Štěpánov nad Svratkou
Nachází se v hlubokém údolí řeky Svratky nad soutokem s říčkou Hodonínkou v přírodním parku Svratecká hornatina. V minulosti se v okolí dolovalo stříbro, měď a železná ruda. Do dnešních dnů zde můžeme nalézt po těžbě řadu opuštěných štol a propadlých šachet.
Štěpánov založil Štěpán z Medlova (uváděný v pramenech v letech 1234 - 1256) zřejmě v 1. polovině 13. století. Štěpánov byl tehdy farní vsí, tedy centrem menšího okrsku. Roku 1348 spadal k panství zubštejnskému, v roce 1360 k hradu Pyšolci a během 15. století přešel přímo k hradu Pernštejnu. V roce 1483 tvořil zvláštní část panství právě Štěpánov a vesničky Olešnička, Vrtěžíř, Kozlov, Lesoňovice, Koroužné a Švařec. Ke štěpánovské rychtě už v roce 1544 patřil Borovec, dále Čtyři Dvory, Vrtěžíř, Lesoňovice, Koroužné, Švařec a Kobylnice. Městečkem byl Štěpánov prvně označen v roce 1551, ale zřejmě až v letech 1561 - 1584 byl skutečně povýšen na městečko. Štěpánov se stal průmyslovým centrem panství, v okolí se těžilo už od 13. století hlavně stříbro, měď a železná ruda. Ta se zde navíc zpracovávala nejdříve ve výhních a hamrech, pak i ve vysoké peci. Během 18. století dolování ustalo, i když byl ještě v letech 1916 - 1919 učiněn neúspěšný pokus o těžbu mědi. Střediskem železářství byly obce Borovec a Olešnička, které dnes už obě se Štěpánovem splynuly. Z Olešničky, kde byl mlýn už před rokem 1384, pocházel známý rod Gedeonů z Olešničky a jejich předchůdci zde uvádějí svůj predikát už v roce 1360. Gedeonové z Olešničky byli označováni jako urození vladykové a ve svém rodovém znaku měli jelení parohy. Jiným známým rodem byli také Fiňáskové z Olešničky. Borovec patřil roku 1358 doubravnické abatyši Kláře z Pernštejna. Z roce 1572 pochází zpráva o prodeji boroveckého hamru. Hamr v Olešničce je poprvé připomínán v roce 1638. První vysoká pec zde pracovala už asi v letech 1640 - 1692 a pak asi 1720 - 1760, druhá byla zprovozněna v roce 1761 a třetí v roce 1862. Zdejší železo patřilo k nejlepším na Moravě a např. v 17. století dodávaly místní železárny nejvíce zbraní ze všech moravských železáren ve výborné kvalitě. V roce 1814 byl ve Štěpánově zhotoven první provozuschopný parní stroj v celé habsburské monarchii. Poháněl valchu brněnského soukeníka Wünsche. Vysoká pec byla odstavena v roce 1876 a zbourána 1952. V provozu zde bývala cihelna. Na tradici dnes navazuje slévárna, kde se odlévají odlitky ze šedé litiny, především pro elektrotechniku i kamnovinu.
Stará pečeť štěpánovské rychty z roku 1698 má v horním poli krojidlo, hrábě a radlici, v dolním pak zubří hlavu a dvě růžičky. Městečko Štěpánov mělo zase počátkem 18. století v pečeti postavu horníka s kladívkem (mlátkem) v ruce, okolo roku 1920 i zkřížená kladívka. Zkřížené kladívko s paličkou měla ve znaku Olešnička po roce 1850. Ve Štěpánově bylo sídlo horního soudu.
Součástí Štěpánova je dnes i nedaleký Vrtěžíř připomínaný poprvé v roce 1346.
Štěpánovem prochází červená značka z Víru do Nedvědice a žlutá značka, směřující z Bystřice nad Pernštejnem do Olešnice. U školy začíná naučná stezka pod názvem Štěpánovský čtyřlístek. Dále tudy prochází i regionální cyklotrasa č. 4025. Na hlavní ulici poblíž kostela se nachází pension Hodůnka, který inzeruje teplá jídla po celý den a turistické ubytování.
Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/C6