Stolové hory – skalní hřiby (Góry Stołowe - grzyby skalne)

Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar

typický hřib

skalní dvojhřib v Bludných skalách

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografie)

„Někdo má rád holky, jiný zase vdolky“ říká lidové rčení. Moudrý muž si rád vezme dobrý vdolek od hezké holky, dodává autor článku, ale to sem nepatří. Pokud někdo upřednostňuje gotické katedrály, smírčí kříže nebo obrazy Hieronyma Bosche, nechávají ho rozličné skalní útvary většinou v celkem klidové tepové frekvenci. Přesto pro takového jednotlivce může být naprosto pochopitelné, že se např. na Valašsku vyskytují zvláštní bytosti, které se při pohledu na větší kus kamene mění v bouřící živel. A kupodivu se i pisatel tohoto článku musí přiznat, že i on objevil skalní útvar, který mu je více než sympatický. Zkrátka a dobře, skalní hřiby mě vysloveně uchvátily, a proto mohu každému podobně postiženému doporučit výlet do oblasti Broumovské vrchoviny a Stolových hor na česko-polské hranici.

Skalní hřib je – většinou pískovcovou - mezoformou, vytvořenou nejčastěji působením geomorfologických činitelů (zejména selektivní erozí) na skalní věže. Tím vzniká jejich hřibovitý – nebo obecně houbovitý - tvar, protože vyšší vrstvy lépe odolávají mrazovému a termickému zvětrávání. Horní část, nazývaná hlava, pak přečnívá přes spodní část, kterou označujeme jako nohu skalního hřibu. Nejčastěji se skalní hřiby celkem logicky objevují v oblastech pouští, ale kromě pískovce se se skalními hřiby můžeme setkat také v odolnějších horninách, např. v žule nebo čediči. Svůj vliv na vznik skalních hřibů má také dlouhodobé působení vody ve všech podobách (ledovec, oceán, ale také např. rosa). Kvůli těmto zajímavým skalním útvarům však nemusíme vyjíždět ani k moři ani do pouštních oblastí. Nemusíme dokonce vůbec opouštět území České republiky. Kromě zmíněné Broumovské vrchoviny na skalní hřiby narazíme např. v Tiských stěnách, na Kokořínsku nebo v Českém středohoří. A jak praví odborníci: konkrétně „v žulách a pískovcích vzniká užší partie (noha) nejčastěji v místech se zvýšenou frekvencí horizontálních puklin, které snáze podléhají zvětrávacím procesům“. Potom rozlišujeme dva typy skalních hřibů. První je tvořen přímo větrem, druhý je pak větrem jen druhotně tvarován.

Vraťme se ale přímo do Stolových hor. Pod tímto názvem si většinou každý představí jen tu nejvyšší z nich, tedy Szczeliniec Wielki neboli Velkou Hejšovinu (919 m.n.m.), eventuelně menšího příbuzného této Hory (Szczeliniec Mały, 895 m.n.m.). Celé Stolové Hory jsou však tvořeny množstvím dalších nesmírně zajímavých podoblastí a skalních měst – někde volně přístupnými, jinde zpoplatněnými – a ve všech z nich se se skalními hřiby setkáte. Za zmínku tedy stojí nejen již zmíněná Velká Hejšovina se svými vysokými kvádrovými pískovci a skalním bludištěm, ale také zejména Błędne Skały (Bludné skály), Radkowskie Skały (Radkovské skály) nebo Białe Skały (Bílé skály). Všechna zmíněná místa se nacházejí v tzv. Středosudetské oblasti a všude vás potěší pohled na klasické hřiby i na příbuzné „srůstové” útvary, tzv. dvojnožní hřiby.

Nadmořská výška:

681 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.472, 16.402)

Poslední aktualizace: 23.1.2015