Kostel sv.Jana Nepomuckého ve Štramberku
Hornímu konci rynku, umístěného vysoko ve svahu hradního kopce, dominuje vysoká a štíhlá sakrální barokní stavba. Někdo možná namítne, že takovéhle typy kostelů se stavěly ve středověku a baroku by slušel větší rozmach, ale to bohužel prostor náměstí neumožňuje. Ostatně – předchůdce chrámu skutečně gotický byl, ale jak už to tak bývá, zvýšená natalita místních obyvatel zapříčinila, že se do něj časem už všichni věřící nevešli a tudíž se přistoupilo ke stavbě kostela nového a hlavně většího.
Stalo se tomu v květnu 1721 na popud regense P.Karla Pfeffekornera a nová stavba byla zasvěcena sv.Janu Nepomuckému a sv.Baltazarovi. Jedná se o vysokou jednolodní stavbu, jejíž šíře jen o něco málo překračuje šířku vysokého vstupního průčelí, přičemž to spolu s věží shlíží (tak jako o něco vzdálenější Trúba) na plochu náměstí. Kněžiště sousedí se sakristií a oratoří v patře. U bočního průčelí je umístěna kaple Panny Marie Lurdské.
Vstupní průčelí dosahuje zhruba do poloviny výše věže a je po stranách členěno lizenovými rámy a rizalitem, jehož ukončení tvoří korunní římsa a tympanon. Nad pravoúhlým kamenným portálem se nachází okno se záklenkem a kartuší. Po obou stranách věže jsou nad korunní římsou a ve výklenku věže nad tympanonem umístěny sochy světců – sv.Jana Nepomuckého, sv.Josefa a sv.Antonína. Zvonové patro věže je členěno vysokými okny a její vrchol zdobí helmice s lucernou, sedlovou střechu lodi pak malý sanktusník.
Je zajímavé – že věž byla k chrámu přistavěna až v roce 1908 a až od té doby si mohli místní obyvatelé užít zvonění, ohlašujícího každý den poledne a o svátečním dni začátek mše svaté.
Věž prošla v roce 2017 generální opravou a jsou v ní umístěny hned čtyři zvony – sv.Jan Evangelista, sv.Jan Nepomucký, sv.Josef a sv.Bartoloměj.
Chrámová loď i kněžiště mají valenou klenbu a kněžiště se do lodi otevírá půlkruhovým vítězným obloukem. Hlavní oltář pochází z roku 1781 a nad ním se nachází velice cenné sousoší Kalvárie. Pochází z bývalého poutního kostela na vrchu Kotouči, o jehož zrušení se postaral reformní císař Josef II. Původní varhany byly pouze dvoumanuálové s 18 rejstříky, ale ty byly roku 1941 vyměněny výrobkem od firmy Tuček z Kutné Hory. Nové varhany už měly manuály 3 a 45 rejtříků.
Autorem vnitřní výzdoby kostela se stal začátkem 20.století brněnský malíř Jano Kohler, luneta zobrazující Pannu Marii nad vstupem do věže je dílem místního rodáka Vojtěcha Petráše.