Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Vedle hřbitova na kopci nad Humpolcem stojí tak zvaný Toleranční kostel. Tolerančních kostelů stojí dosud v Česku několik. Kostel je otevřen v rámci návštěvy skanzenu Zichpil – Nápravníkova stavení. Průvodkyně ze skanzenu v rámci prohlídky otevírá pro návštěvníky tento kostel a podává informaci o jeho významu a historii. Pro mě byla zajímavá informace, jak se již před několika staletími vyrovnali s náboženskou rovností. Pod dojmem četné literatury i školy jsem si myslel, že po období násilné katolizace po Bílé hoře se náboženská svoboda uvolnila Tolerančním patentem Josefem II. z roku 1781 a věřící si byli rovni. Ve skutečnosti to nebylo tak růžové. Patentem začaly být povolené jen „tolerované “ církve, kterými byly jen luterské, kalvínské a řeckopravoslavné. I nadále byly však tyto církve silně omezované. Vše si museli věřící těchto tolerovaných církví hradit sami, tedy i stavbu a provoz vlastních kostelů. Při tom museli odvádět i nadále dávky katolickým farářům, aby katolická farnost neutrpěla újmu odchodem těchto věřících. Některá omezující nařízení byla následně uvolněna Protestantským provizoriem z r. 1849 a dále Protestantským patentem roku 1861. Kostely povolené v rámci tolerančního patentu nesměly mít věž a zvony, nesměly mít vstup z hlavní ulice, okna nesměla být oblouková, nebo lomená. Protože to nebyly stoprocentní kostely, říkalo se jim toleranční modlitebna. Později se některé stavby „modliteben“ upravily, někdy se i věže dostavěly. Pokud má kostel kazatelnu uprostřed kostela a lavice jsou kolem jakoby do kruhu, jedná se o kalvínské kostely.
Základní Kámen humpoleckého kostela na Zichpili byl položen 18. 5. 1785. V říjnu byla stavba hotová, takže mohl být slavnostně vysvěcen již v neděli 9. 10. 1785 (za necelých 5 měsíců!). Aby se vyhovělo tehdejšímu předpisu, musela se ještě částečně zazdít lomená okna. Původní vzhled oken byl zas obnoven teprve při opravách koncem 40. let 19. století, kdy nařízená zazdívka byla odstraněna. Při této opravě byl také proražen nový vchod v průčelní zdi a stal se tak vchodem hlavním, původní boční vchod, zůstal potom jako vedlejší. Celá průčelní stěna byla nově upravena. Vnitřek kostela byl prostý – plochý tmavý dřevěný strop, cihlová podlaha, u průčelní stěny dřevěná kruchta, u východní stěny mezi apsidou a lodí kazatelna, v apsidě oltář, v lodi na kruchtě lavice. Původní prozatímní oltář byl r. 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se zachoval dodnes. V r. 1810 byly zakoupeny varhany. Kostel později sloužil jako pohřební pro hřbitov, který se prostírá vedle kostela. Do roku 1961 měla kostel od evangelické církve zapůjčený Církev Československá. Církev Československá toleranční kostel opustila, když si koupila a pro své bohoslužebné potřeby upravila synagogu v Humpolci. Potom, až do r. 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a to jak církve českobratrské evangelické, tak i československé husitské. Protože se od r. 1976 konaly pohřby v nově postavené smuteční síni u hřbitova, zůstal kostel od té doby nábožensky nevyužívaný. Přesto jeho historie je dokladem dlouhodobých bojů věřících o svou víru. Rozhodně stojí za to ho navštívit.