Strážnice - náměstí Svobody

Hlavní strážnický rynek je obdélníkový (o stranách 100 x 50 m) a jeho středem podélně prochází hlavní komunikace. Na vydlážděnou a zelení jen decentně oživenou plochu náměstí od západu ústí ulice Bratrská a Preláta Horného, z protilehlé strany naproti pomníku „tatíčka“ ulice Boženy Hrejsové. Na to, že jsou Strážnice plné zajímavých památek, má náměstí poněkud méně honosnou podobu - hlavně tedy jeho severní část, která postrádá ucelenější zástavbu. Zaujme jen poměrně nevýrazná budova radnice a na východní straně mohutný dvoupatrový objekt, v němž dnes sídlí střední škola a veřejnosprávní akademie. Ta nabízí studium v oboru veřejné správy ve dvou magistrových a třech bakalářských oborech, dále pak studium pedagogiky pro učitele odborných předmětů.

Ve střední škole se vyučuje čtyřletým oborům kosmetička, kadeřník, veřejnosprávní činnost a hotelnictví a turismus.

 

Jižní polovina náměstí je mnohem výstavnější. Zaujme především parčík s pomníkem T.G.Masaryka umístěný před velmi hezky opravenou fasádou domu v historizujícím slohu a zástavba jižní strany rynku s penzionem, apartmanem a sídlem městského muzea.

 

Před nimi je v zeleni umístěn Pomník J.A.Komenského. Vytvořil ho strážnický sochař Miroslav Hudeček a slavnostně byl odhalen roku 1984. „Učitel národů“ zde u své tetičky pobýval v letech 1604 a 1605.

 

Městské muzeum je funkční od roku 1995. Je v něm umístěno více jak deset tisíc předmětů ze Strážnice a blízkého okolí. V přízemí a v zrekonstruovaných sklepeních bývají umístěny krátkodobé výstavy. Stálé expozice se nacházejí v patře a jsou zaměřeny na historii, kulturu a spolky města a na okolní přírodu.

 

Poblíž muzea je možnost občerstvení v restauraci Dejburger.cz s nabídkou burgerů, tortil a dalších pokrmů.

 

 

Závěrem se ještě vracím k pomníku T.G.Masaryka, který měl skutečně pohnutou historii:

 

Zbudovat jej strážničtí chtěli hned po vzniku Československé republiky, ale protože se jim na něj nedostávalo peněz, byl realizován až roku 1938. Do konkurzu na jeho zhotovení se přihlásil místní sochař Karel Anděl a Antonín Soják, nakonec byl vybrán ten druhý. Náklady na pomník byly financovány ze sbírek mezi místními (něco poslali i krajané z Ameriky) a dosáhly částky 60 tisíc korun.

Bronzový odlitek zhotovila firma K.Bartáka z Prahy, materiál na žulový sokl a desky byl přivezen z lomu v Nové Bystřici u Jindřichova Hradce.

Vzápětí přišla mobilizace a slavnostní odhalení naplánované na 28.října 1938 muselo být odsunuto na 89:výročí Masarykových narozenin – na 7.března 1939. Jenže ani tehdy nebyla slavnost povolena a vše se muselo odbýt v tichosti. O rok později byl pomník z náměstí odstraněn, socha prezidenta odvezena pryč a desky přestěhovány do depozitáře strážnického muzea.

Roku 1946 muselo město objednat nový bronzový odlitek, neboť ten odvezený zmizel naznámo kam. Nové slavnostní odhalení proběhlo 28.října téhož roku. O dva roky později se k moci dostali komunisté, pomník musel opět z náměstí zmizet a socha byla umístěna do strážnického zámku. V období „pražského jara“ LP 1968 se Masaryk na rynek vrátil a kupodivu byl odstraněn až po deseti letech. Poslední (doufejme, že poslední) návrat proběhl po sametu a slavnostní znovuodhalení u příležitosti 140.výročí od narození prvorepublikového prezidenta proběhlo 7.března 1990.