Svinica
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
Svinica - polsky Świnica, hraniční vrchol na hranici Polska a Slovenska. Svinica je prvním výrazným vrcholem v hřebeni Vysokých Tater na východ od Ľaliového sedla, které je odděluje od Tater Západních. Vzhledem k tomu, že Svinica je jediným dominantním vrcholem v okolí, nabízí se z jejího vrcholu monumentální výhledy nejen na Polské Tatry, ale zejména na masiv slovenské části Vysokých Tater. Cesta k vrcholu je nejschůdnější od Kasprowa Wierchu, na který je možno dostat se lanovkou z Kužnic. Od Kasprowa Wierchu dále po červené značce přes vrch Beskyd a Lalilové sedlo do sedla pod Swinicí. Dále je pro toho, kdo se bojí na žebřících a řetězech lepší se vrátit, případně sejit po černé značce k Dolině Suchej Wody. Kdo se nebojí a vystoupá na vrchol může dále pokračovat do sedla Zawrat a po modré značce sejít k Czarnemu Stawu a dále k Haly Gasienicowej, případně pokračovat po červené značce na legendární stezku plnou žebříků a řetězů Orla Perč.
(polsky: Świnica) – výrazný štít ve Vysokých Tatrách, na slovensko-polské hranici. Tento dominantní štít ve tvaru široké pyramidy je prvním výrazným vrcholem při západním okraji hlavního tatranského hřebene. Pří pohledu od západu převyšuje vrcholy, které jsou před ním, o více než 100 m. Hora je svorníkem – křižovatkou hřebenů.
Dva vrcholky tohoto štítu rozděluje sedélko Świnicka Szczerbina Niżnia (2278 m n.m), ze kterého klesá Żleb Blatona. Vyšší vrcholek je vysoký 2301 m a vede na něj odbočka turistické trasy. Z vrcholu je jedinečný panoramatický rozhled na celé Tatry. Nižší vrcholek (2291 m) je turistům nepřístupný (leží v Polsku). Křižovatkou hřebenů je hlavní vrcholek (prochází jím i státní hranice). Za masivem Svinice leží (směrem k jihu) místo výrazného poklesu hlavního hřebene. Z vrcholu však odbočuje k východui boční, asi 9 km dlouhý hřeben (hlavní boční větev polských Tater), po kterém pochází, ze sedla Zawrat, trasa Orla Perć a který poté končí vrcholem Wołoszyn. V hlavním hřebeni směrem k jihu sousedí Svinice s Valentkovým štítem ((2156 m) odděluje je Valentkové sedlo). Na západě, v hlavním hřebeni, leží nejblíže vrchol Prostredná kopa ((2128 m) zde jej odděluje Svinické sedlo). Boční hřeben klesá (východním směrem) přes Gąsienicową Turnie (2279 m) do sedla Zawrat. Štít se tyčí nad třemi dolinami. Jsou to: Tichá dolina (s horním patrem – Kamenná dolina) na Slovensku. Dále Doliną Gąsienicowa (její horní patro - Dolinką pod Kołem) a Doliną Pięciu Stawów (horními patry - Świnicką Kotlinka a Zadnie Koło v Polsku. V polsku severních a východních skalních stěnách Svinice je mnoho horolezeckých cest. Například výstup severním pilířem je považován za jeden z nejatraktivnějších v této oblasti. V masivu Svinice však také, ale došlo k mnoha smrtelným úrazům (asi k 30-ti - včetně některých sebevražd). Svinica z hlediska počtu smrtelných událostí ve Vysokých Tatrách vede a v celých Tatrách je druhá po Giewontu. Je nebezpečná zvláště při bouřkách. Při bouřce v roku 1939 zde po úderu blesku a následné panice zahynulo 5 skautů a jejich vedoucí.
Svinica je dostupná po hraničním hřebeni, ze Suchého sedla po červené trase, přes Liliové a Svinické sedlo na vrchol. Dále tato trasa pokračuje do polského vnitrozemí. (viz. Świnica). Vystupová trasa z Tiché doliny do Sucheho sedla je v obobí od 1. 11 do 15.6. uzavřena, stejně jako trasa Tichou dolinou!