Štramberk - Moravský Betlém

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl založen roku 1721 P.K.Pfefferkornem. V kostele se nalézá vzácné sousoší Kalvárie, pocházející z poutního kostela Povýšení sv. Kříže na Kotouči. Výzdoba kostela a mozaika Panny Marie na farní budově je dílem brněnského malíře Jano Köhlera z počátku 20. století. Kostelní věž byla přistavěna v letech 1907-1908.

Novorenesanční Kamenná kašna s alegorickou postavou Hygie pochází z přelomu 19. a 20. stol. Pod pumpou vedle kašny je skryta studna městského pivovaru, zbořeného v roce 1865.

Hygiea též planetka v pásmu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Nese katalogové číslo 10 a byla objevena 12.4.1849 A. De Gasparisem. Velká poloosa oběžné dráhy má délku 469 313 728 km, udávaná hvězdná velikost je 5,43 mag.

Toť jeden z popisů, který označuje, kde bylo použito jméno jedné z dcer božského lékaře Asklépia a nymfy Epioné. S oblibou byla zobrazována na vodotryscích a kašnách jako bohyně čistoty. Litinová socha je součástí krásné kašny, která zdobí střed Náměstí ve Štramberku. Je nejspíše dílem Pavla Veverky, který byl modelářem blanenských železáren. Firma v 19. století dodávala téměř sériově různé doplňky městského mobiliáře a kašny patřily k těm nejoblíbenějším. Nutno dodat, že zpodobnění Hygie v Blansku mělo svou poměrně významnou tradici. Železárny se v polovině 19. století podílely na stavbě Vřídelní kolonády v Karlových Varech a právě jedna ze zdejších soch, odlitá v blanenských železárnách, je Hygiea od V. Pilze. Ta je ovšem monumentální sedící s hadem, který pravou ruku.

Na kašnách je socha zpodobňována jako stojící žena v rozevlátém šatu. Na rameni nese amforu zakončenou mísou s mušlovým dekorem. Dřík podstavce mísy je zdoben festony a akanty či květy. Celá kašna ve Štramberku je umístěná v oválném bazénku z pískovce. Štramberská je jedna z mnoha, které můžeme na našem území vidět. Na rozdíl od jiných je ovšem zajímavá zeleným nátěrem podstavce a samotné amfory. V barvě kovu je pouze bohyně sama. Je to zhruba pátá Hygiea o které vím, téměř stejná je např. v Branné, trošku jiný podstavec má Hygiea v Mohelnici (i mísu na amfoře), další je třeba v Osoblaze. Ta štramberská je ovšem krásná díky té zelené barvě. Pátou je kašna v nedalekém Příboře, ta má snad poněkud jinou mísu, podstavec je podobný té Mohelnické. Jistě není náhodou, že většina zmíněných kašen se nachází spíše v menších městech (Branná už ani město není). V druhé polovině 19. století chtěli radní zvelebit své obce a sériová produkce se jevila zřejmě jako levnější varianta. Navíc osoba z bájesloví nevyvolávala během nadcházejícího století takové vášně jako pomníky mladších osobností, tudíž s větším či menším štěstím přežila do současnosti a dnes celkem po právu patří k ozdobám svého okolí.