Svrchovaný řád Maltézských rytířů a Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

Při jedné z procházek po Praze jsem se nedaleko Karlova mostu ocitl v Lázeňské ulici. Krásných domů je zde mnoho, ale přesto mne jeden zaujal víc než ostatní.

Na červeném podkladu je stříbrný heroldský kříž, který je podložen bílým osmihrotým křížem. Maltézský řád je jedním z nejznámějších rytířských duchovních řádů. Úřední název zní Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě (italsky: Sovrano Militare Ordine Ospedaliero di San Giovanni di Gerusalemme di Rodi e di Malta),

Majitelem této budovy je Suverénní řád Maltézských rytířů – České velkopřevorství se sídlem Velkopřevorské náměstí 485/4, Praha, Malá Strana. Stejného majitele má i sousední objekt. Kostel Panny Marie pod řetězem je prvořadá památka románské Prahy.

Na internetu jsem si vyhledal nějaké informace. Řád vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi. Jednalo se o jeden z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů ve středověku. Řád byl znám v minulosti také pod různými názvy (Johanité, Špitální bratři sv. Jana Křtitele Jeruzalémského, Svatojánští rytíři, Hospitalité sv. Jana, Řád sv. Jana v Jeruzalémě, Suverénní vojenský řád rytířů na Maltě nebo Řád rytířů v Rhodu). Název „Řád maltézských rytířů“ je označován od svého působení na Maltě, která mu byla věnována v roce 1530. Roku 1879 papež Lev XIII. znovu řád obnovil a od té doby má sídlo v Římě. Dnes se řád dělí do velkopřevorství, převorství a podpřevorství. Jeho současná činnost je převážně charitativní. V Česku bylo velkopřevorství zřízeno ve 12. století a funguje nepřetržitě dodnes. V čele Českého velkopřevorství stojí kníže velkopřevor. Tento titul byl udělen Františkem Josefem I. a je na světě naprosto jedinečný.

Naše země přišly s johanity do styku poprvé patrně v souvislosti s rokem 1147, kdy se přemyslovský panovník Vladislav II. (tenkrát ještě kníže) s českou vojenskou výpravou účastnil druhé křížové výpravy. Kníže byl sice v osobním kontaktu s druhým nejstarším představeným řádu (později blahoslavený Frá Raymond du Puy), ale bezprostředně po jeho návratu do země ještě nedošlo k založení rytířské řehole.

Podle mezinárodního práva (tento názor není však zcela jednoznačný) je Svrchovaný řád maltézských rytířů suverénním nestátním subjektem bez vlastního území. Jedná se patrně o nejmenší nezávislý stát na světě. Řád má dvě malá exteritoriální území. Jedná se o sídlo v Římě a pevnost St. Angelo na Maltě. Řád vydává vlastní mince, poštovní známky a má vlastní značku aut. Udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa, včetně České republiky, v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN. Řád je nezávislý na světské moci. Členové řádu se podřizují pouze papeži. Posláním rytířů je ochrana a služba slabým, postiženým a nemocným.

Vlastní objekt Kostela Panny Marie pod řetězem byl sice zavřený v době mé návštěvy, ale i přesto je na co se dívat. V areálu (na pravé straně nynějšího nádvoří) se zachovaly zbytky původní stavby románské baziliky. Tu, jako první kostel Malé Strany, založil v roce 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem (komendou) a špitálem rytířů řádu sv. Jana Jeruzalémského jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách. Opevněný areál navazoval na právě stavěný Juditin most a na Juditinu věž. Kostelu se také údajně říkalo „konec mostu. Název „Pod řetězem“ proto, že brána do klášterního dvora byla uzavíraná řetězem. Podle pověsti dokonce zlatým.

V následující době byl objekt nahrazen velkolepou raně gotickou trojlodní bazilikou, z níž byl vystavěn patrně pouze chór se sakristií a rozestavěny hranolové věže. Stavbu začal budovat Karel IV. v polovině 14. století. O významu kostela v předhusitské době svědčí to, že zde byly před pohřbením pietně uloženy ostatky Karla IV i jeho syna Václava IV. Kostel byl dvakrát zničen ohněm. Za husitských bouří v roce 1420, kdy byl navíc vyrabován celý areál. V 17. století byl areál dostavěn a barokně upraven patrně Carlem Luragem. V případě, že se člověk dostane dovnitř, může vidět cenné barokní vybavení kostela, mezi kterým vyniká zejména bohatá štuková výzdoba, sochy od J.J. Bendla, obrazy od K. Škréty a četné ozdobné mříže ze 17. a 18. století. Zachovaly se i zbytky gotických maleb.

Z románské stavby se zachoval blok zdiva, překlenutého půlkruhovou křížovou klenbou na jihozápadě dnešní vstupní části, dále pak na východě římsa, jež se skládá z deskového tvaru podloženého obloukem. V podstřeší je vidět hrotité řádkové zdivo, které je zbytkem starého románského štítu. Část románské zdi se sloupy a oblouky je zachován v prostoru dnešního nádvoří mezi Gotickými věžemi a vstupem do kostela. Silné hranolové věže jsou vysoké 32 metrů. Původně byly vyšší, ale po požárech došlo k jejich snížení. Jsou vybudovány z pečlivě opracovaných opukových kvádrů a podpírají je mohutné nárožní pilíře. Kryty jsou jehlancovými střechami. Svá původní gotická okna mají však zazděna.

Společně se sousední komendou je Kostel Panny Marie pod řetězem chráněn jako kulturní památka České republiky.

Při procházce po Kampě a okolí, kde se mi líbilo, jsem objevil zajímavá místa a také nějaké hezké fotografie se podařily:https://www.turistika.cz/cestopisy/prochazka-po-ostrove-kampa

- kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:https://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-vitezne-prazske-jezulatko

- zajímavá kašna:https://www.turistika.cz/mista/kasna-terezka-na-marianskem-namesti

- Petřínská rozhledna:https://www.turistika.cz/mista/petrinska-rozhledna--1

- magický vrch Petřín:https://www.turistika.cz/mista/magicky-vrch-petrin

- katedrální chrám sv. Vavřince:https://www.turistika.cz/mista/katedralni-chram-sv-vavrince-na-petrine