Loading...
Okresní město Třebíč leží na řece Jihlavě v kraji Vysočina, západně od Brna. Kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě. Židovské sídliště zde prokazatelně existovalo již v r.1338, písemně je doloženo k r. 1410. Další Židé se zde objevili v 16. století, byli však již nuceni žít odděleně od města, proto se usadili za řekou, severně od města, kde měli nejdříve jen svoji židovskou ulici. Ta dala základ vzniku celého židovského města. Již v r. 1601 zde založili židovskou školu. Ve svahu nad židovským městem měli vlastní židovský hřbitov, který byl pravděpodobně založen někdy ve 20. letech 17. století. V letech 1639 – 1641 si na místě původní dřevěné svatyně postavili synagogu, nyní je nazývána Přední. Protože židovského obyvatelstva přibývalo, byla již okolo r. 1669 postavena nová synagoga, nyní nazývána Zadní.
Třebíčská židovská čtvrť je nejzachovalejší v České republice a pravděpodobně i v celé Evropě. Je zapsána v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Většina budov je opravena, přesto některé stále na svoji změnu k lepšímu čekají.
Původní půdorys a většina domů zůstaly beze změn. Jsou zde původní úzké uličky, často s dlažbou z říčních valounů, s úzkými a temnými domovními průchody. Ne všechny domy jsou samostatně postavené, často se prolínají - z jednoho domu vstupujete do druhého a pod. Domy mají nízké vchody, malinké dvorečky. I náměstí jsou malinká. V tomto městečku žilo až 1200 obyvatel, bylo to téměř šedesát procent třebíčského obyvatelstva. Měli svou Radnici, chudobinec, špitál, školu, dvě synagogy a všude byla spousta obchůdků i dílen.
Barokní budova starší - Přední synagogy byla postavena v letech 1639-1642 na místě starší dřevěné svatyně. Často byla upravována. Dnešní novogotický ráz má z let 1856 - 1857, kdy byla opravena po požáru. Hlavní sál je zaklenutý neckovou klenbou. Synagoga obsahovala 114 míst pro muže v sále a 80 míst pro ženy na galerii v patře. Po válce byla ve vestibulu zazděna kovová schránka s pamětní listinou popisující minulost synagogy a se seznamem obětí nacistické rasové perzekuce ve městě. V letech 1953-1954 budovu opravila Církev československá husitská pro bohoslužebné účely a využívá ji takto dodnes.
Nová - Horní synagoga pochází z roku 1669. R. 1798 byl postaven dům Seligmanna Bauera, který těsně sousedil se synagogou. Protože nesměli být muži a ženy ve svatostánku v jednom prostoru, byla po roce 1837 přistavěna z její severní strany v patře ženská galerie. zajímavostí je, že na galerii se chodilo právě přes dům Seligmanna Bauera. Majitelé domu byli trvale zavázáni umožňovat ženám tento přístup. Od roku 1926 přestala být synagoga využívána k bohoslužebným účelům a sloužila jako skladiště. V polovině 80. let 20. století byla budova zcela v havarijním stavu. Komplexní rekonstrukce byla ukončena slavnostním otevřením synagogy v roce 1997. V jejím interiéru jsou unikátní nástěnné malby z počátku 18. století. Dnes slouží synagoga k pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních aktivit. V prostorách ženské galerie je stálá výstava židovské kultury s řadou cenných předmětů, které používala dnes již zaniklá židovská komunita. Zde je umístěn i model se světelným popisem – tady uvidíte, jak vypadala židovská čtvrť v r. 1850. Do domu Seligmanna Bauera se stále chodí přes synagogu. Je v něm muzeum. V přízemí se nachází vetešnictví připomínající jednu z charakteristických živností, kterou židé provozovali. V zadním traktu je umístěna na tehdejší dobu moderně vybavená kuchyně, umožňující příležitostnou přípravu košer pokrmů. První patro zobrazuje typické bydlení nepříliš majetné židovské rodiny v meziválečném období.
Většina domů mají zachovalá barokní nebo renesanční jádra s klasicistními úpravami. Dnes jsou zde hospůdky, kavárny, vinárny, restaurace, čajovny, galerie, dokonce i pensiony.
Židovský hřbitov byl založen za městem nad Týnským potokem zřejmě na počátku 17. století. První písemná zpráva pochází z r. 1636. V r. 1888 byl rozšířen o novou část. Svou rozlohou téměř 12 tis. metrů čtverečních patří k největším v České republice. Je zde přibližně 3000 náhrobků, na nejstarším je letopočet 1625. Jsou zde i cenné barokní a klasicistní náhrobky. Okolo hřbitova je masivní kamenná zeď, jejíž součástí je obřadní síň z roku 1903 s kompletně dochovaným exteriérem i interiérem, vč. bohatě zdobeného porcelánového rituálního umyvadla - kior . Je to jeden z nejcennějších a nejlépe také v roce 2003 byl zařazen na seznam UNESCO.
Třebíč je krásné město, ale tato židovská část je prostě unikum. Kdo se tam jednou podívá, ten si to zamiluje a bude se sem vracet, stejně jako my. Už jsme tam byli 2x a určitě se tam v blízké době ještě podíváme. Také proto, že tam stále probíhají rekonstrukce a tak pevně věřím, že jednou budou všechny domy skutečně jako dřív.
Židovským městem nyní vede naučná stezka, která se zastavuje u nejzajímavějších objektů a seznamuje s jejich historií. Určitě doporučuji si ji projít.