Svatojánské proudy
Turistické cíle • Příroda • Údolí, dolina
Mapa 38 A6
Dnes již neexistující oblast s délkou cca 7-8 km a až 20 m vysokým spádem. Prudký proud v meandrujícím toku Vltavy znepříjemňoval až znemožňoval plavení dřevních vorů. Prvně byla lokalita upravována roku 1640, kdy nechal část skal odstranit strahovský opat Kryšpín Fuk z Hradiště z pověření císaře Ferdinanda III. V blízkosti místa byl později vztyčen Ferdinandův, neboli Solný sloup na památku plavců, kteří v těchto divokých místech zahynuli. V roce 1722 byla ke sloupu přidána socha sv. Jana Nepomuckého a od té doby se místu říkalo Svatojánské proudy. Dnešní socha není původní, ale pochází z roku 1908 a nalezneme ji u hráze Slapské přehrady stejně jako původní sloup, který však v době splavnění Svatojánských proudů, zdobila železná císařská orlice, která byla v roce 1918 zničena. Dnes je místo dravého proudu zatopeno vodami štěchovické přehrady. Mezi zajímavosti patří i fakt, že až do roku 1943 se lodě plující po Vltavě zpět do Týna nad Vltavou, potahovaly proti proudu za pomoci koní po kamenném náspu vzniklém v 19. století. Do té doby se využívalo dřevěných chodníků, které však zpravidla při Jarním tání vzaly za své. Na lokalitu je zajímavý pohled od vyhlídky Kletecko - Smetanova vyhlídka, kterou nalezneme v přírodní lokalitě Kobylí dráha. U ústí Přestavlckého potoka také nalezneme několik kamenných křížů, které prý označují střed českého království. Kříže byly původně dřevěné a teprve roku 1878 byly nahrazeny současnými. Dnes je přístup do již zaniklé oblasti po zelené TZN, která kopíruje Vltavin břeh od Nové Třebenice do blízkosti Štěchovic, kde se stýká s modrou TZN od Štěchovic k Nové Třebenici. Naučná stezka Svatojánské proudy měří 6 km a má 10 zastávek. Vychází ze Štěchovic a končí v Nové Třebenici. Její náročný terén umožňuje přístup pouze v dobách sucha a výhradně pro pěší. Celá naučná stezka je zaměřena na botaniku, zoologii a ekologii.