Štola Johannes, zimní domov netopýrů na Božím Daru
Turistické cíle • Důl, štola, šachta
Největší důl historického těžebního revíru Zlatý Kopec, kde se vzácné kovy dobývaly od 16. století, je dnes součástí památky „Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří“, zapsané v roce 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Havíři tu už nekutají, úplně opuštěné však zdejší podzemí není. Johannes patří mezi významná místa podzimního rojení a zimování netopýrů.
Řada podzemních prostor v Krušnohoří dnes slouží jako významná zimoviště letounů a nejinak je tomu i ve štolách dolu Johannes. Dosud zde byl v podzimním a zimním období zjištěn výskyt 9 druhů. Nejčastěji se jedná o netopýra velkého a Brandtova, zimují tu také netopýři vousatí, řasnatí, severní, vodní či ušatí. Od roku 2009 tu odborníci z CHKO Slavkovský les netopýry monitorují každoročně. Pravidelně probíhá i výzkum spojený s odchytem zvířat do sítí během podzimního rojení (tzv. swarmingu) – ke štolám se již koncem léta slétají netopýři ze širokého okolí, setkávají se zde samci se samicemi a dochází tu k páření. V tomto období byly na této lokalitě zaznamenány i další druhy – například netopýr pestrý či jeden z nejvzácnějších, respektive nejméně prozkoumaných druhů v ČR, netopýr velkouchý. Díky bádání místních chiropterologů bylo také zjištěno, že sem přilétají jedinci z míst vzdálených mnoho desítek kilometrů (až 150 km). A to nejen z Čech, ale i ze sousedního Saska.
Ač je důl v době přítomnosti netopýrů pro návštěvníky uzavřen, se životem a ochranou těchto pozoruhodných létajících savců se zde lidé mohou blíže seznámit při výkladu průvodců, z informační tabule či s pomocí zábavných pracovních listů „Netopýři v podzemí“.