Tetín

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 36 C2

kaple sv. Kateřiny (10. stol.)

kostel s. Ludmily (1288)

kostel sv. Jana Nepomuckého (1225)

socha Panny Marie (1700)

hradiště

archeologické nálezy

První zmínka o objektu 921

Prvopočátek osídlení tetínského katastru, je na základě archeologických nálezů. možno zasadit do doby kamenné. Vystřídalo se zde několik kultur, což potvrzují nálezy keramiky. Nalezené zbytky nádob tak dosvědčily přítomnost řivnáčské, únětické, knovízské a štítarské kultury. Další nálezy z doby bronzové svědčí o trvalosti osídlení. Halštatské období Keltů navazuje přímo na laténské období, které bylo nahrazeno germánským osídlením dob římských. Následovala doba stěhování národů na jejímž konci přišli k Tetínu i Slované. Z některých nálezů se dá usoudit, že ostrožna u Tetína byla prvotně opevněna již v době halštatu a tedy Kelty. Později zbytky tohoto osídlení upravili Slované a tak již v 9. století našeho letopočtu zde mohl stávat opevněný bod – hradiště k ochraně obchodní stezky do Řezna. Pozvolný stavební vývoj umožnil, že se Tetín stal vdovským sídlem kněžny Ludmily, která zde byla roku 921 zavražděna, patrně vikingy Tunnou a Gommonem (Tmaň a Kvaň), na příkaz kněžny Drahomíry. Ludmila byla manželkou prvního skutečně doloženého českého knížete Bořivoje. Zdejší hradiště fungovalo do 13. století, kdy byla jeho správní funkce (Tetínská župa) zrušena a převedena na Nižbor. Následně zde však vznikl hrad, který je prvně dokládán roku 1321, kdy je na něm uváděn Štěpán užívajíc tetínského predikátu. Jeho potomci se na Tetíně udrželi až do roku 1357, kdy byl přikoupen ke Karlštejnu. V roce 1422 dobyli a následně zbořili hrad houfce husitů a hrad již od té doby nebyl obnoven. Dnes zde nalezneme jen torza původní věže. Můžeme si také povšimnout zbytků valových a příkopových fortifikačních zařízení, jejichž základy však pocházejí již z období keltského založení opevněného bodu. Velká část těchto valů však byla zničena při výstavbě dnešní obce Tetína a tak se dá usuzovat, že zdejší hradiště bylo poměrně rozlehlé. Z dalších zajímavostí obce uveďme již jen kapli sv. Kateřiny, která původně byla postavena v 10. století prošla ve 14. století gotickou přestavbou a do dnešní podoby byla uvedena v roce 1858. Druhý kostel je Kostel sv. Ludmily, který původně pocházel z roku 1288 a roku 1685 byl přestavěn. Dalším kostelem je kostel sv. Jana Nepomuckého. Jeho historie se začíná psát roku 1225, kdy byl patrimoniován sv. Michalovi. Později byla patrimonizace změněna a kostel byl v 18. století přestavěn do dnešní podoby. V nedalekém lomu kdysi bývala i jeskyně zvaná Turské maštale. Ta však byla lomem zničena a tak již místo, kde byla prvně objevena lebka jeskynního medvěda, nemůžeme navštívit. V okolí Tetína se však nacházejí další zajímavé jeskyně, které jsou volně přístupné, ale doporučujeme nejvyšší obezřetnost. Na závěr dodejme, že vznik Tetína je připisován Krokově dceři Tetě, která zde měla původně sídlit. O Tetíně koluje velká řada pověstí z nichž některé se vztahují k okolním jeskyním, ale především ke zdejšímu hradišti, které je také považováno za posvátné a kultovní místo starých Keltů. Je však faktem, že řada pověstí koluje i o zavraždění kněžny Ludmily, Dle některých pramenů to měli býti příslušníci různých národů, kteří jsou uváděni pod různými jmény. Dokonce i jména Kvaň a Tmaň jim byla přisuzována a nepřímo tak prý vznikly i jména vsí v okolí. Ti dva totiž prý měli od Drahomíry dostat za svůj čin vesnice, které měly bát pojmenovány jejich jmény. Nechme však již báje bájím a řekněme si o přístupu do Tetína. Nejsnadnější je přístup po modré TZN z Berouna. Tato TZN za Tetínem pokračuje dále přes Kodu do Korna. Stejně značená odbočka této modré TZN vede i k vrchu Damil. Z Tetína vychází zelená TZN, která míří do Vinařic.