečko, podle některých pramenů však k jejich povýšení došlo již za Karla IV. V l.1937-39 byl postaven most přes Vltavu, svého času velmi uznávané stavební dílo. Štěchovická přehrada byla vybudována ve válečných letech 1939-45 jako stupeň vltavské kaskády mezi Slapy a Vraným a pod její hladinou zmizely i dříve obávané Svatojánské proudy - divoká část řeky s vyčnívajícími skalisky o délce 7 km, zdolávající spád 20 m.

Do Štěchovic z Prahy jezdí autobusové linky PID ze Smíchovského nádraží a také několik linek mimo tento systém na Sedlčany, jimiž sem však vzhledem k poměrně krátkému intervalu, nižší ceně (při kombinaci s pražskou MHD) a srovnatelné rychlosti těch v PID zřejmě nebudete jezdit.

Dominantou Štěchovic je architektonicky velmi hodnotný kostel sv. Jana Nepomuckého postavený v posecesním romantizujícím slohu v l.1911-14 podle K. Hilberta.

V okolí městyse, chráněném přírodním parkem Střed Čech, byste rozhodně měli navštívit vrchy mezi Štěchovicemi, Slapy a Štěchovickou přehradou, kde u toho nejvyššího je už zmíněná vodní nádrž Homole, k níž lze odbočit z červené značky vedoucí kousek pod ní. Na štěchovické centrální autobusové zastávce je navíc neúplné turistické východiště (se 7 značenými směry), a to opravdu výhodně umístěné; přes zmiňované kopce přitom vedou tři značky, z nichž všechny se kromě centra Štěchovic potkávají ještě na Rozcestí pod Homolí, z nějž díky nim vede 6 značených směrů. Červená ze Štěchovic vychází pouze jedna: kolem přečerpávací nádrže Homole (k níž je, jak jsem již řekl, potřeba kousek odbočit) na Rozc. pod Homolí a dále kolem kapličky Na Rovínku a přes Slapy do Živohoště. Modrá na levém břehu Vltavy vede ke hrázi Štěchovické přehrady, cestou kam přechází potrubí od nádrže Homole, a na rozcestí se zelenou Nad přehradou; tato zelená sice nevede až z centra Štěchovic, ale je nezbytné ji zmínit, protože je jí značena velmi pěkná, ale také poměrně náročná, cesta podél Štěchovické přehrady, většinou je to úzká pěšinka, dokonce s několika tunely, stále mírně klesající či stoupající; modrá z rozc. Nad přehradou stoupá na Rozc. pod Homolí, odkud klesá přes Třebenice do Nových Třebenic, jež jsou oboje součástí Štěchovic; tady je druhý konec zelené podél přehrady a dá se sem pohodlně dojet autobusem linky PID 390; u trasy zelené, pod hrází Slapské přehrady, zde stojí Socha sv. Jana Nepomuckého postavená r.1721 na památku utonulým ve Svatojánských proudech; modrá u Třebenic přechází slapskou přehradní hráz, aby pokračovala dál přes Rabyni k Netvořicím a Neveklovu; modrá vycházející ve Štěchovicích na most směřuje přes vesničku Třebsín do údolí Sázavy, kde končí na posázavské červené. Zelené jdou ze Štěchovic tři: první nejkratší cestou na Rozc. pod Homolí - nejprve po slapské silnici, pak ale příjemnou cestou stoupající bočním údolím - no a z tohoto rozcestí nejkratší cestou do Slap, kde končí; další zelená to bere západněji skoro až na vrchol Chlum a poté přes Porostliny a Nové Dvory do Čími; třetí zelená přechází Vltavu, stoupá do Hradišťka a poté klesá k Sázavě v Pikovicích, kde tuto řeku přejde, aby přes Petrov došla do údolí Zahořanského potoka a tam skončila na rozcestí s modrou značkou Zahořanským dolem Oborská lávka. Žlutá vychází údolím Kocáby, jímž lze pak pokračovat postupně po modré a zelené do Nového Knína, nebo zůstat na žluté značce, z údolí vystoupat do Masečína, také součásti Štěchovic, a pokračovat přes Hvozdnici a Líšnici do Řitky, obce přímo pod brdskými svahy, na něž tato žlutá stoupá, aby skončila u Berounky ve Všenorech. Podél Vltavy do Štěchovic sice vede cesta od hotelu Mandát a jiná vede i na mys na soutoku Vltavy a Sázavy, ale protože nejbližší most od soutoku přes Sázavu je v Pikovicích a přes Vltavu proti proudu ve Štěchovicích, nelze odtud vhodně dojít do Davle; po levém břehu Vltavy zase vede do Davle poměrně rušná silnice, ale přesto mohu doporučit projít tudy aspoň projednou pěšky.

Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.