Střevač
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Střevač - první písemná zmínka o obci, tehdy Třevač, pochází z roku 1339, kdy je dne 3.5.1339 znám první písemně doložený její držitel Stranysius Trziewacz. Roku 1628 koupil statek Střevač Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti připadlo celé panství Šlikům, ti zůstali jeho majiteli až do roku 1848. V obci, která leží 5km sv. od Libáně najdeme raně Barokní sýpku z r. 1690, kterou projektoval tehdejší významný architekt Jan Baptista Mathey. Na stavbu sýpky byl použit materiál z tehdy již zpustlé a rozpadlé tvrze. Na rohu sýpky je dochován tesaný znak rodu Šporků. V obci jsou také dochovány 4 barokní sochy. Jedná se o sochu Kalvárie, Neposkvrněné panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 18 A4
socha Immaculaty (1754)
Kalvárie (1754)
socha sv. Jana Nepomuckého (1757)
socha sv. Floriána (1767)
sýpka (1690) a vodní mlýn
archeologické nálezy
První zmínka o objektu 1339
Jiný název objektu Třevač, Střevac
Prvotní osídlení střevačského katastru datovali archeologové, na základě svých nálezů, do období kolem 5. století př.n.l. Při datu první zmínky je ves vedena v državách vladyků se zdejším predikátem, kteří později užívali i predikátu kopidlnského. Tak se dostaneme ke Straníkům z Kopidlna, kteří bývají v análech často uváděni jako jiný rod. Straníkové Střevačští z Kopidlně nechávají v obci vkoncem 15. století vystavět tvrz, která se dědicky v roce 1572 dostala do majetků Hrzánů z Harasova. Pro majetkové spory byla Střevač v roce 1584 prodána Trčkům z Lípy, ale ti ji ještě téhož roku prodali Pruskovským z Pruskova. Pruskovskými se Střevač dostala pod správu panství Staré Hrady, kde je již vedena natrvalo. Tak se ve Střevači následně vystřídali Lobkovicové, Valdštejnové a Šlikové. Sama tvrz později zpustla a v jejím místě byla vystavěna sýpka. Ta se však také nezachovala a tak dnes jen víme, že tvrziště se nacházelo v místech domu s čp. 38, který pojal i část bývalé sýpky. Mezi další zajímavosti obce patří i vodní mlýn, který zde byl vystavěn v polovině 19. století. Dnes jej najdeme pod čp. 16. Přístup do obce není značen žádnou z TZN a proto je nejvhodnější po silnici ze Starých Hradů přes Bystřici, po silnici z Jičíněvsi přes Kostelec, Dolany a Chyjice, nebo od Veliše přes Bukvice.