Stříbro nad zlato a Vlašský dvůr v Kutné Hoře

Sedlec u dnešní Kutné Hory je místo, kde to všechno začalo.Stavbě Vlašského dvora totiž předcházelo období, kdy sedlečtí cisterciáčtí mniši objevili na svých pozemcích slavné kutnohorské stříbro. Významný nález odstartoval ekonomický růst cisterciáckého kláštera a zcela změnil hospodářské postavení nejen kláštera, ale i celého kraje. V souvislosti s tím vyrostlo v bezprostředním sousedství velmi rychle jedno z nejmocnějších evropských měst středověku, dnešní Kutná Hora.

S objevem bohatých nalezišť stříbrné rudy přicházejí tisíce lidí především německé národnosti a všichni chtějí samozřejmě zbohatnout. Bylo nutné zavést nějaká pravidla a pořádek. Před koncem 13. století se například po celém království nacházelo 17 mincoven. To se jevilo králi Václavu II. nepraktické a tak se rozhodl sloučit všechny mincovny do jediné. Provedl také mincovní reformu, vydal horní zákoník (IUS REGALE MONTANORUM) a začal razit pražský groš jako jednotnou minci pro celé království. Nezvolil si jako centrum Prahu, nýbrž Hory Kutny (tak se tehdy patrně říkalo Kutné Hoře). Vytěženou stříbrnou rudu bylo potřeba někde bezpečně uložit a obdobné požadavky byly pro její zpracování. Nechal tedy upravit Vlašský dvůr, který byl původně strážním hradem vypínajícím se nad říčkou Vrchlicí.

Vznikl tak královský palác s mincovnou. Pro fungování centrální mincovny Českého království zde bylo v průběhu 14. století vybudováno 17 kováren. Tzv. šmitny bylo vějířovitě rozmístěny na jihovýchodní a jihozápadní straně dvora. Šmitny byly až 5 metrů vysoké, s vlastním vchodem a znakem města, ze kterého byla i s odborníky do Vlašského dvora přemístěna. V každé byli dva mincíři. Jeden roztloukal cány (pruty) stříbra a druhý je stříhal na čtverečky a kolečka. Takto připravené mincovní střížky předávali do preghausu, kde z nich pregéři vybíjeli stříbrné mince.

A sídlili zde také úředníci, kteří mince kontrolovali, nepěkné vyřadili a vraceli zpět k zmincování. Hotové povedené mince úředník zvážil, spočítal jejich množství a spolu s probéřem (zkoušeč jakosti a hmotnosti) a dvěma zapisovateli mince uzamkli.

Budova preghausu se nacházela vlevo od vstupní věže a nad ní si nechal král Václav IV. postavit svůj palác jako sídlo panovníka při pobytu ve městě. Kromě mincovny a královského paláce byla v prvním patře Vlašského dvora ještě rejtunková síň, do které se vcházelo z arkádové pavlače. Každý pátek se zde konaly rejtunky neboli schůze těžařů, na nichž řešili všechny důležité otázky.

Na konci 15. století byl postaven na místě příkopu na severozápadní straně areálu tzv. Mincmistrovský dům. Nejvyšší mincmistr království měl dozor nad všemi stříbrnými i zlatými doly v Čechách. Mezi další významné osoby, které se pohybovaly ve Vlašském dvoře, patřili horní hofmistr a urbunéř. První byl dosazen přímo králem a měl na starosti hospodářské, administrativní i technické záležitosti v kutnohorských dolech i hutích. Druhý jmenovaný se staral o urburu, což byl královský podíl na dolování a činil jednu osminu veškerého vytěženého vzácného kovu.

V prvním patře královského paláce nechal Václav IV. umístit audienční sál, kde se v letech následujících odehrálo několik důležitých události a setkání českých dějin. Z těch nejznámějších bych snad zmínil podpis Dekretu kutnohorského v roce 1409 (zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům na Karlově univerzitě v Praze) nebo volbu Vladislava Jagellonského, syna polského krále Kazimíra, českým králem roku 1471.

Ve druhém patře paláce byly původně soukromé komnaty krále, které byly posléze přestavěny na velký rytířský sál, ve kterém dnes zasedá zastupitelstvo města Kutná Hora. Naproti královskému paláci byla do komplexu budov vsazena Královská gotická kaple, která zpočátku sloužila jako soukromá kaple krále Václava IV. Do paláce i do kaple se chodilo po točitém kamenném schodišti. Kromě zmíněného Václava IV. pobýval také delší dobu ve Vlašském dvoře Zikmund Lucemburský se svou ženou Barborou.

Jiné mínění o tomto kutnohorském sídle měli patrně Habsburkové. Vlašský dvůr se rozhodli nevyužívat a dokonce ho roku 1545 označili za neobyvatelný. O dva roky později došlo také k ukončení ražby pražského groše. Místo něj začal císař Ferdinand I. razit podle vzoru jáchymovské mincovny tolar.

Významnější rekonstrukce objektu se uskutečnila v 80. letech 16. století, kdy bylo přistavěno prvního patra nad šmitnami. Na začátku 18. století začala být ale těžba stříbrné rudy neefektivní a tak došlo ve 30. letech k jejímu ukončení. Současně byla mincovní výroba přemístěna do Prahy a roku 1727 byla ve Vlašském dvoře mincovna zrušena úplně. Prostory Vlašského dvora byly využívány k různým účelům, ale moc se neudržovaly a tudíž chátraly. Byl zde například báňský archiv, sídlila tady na nějaký čas radnice, za napoleonských válek v těchto prostorách zřídili špitál a později chlapeckou školu.

Na konci 19. století Vlašský dvůr odkoupilo město a v letech 1893 až 1899 provedlo rozsáhlou rekonstrukci, pod kterou je podepsán architekt Ludvík Lábler. Havarijní stav objektu i plánované budoucí využití si vyžádaly radikální řešení přestavby, která byla již ve své době kritizována a diskuze se o ní vedou dodnes. Do nově opravené budovy se nastěhovala radnice, dívčí obecná i měšťanská škola.

Dnes se v této budově nacházejí kanceláře městského úřadu, Průvodcovská služba Kutná Hora, Muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory a Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory. Návštěvníci mohou spatřit mimo jiné expozici mincovnictví nebo si prohlédnout královský palác včetně audienčního sálu i unikátní a nádherné gotické kaple se svojí secesní výmalbou. V pokladně lze zakoupit různé suvenýry, knihy o Vlašském dvoře i Kutné Hoře, kopie mincí ražených ve středověku a samozřejmě zde mají pamětní razítko. Na otevírací dobu a výši vstupného je dobré se podívat na internet: http://www.vlassky-dvur.cz/

Na jednu zajímavost mě upozornil pan Ondřej Seifert z Městského úřadu v Kutné Hoře. Před audienčním sálem se nachází Konšelská deska s poučením pro pány radní, jak mají správně rozhodovat. Zda se tím řídí i dnešní radní, jsem zatím nezkoumal.

QVISQVIS SENATOR CURIAM OFFICII CAVSSA INGREDERIS ANTE HOC OSTIVM PRIVATOS AFFECTVS OMNES ABIICITO, IRAM, VIM, ODIVM, AMICITIAM, ADVALATIONEM, REIPVB(LICAE), PERSONAM et CVRAM SVBIICITO. NAM VT ALIIS AEQVVS AVT INIQVVS FVERIS, ITA QVO(QVAE), DEI, IVDICIVM EXPECTABIS et SVSTINEBIS ANNO DOMINI . 1595 .

Kdožkoli jsa v radě sem za úřadem svým vstupuješ, před těmito dveřmi své náruživosti odlož, hněv, násilnictví, zášti, přátelství, pochlebenství, obci své starosti podrob. Neboť jakou měrou ty jiným spravedlnost neb křivdu učiníš, tou i tobě na soudě Božím odplatu očekávati a snášeti bude.

Léta Páně 1595

Jak jsem se tak rozepsal, tak bych skoro zapomněl zmínit jednu důležitou událost, která se konala v této významné historické a kulturní památce. Nevím, zda se zapsala do dějin národa, ale do mé paměti zcela jistě. V dubnu roku 1992 jsem ve zdejší královské audienční síni řekl své „ANO“.

V Kutné Hoře a jejím okolí je krásně. Zatím jsem zde navštívil jenom nepatrnou část z velkého množství zajímavých míst:

- úžasná katedrála na okraji Kutné Hory:https://www.turistika.cz/mista/katedrala-nanebevzeti-panny-marie-a-sv-jana-krtitele-v-sedlci-u-kutne-hory

- světový unikát na okraji Kutné Hory:https://www.turistika.cz/mista/hrbitovni-kostel-vsech-svatych-s-kostnici-v-sedlci-u-kutne-hory

- nad městem je nově postavena rozhledna Havířská bouda:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-havirska-bouda-nad-mestem-kutna-hora

- zajímavé návrší s menhiry: https://www.turistika.cz/mista/menhiry-u-kutne-hory

- památník K.H.Borovského:https://www.turistika.cz/mista/pamatnik-k-h-borovskeho-v-kutne-hore

- u vrchu Kaňk se nachází velká propadlina:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank

- NPP Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank

- památník Kalvárie na vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie

- Macháčkův kámen:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen

- smírčí kříž u vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-smirci-kriz-u-vrchu-kank

- Galerie GASK:https://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje

- ještě jednou GASK:https://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje-vystava-europa-jagellonica-1386-1572

- každoročně se ve městě koná slavná Sedlecká pouť:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-sedlecka-pout

- v obci Jakub – Církvice lze spatřit unikátní Kostel sv. Jakuba:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-obci-jakub-cirkvice

- nedaleko města je zřícenina hradu Sion:https://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion

- v blízkosti Kutné Hory je archeologické naleziště Bylany:https://www.turistika.cz/mista/bylany-u-kutne-hory

- také jednu technickou památku jsme objevili nedaleko:https://www.turistika.cz/mista/seminsky-akvadukt-nedaleko-prelouce

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/